S největší pravděpodobností hraničící s jistotou máte nějaký klon tzv. ruského paličáku. Aby se dalo něco usoudit ze čtvrtého snímku, bylo by potřeba vysvlečenou cibuli fotit z boku.

Vyfotil jsem tedy další fotku, doufám zda poslouží k správnému rozpoznání, nejdříve mě napadlo, zda-li by to nemohl být havel, když měl 4 stroužky.

Tož ja, je to skutečně tzv. ruský paličák.

S tím hnojem je to takto: Pod česnek nepatří čerstvý hnůj. Hnůj je směs pevných a tekutých výkalů hospodářských zvířat a podestýlky. Česneku vadí kusy hnoje. Pokud však máte hnůj starý, už rozložený, který se sype, pak ho klidně pod česnek použít můžete. Zrovna tak můžete použít suchý granulovaný hnůj, čerstvé králičí nebo kozí bobky (bez slamnaté podestýlky) nebo slepičince pokud nejsou ve velkých kusech.

Zdravím. To mě taky zajímá. Seschlé a nažloutlé obaly stroužků v jinak zdravých palicích, mívám to také. Snad sucho, špatná skladovanost. Záleží co je pod obalem. Rozbalit! Svraštělý asi v poho. S tečkama a flekama - topinky. Snad pan Kozák promine. Zdravá sadba se vyplatí násobně.!Nedávejte do hlíny něco, čemu sám nebudete věřit. 

Tak jsem ho rozbalil a odspodu je seschnutý. Jestli v tom zde diskutující zkušení pěstitelé nevidí problém tak bych to zkusil. 

S tímto mám slušné zkušenosti. Žel nepěkné. Špatné skladování, vlhko. Určitě nedávejte česnek do sklepa nebo lednice, igelit a jiné nešvary. Suché místo to chce, v bytě papírová krabice. Vzduch to chce. Moc vzduchu. 

Slepičince tam můžete klidně zarýt. A pokud byste po výsadbě chtěla dávat kompost, pak by bylo lepší ho zarýt společně s těmi slepičinci. V půdě udělá lepší službu než  na povrchu.

Děkuji za radu, kompost zapravím s hnojivem, pýr zkusím postříkat a když nestihnu záhon připravit pro podzimní výsadbu, normálně to zryju, příští rok osázím "něčím" nebo dám svazenku a budu mít prima záhon na příští rok pro česnek.

Dobrý den.Pýr je velice úmorný plevel.Sloupnutím drnu se ho podle mne nezbavíte.Jestli je ta půda alespon trochu kvalitní nezbavoval bych se jí.Lepší než mulč proti obrážení jste měla nechat obrazit a postříkat Roundupem.Na pýr bohužel motyka nestačí.

Jestli se Vám zdá Roundup nepřijatelný existuje výrobek od AgroBio Opava Totální herbicid.Je to bohužel ale všechno chemie.

Roundup tam určitě nedám, ale vezmu to něčím co je na pýr a uvidím, jak jsem psala výše, bud to stihnu připravit na česnek a nebo to využiji příští rok. děkuji za radu.

Pokud se jedná o malou plochu, a to v tomto případě asi ano, pak není velkým problémem oddenky pýru odstranit při rytí. A ještě poznámka: Totální herbicid od Agrobio Opava je přesně totéž co Roundup, tedy účinná látka v současné době velmi diskutovaný glyfosát.

Ano, jedná se o cca 10 m2, pýru tam je docela dost, ale již jsem takto ručně pozemek připravovala a šlo to. Tak uvidím. Jako postřik plánuji Targu (už se zas prodává) a tam je účinnou látkou quizalofop-P-ethyl. Nebo Agil účinná látka propachizafop. Když vidím OL u obou, v některých případech až 90 dní, tak to ještě zvážím.  Hned v sousedství mám černou ředkev. Velmi děkuji

Určitě bych se nejdřív pokusil zbavit se pýru vyrytim. Aspoň z nejhoršího. Tedy spíš kořenů, co zůstanou v zemi podle Vašeho popisu po sloupnuti drnů! Osobně bych nejdřív vyplel, pak zryl, nechal odležet, zasadil česnek a pak zalil kuřincema. Práci nikdy nenahradí žádný postřik!! Pokud máte ráda česnek.  

Moření Sulkou Vám doporučuji už teď. Pacibulkám je určitě líp v půdě než ve skladu. Pokud je to pro Vás možné, vysejte na podzim.

Tu jíchu bych aplikoval na povrch těsně před přípravou k výsadbě, aby se zapravila do půdy. A granulovaný hnůj je možné také použít se zapravením do půdy při přípravě na sázení.

Ano, rozumíte tomu dobře.

Pokud ke svým rostlinkám vyvezete žumpu, pak jste je pohnojil důkladně. A když nedáte  nic? Pokud bude půda v tzv. staré síle (např. loni hnůj nebo ta vyvezená žumpa), pak bude česnek dobře prospívat. Ale na chudé půdě toho moc neudělá. Bez živin a bez vody nic nenaroste. Ani kaktus.
Ten česnek se Vám "vsákl" do země až koncem vegetace, využívaje přitom zatahovací kořeny, ne po výsadbě.

Děkuji za odpověď. Super! 

Osobní ani zprostředkovanou zkušenost nemám. Třeba někdo jiný.

Dobrý den.V lonském roce jsem si též objednal Slavin.Vše v pořádku.Letos už budu sázet svůj.

Když mohu porovnat Slavín loni a letos tak vubec nelituji ze jsem si objednal novou sadbu je o sto procent lepsi než loni

Prave delim nasledne dodany Havran a i pres drobnejsi cibule je pekny a nemohu si stezovat sadba odpovida prubehu pestitelskeho roku pod zavlahou bude ok

Dobrý den pane Boček. Mám za to, že takto se reklamace neřeší, pokud jí chcete řešit. Slouží k tomu email a ne tato diskuse.

Omlouvám se jsem tu poprví

Dobrý den
sice nejsem pan Kozák, ale mám z poslední sklizně podobnou zkušenost a tudíž se mohu o ni podělit. Upozorňuji jen, že jsem zahrádkář amatér. Na relativně malé zahradě šetřím místem a tak vše sázím o něco hustěji. O dostatečný přísun hnoje je postaráno z tak velké hromady, že si mohu vybírat, jak moc čerstvý nebo uleželý (a plný žížal) hnuj chci. Pod letošní rajčata ho přišlo habaděj a tak jsem i já měl sklizeň až nad hlavu. Česnek byl v záhoně po loňských rajčatech, ve sponu cca 20 na 20, pro jistotu jsem do brázd podhnojil cereritem, ale na jaře cca v dubnu, už si přesně nepamatuji, česnek začal žloutnout, lehce jsem mu přisypal vápenatého ledku, co jsem měl ve sklepě, žloutnutí nepokračovalo. Ještě jsem párkrát zalil "hnojovou vodou" (odleželý hnuj od zimy v kýblu zalitý vodou - rozmícháno část v zálivce) a to bylo vše. Se sklizní jsem byl spokojený, většina cibulí průměrná až nadprůměrá, malých byla menšina.
Takže ve výsledku opravdu jde jen o živiny, pokud je dostatek všech potřebných živin pro česnek, nebude problém dát ho hustěji.

Kde je potom ekonomika , do huste vysadby date vic nez z ni ziskate 

Ještě k té Sulce, z ní dostane síry téměř nula.
Jestli potřebujete doplnit síru, dosypte na záhon sádru. nevím jak česnek, ale o cibuli jsem četl, že odebírá typicky 20kg síry /ha, tedy cca 100g sádry na 10m2. Berte odhadem, sádra je velmi pomalu rozpustná, pokud to nepřeženete úplně, můžete dát o dost víc.

Dobrý den pane Hanzlíček,
Myslíte, že dřevěné uhlí obsahuje zvýšené množství síry? Obecně je ve dřevě síry poměrně málo. Je to jeho složením, převážně z ligninu, celulózy a hemicelulózy. Síra se většinou vyskytuje ve vyšších koncentracích především v bílkovinách a těch je ve dřevě velice málo. Obecně bývají u rostlin spíše v živých pletivech listů a také v plodech.

Dobrý večer pane Vejříku.Dřevěné uhlí opravdu není zdroj síry.Také sem nic takového nenapsal.Funguje v půdě jako akumulátor.Jak vody,tak živin a samozřejmě také různých mikroorganismů.

Už jsem toho viděl hodně. Pamatuji si jednoho pěstitele (byla to obec vedle Kroměříže), který metrák Vekanu vysadil na tři ary. To by odpovídalo asi 70 rostlin na metr čtvereční. Koncem první dekády května, kdy jsem ho navštívil, vypadal porost skoro stejně jako porosty obilí. Ten člověk sklidil víc než tunu, konkrétně 980 kg tržního zboží. Samozřejmě tam byla velmi úrodná půda, asi i dobrý ročník, navíc Vekan má úzké listy.
Jiný pěstitel pěstuje velkostroužkové odrůdy v rozteči 15 x 15 cm, tedy asi 45 rostlin na metr čtvereční, v záhonech, pak má cestičku. A říká: "Musím ho trochu víc nakrmit." Sklízí prakticky samé tržní zboží.
Co se týká hnojivého účinku Sulky, tak to je skutečně zanedbatelné.
Sádra se běžně na hnojení nepoužívá. Okyseluje půdu, kdysi se požívala na úpravu půdní reakce. Pro případné doplnění síry (mimochodem síra se v posledních letech stává v půdě nedostatkovým prvkem) bych spíše volil síran draselný.

O.K. Síran draselný. Děkuji, zkusím...

Dobrý den pane Hanzlicku, Terra Preta je v našich končinách zcela nutně uměle vytvořený půdní typ. Není tomu jinak ani v mém případě. Terru Pretu jsem studoval asi 3/4 roku na netu a minulý podzim jsem se dal do díla. Udělal jsem růčo cca. 6 kubíků něčeho, co by, podle mých nabytých znalostí, mělo mít veškeré atributy Terry Prety.
No a protože jsem ji dělal osobně, vím co do ní přišlo a co nikoliv. Proto si také dokážu spočítat, kolik ústrojných látek (asi tak) obsahuje... a samozřejmě i mikroprvků, atd.
Dal jsem si s tím vším opravdu dost práce a prostě vím svoje.
A právě co se týká síry, mám pocit, že bych mohl v případě česneku právě opravdu trochu přitopit.
Dřevěné uhlí vskutku neobsahuje žádnou síru, pokud mu ji nedodáme. Je to totiž téměř zcela čistá uhlíková struktura, nic jiného.
Tento podzim jsem se, po velkém úspěchu s rajskými, dal do dalších 6ti kubíků Terry Prety. Uvidíme hlavně ale příští rok, co Terra Preta z minulého roku (po rajských) udělá. Určitě vám dám vědět, jak si poradí s česnekem. To co ale předvedla letos (a to podle všeho, první rok údajně nemá být nějak nic moc - co se týká úrody), tak tedy opravdu před ní klobouk dolů. A to jsem patrně ani nezmínil, že výsadba rajských na záhony proběhla až (!!!) 15. června a to z důvodu nemoci. První měsíc po výsadbě se nic zvláštního nedělo, co se ale dělo potom... tak to jsem tedy vůbec do dneška nevydejchal. 
Rajský jsem zastřihoval 15.9. jinak by rostla a nakvétala jako z praku dál a dál. Původní tyčky u rajských (neočekával jsem tento rok opravdu žádný extrovní úspěch...) jsem musel někdy v červenci dodatečně podepřít a prodloužit zezadu střešními latěmi, z obrázku to asi není úplně patrné.

Ještě pro úplnost, Terra Preta byla lifrována do záhonů až dva dny před výsadbou. Šlo o totální výměnu půdy v záhonech. Byl jsem v ohromném časovém presu, takže žádná osvědčená schemata...
Uvidíme ale, jak se půda bude chovat v příštích letech. Její budoucí vlastnosti budou právě rozhodující pro posouzení toho, zda jsem vlastně udělal Terru Pretu, anebo nějaký ten úrodnější paskvil.
Nicméně, tento rok jsem zaléval celkem třikrát. To, myslím, mluví za hodně.
Tož tedy tak. Česneku zdar!

Dobrý den pane Hochmut,


můžu se zeptat na složení Vaší Terra Prety, jestli to teda není osobní tajemství, letos ji mám v plánu též vyrobit z informací z netu, hlavně z německých zdrojů a youtube, ale jednoznačně se všude pracuje při teplotách 20 st. a výš, přes zimu je půda často úplně nebo skoro promrzlá, pokud ji teda nevyrábíte doma ve sklepě, což pochybuji, v našich podmínkách ji přece nelze půl roku vyrobit, maximálně si připravit materiál jako kompost, dřevěnou drť a dřevné uhlí.

Díky moc za info, klidně pošlu i svoje výsledky z pokusů u různých plodin. Co jsem zjistil, tak se pokusy s biouhlem omezují na kombinaci maximálně s hnojem, což je samozřejmě málo a terra preta si žádá více specifických přísad jako kamenná moučka, fosfor, dusík  třeba z trávy, efektivní mikroorganismy a nevím co ještě. Děkuji.

Mospilan by měl být systémový insekticid, měl by tudíž zabít i larvy, ale chvíli to bude trvat. Skoro bych si myslel, že byla nějaká chyba v aplikaci přípravku.

Malá poznámka: Mospilan je neonikotinoid. A na ten si hmyz vemi rychle vytváří resistenci. Na následující generaci funguje hůře, nebo vůbec. Chce to střídat. Např. jeden rok Mospilan, následující rok třeba Reldan (organofosfát)

...A nejen proti pleveli, tento rok jsem zaléval řádně namulčované záhony během léta celkem třikrát...
     A proč byste kypřil? Nemáte snad na zahradě žížalky??? Mám to nalajnováno nějak tak: na jaře ze záhonů stáhnu štěpku, sadím sazenice (netýká se česneku, ten zůstane namulčovaný od podzima až do sklizně) a štěpku vrátím zpět na místo. To samé ale udělám ještě předtím na podzim s tím, že místo sazenic poházím záhony hnojem (a následně přikryji mulčem...). Žížalky se již postarají o zatažení částic rozloženého hnoje do půdy a tím i o její provzdušnění. Toto samozřejmě ale platí pouze pro stroužkaře, nikoliv pro velkopěstitele...
Sám jsem tento rok odstraňoval plevel a kypřil NULA KRÁT...

Pavel zdraví Pavla. To vypadá velmi zajímavě,decentně vyzkouším. Člověk furt něco testuje. Měl jsem postupně 3 zahrady. 1600 m2, ovoce. Pak 2 maličké 200 m v koloniích. První jíl, beton a krtonožka. Teď jsem spokojený, v možností kolonie. V betonu a jílu jsem měl exkluzivní BJETIN, fakt někdy dodám foto. Teď mám půdu krásnou,sypkou, vzdušnou. Až moc. Při suchu se nedá zrýt. Se škůdci jsem zatím kamarád, jednou jsem řešil rez. Nej problém mám svlačec. Mrazák má kořeny snad půl metru a 3 roky to valím a furt!! Kousek vedle budu rekonstruovat 3 roky staré jahody na černým textilu a svlačec všude. Daří se mi 19 let krajová odrůda Jovanu, tak mi to pojmenoval p. Jan Kozák v Buchlovicich, 2 roky mám Havran. Letos poprvé dám Havla. Děkuji pánům Kozákům ! Smekám rádoivku a líbám popraskané ruce.