Přihlášení

  • Pěstování
  • Popis česneku
  • Odrůdy
  • Choroby a škůdci
  • Články
  • Česnekománie

    V poslední době se stal český česnek nejpopulárnější zeleninou. Aspoň se to dá soudit podle toho, jak často se o něm mluví nebo píše v médiích. Většinou se o něm vyjadřují ti, kteří o něm nevědí vůbec nic nebo ještě méně. Patnáct let si „pochutnávali“ na čínském česneku, spokojeni, jak je levný. Mnozí z nich ani nevědí, jak český česnek chutná.

    Současnou situaci na trhu s česnekem určitě způsobily obchodní řetězce, které mají v „popisu práce“ prodej hodně levného zboží, přičemž asi nejenom v tomto případě odpovídá ceně i kvalita. V polovině devadesátých let bylo možné koupit čínský česnek za 29,90 Kč, v akci dokonce za 19,90 Kč. Možná ještě větší zásluhu na tom mají i spotřebitelé. Vyžadovali stejně levný česnek i v ostatních prodejnách, případně u pěstitelů. Za tuto cenu nebylo možné český česnek vypěstovat a za vyšší se stal neprodejný. Velké množství kvalitního česneku tak skončilo na skládkách. V té době docházelo k transformaci zemědělských organizací a nově vznikající subjekty už neměly o pěstování ekonomicky nezajímavé plodiny zájem. Tím se pěstování zmenšilo na samozásobování, případně pěstování pro konkrétního zákazníka, který měl o kvalitní produkt zájem bez ohledu na jeho cenu. Nezanedbatelný podíl na „popularitě českého česneku“ je třeba připsat novinářům, kteří mají potřebné nové téma a často ho úplně scestně rozpitvávají.

    Nyní, kdy čínský česnek stojí výjimečně 120 korun a běžně 140, si někdo najednou vzpomněl, že by za tuto cenu mohl koupit mnohem vyšší kvalitu, tedy česnek český. To by sice mohl, ale někteří pěstitelé a obchodníci si také uvědomili, že jim doba nabízí nebývalý zisk a cenu výrazně zvýšili. O své zboží mají velký zájem i za vysokou cenu.

    Začátkem března se ve většině médií objevila informace, že český česnek chybí na trhu proto, že pěstitelé už nemají potřebnou odrůdu, ale že budou zachráněni, protože Výzkumný ústav rostlinné výroby vlastní „odrůdu pravého českého česneku“, kterou dá zemědělcům k dispozici, aby si ji rozmnožili.

    Skutečnost je úplně jiná. V České republice je v současné době registrováno celkem 19 odrůd a další dvě by měly být registrovány v průběhu letošního roku. Více odrůd má v EU pouze Francie. Všechny odrůdy jsou řádně udržovány a jejich sadba uváděna na trh. Problémem je množství nabízené sadby, které nestačí tak náhle zvýšenému zájmu. Trvá totiž nějakou dobu, než se sadba namnoží. Dá se předpokládat, že v průběhu několika let by se mohla nabídka sadby s její poptávkou vyrovnat, a tím by také došlo k ustálení ceny.

    Ale to není jediný problém našich česnekářů. A jak sleduji dovozové česneky, tak vidím, že si s ním nevědí rady ani v ostatních zemích. Jde o napadení roztočem vlnovníkem česnekovým, který způsobuje velké skladové ztráty tzv. vyšeptáváním. Donedávna se většina česneku před výsadbou mořila proti háďátku Sulkou. Ta sice háďátku moc neuškodila, ale zato spolehlivě likvidovala zmíněného vlnovníka. Dnes už Sulka není k dispozici, tak není čím ošetřovat. A tady by byla šance pro výzkumníky, aby nalezli a doporučili pěstitelům jiný účinný přípravek.

    Protože pěstitelé mají problémy se získáváním sadby, snaží se vysadit cokoliv, snad s výjimkou čínského česneku. Před touto praxí je třeba důrazně varovat, protože hrozí reálné riziko zamoření pozemku některými chorobami, případně obávaným háďátkem zhoubným. Háďátko je mikroskopický hlíst, který napadá mimo česneku několik dalších druhů kulturních i planých rostlin. Když jich člověk sní na topince tisíc, ani si toho nevšimne. Když se mu dostane na pozemek několik jedinců, tak má jistotu, že už nikdy česnek, cibuli, jahody, luskoviny nebo brambory úspěšně nevypěstuje. Proto je třeba používat sadbu výhradně od semenářských firem. Ty zaručují v souladu se zákonem o oběhu osiva a sadby pěstovaných rostlin, že se v jejich sadbě háďátko nevyskytuje.

    Dobrá cena česneku láká pěstitele hledající plodinu, která by pro ně byla tržně zajímavá. Mnozí však nevědí, že potřebují dostatek pracovní síly na výsadbu, sklizeň a posklizňovou úpravu. A také dostatek prostoru pro sušení. Hlavně výsadba a sklizeň se musí udělat v nejvhodnějším termínu. Při předčasné sklizni jsou velké problémy se sušením, naopak opožděná sklizeň vede k rozpadu cibulí na jednotlivé stroužky, čímž je produkt výrazně znehodnocený.

    Česnek není jedinou plodinou, u níž v posledních dvaceti letech klesla produkce v důsledku neuvážených dovozů. Odbytové problémy má většina zelinářů, kteří do dneška vydrželi. Těch, kteří nevydrželi, je víc. Podobná situace je i v ovocnářství. A květinářství? To je už prakticky celé zlikvidováno.

    Přál bych kolegům, pěstitelům v ostatních zahradnických odvětvích, aby český zákazník pochopil, že české odrůdy jsou většinou ty lepší.

    22. března 2011

    Kontakt E-mail, telefon, adresa

    Ing. Václav Kozák a Ing. Jan Kozák
    Chvojenec 75, 534 01 Holice
    IČO: 05439710

    cesnek@cesnek.cz
    E-mail není určen k poradenství.
    Rádi Vám poradíme v diskusi.

    Obchodní podmínky
    Reklamační formulář

    Šlechtění česnekové sadby Grafika zpracována Odemne