Nedovedu si představit, co byste mohl udělat jiného, než s tím nedělat nic. Tím, že jste měl pod nohama prkno, zmírnil jste zhutnění. Bylo to jediné, co jste mohl pro zdar věci udělat.

Aha... takže by to zas až takový problém být neměl? Pokud vím tak se všude uvádí že hlína po zasazení se má utužit

Myslím, že je utužená až dost.

A to je velký problém? 

Za mě můžu říct, že bych to vůbec neřešil. Já jako nadprůměrně rostlý jihočech používám taky prkno a česnek roste krásný.

Velký problém to není, ale stejně nic dělat nemůžete.

Plastické/gumové stroužky jsou napadené vlnovníkem česnekovým, po namoření Sulkou je můžete bez obav vysadit. Srostlé stroužky je lepší nechat v celku; vyrostou z nich dva tři česneky, které můžete na jaře "vyjednotit" a použít v kuchyni jako pór. Sulku opakovaně nepoužívejte, pro každou várku dělejte roztok nový. My sázíme všechny stroužky snad s výjimkou tak malých, že by je i šetrná hospodyňka v kuchyni vyhodila. Tzv, hnojení pod patu (do járku) je účinnější než celoplošné, také ho doporučuji.

Pokud nejsou makroskopické příznaky napadení vlnovníkem česnekovým, pak Sulku vynechejte a namočte jen do vody. Máte-li však obavy, že tam vlnovník je, pak namořte v Sulce dvě hodiny a hned sázejte. Sulka, která na stroužcích ulpěla, se ve vlhké půdě rozředí.

Je to saprofytická sazovitost česneku (Embellisia allii). Tato houba žije na odumřelých pletivech suknic, je to jen estetický problém. Letos se Vám to objevilo vinou dlouhotrvající vysoké vzdušné vlhkosti. Kdyby byl česnek v suchu, nic byste na něm nepozoroval.
Ještě drobnost: česnek není živočich, tak nemůže mít hlavu; konzumní částí česneku je složená cibule.

Moc Vám děkuji za rychlou odpověď. Mohu tedy bez obav česnek konzumovat (i děti a těhotné)? Česnek tedy přesunu do suché místnosti a mám napadené slupky oloupat nebo nechat takto být, zda houba nezmizí? Dekuji

Česnek můžete dávat i dětem i těhotným. Černé slupky pro svůj lepší pocit sloupněte.

Dobrý den. Sám mám problém se žlučníkem a proto i já si rozpěstoval Bjetin. Opravdu nedráždí, nic mi po něm není. Letos sem dal Bjetin i známé, která má též problémy se žlučníkem a nic jí po něm nebylo.

Je to už léta prověřené zákazníky. Dvě výzkumná pracoviště se zabývala, čím je to způsobeno, co v Bjetinu na rozdíl od ostatních odrůd není, ale pokud je mi známo, k žádnému výsledku se zatím nedošlo.

Máte pravdu, že termín výsadby je třeba volit i podle lokality. Podíval jsem se do rubriky pěstování a tam uvádíme: Ozimé odrůdy by se měly sázet co nejpozději, tj. koncem listopadu nebo v prosinci v závislosti na počasí a na poloze pěstitelského pozemku. 

Poslední zima byla možná trochu extrém ohledně teplot, jak já říkám spíš nezima, ale můžu zmínit poslední zkušenost, kdy jsem sázel část česneku až někdy v lednu, už si nepamatuji, ale bylo to dost pozdě. Krom jarního Japo II šel takto opožděně do země i Havran, sic už mělce jen pod povrch, ale dorostl do krásných velkých cibulí, jak jsem u Havrana zvyklý, se skladovatelností zatím problém není.

Asi ne trochu ale dost velký extrém je mi 66 a takhle bez sněhu to nepamatuji ale určitě  zkusím během prosince nebo ledna něco zasazet a když se urodí _celý život se člověk učí_diky za zkušenost

V popise odrody sa piše možnosť aj o  jesennej vysadbe takže vaše vysadenie NIE  je problem

Naše odrůda Japo II je ozdravený vybraný klon z původní odrůdy Japo. kterou vyšlechtil pan Jaroslav Pour z Dobré Vody (u Hořic). Název Japo měl znamenat JArní - POdzimní. Znamená to tedy, že je tato odrůda určena k podzimní i jarní výsadbě. Ale stejně platí, že všechny jarní odrůdy můžete sázet na podzim. Ono je jim v půdě líp než ve skladu. My je rovněž sázíme na podzim.

Děkuji za odpoved. V brožuře bylo napsáno jarní a teprve na konci zmínka o podzimu, tak jsem to přehlídnul. Sázím Japo uz třeti rok, ale nikdy se mně ho nepodařilo sklidit v srpnu. Kolem 20. července už úplne leží na zemi. Máte někdo podobnou zkušenost?

Ani při sázení ani při sklizni není kalendář tím správným rádcem. Musíme hledět na stav porostu. Už je to několik roků, kdy jsme Japo II sklízeli rovněž v červenci.

Pane Miroslave, seje se obilí. Česnek se sází.

Omlouvám se. Špatně jsem si to přečetl.

Vyhazovat nic nemusíte, Sulka spolehlivě hubí jak živé vlnovníky, tak i vajíčka. Běžně to vychází na kilo sadby litr roztoku.

Na podzim je možné sázet do 20. prosince (decembra), po tomto termínu je to už výsadba v zimě. Ale ani té se bát nemusíte. S ohledem na počasí, spíše ale na stav půdy, také ještě nepřipravujeme pole, natož abychom sázeli, a hned tak to ani nebude. Takové mírné mrazy ničemu nevadí.

Nevím po jaké předplodině budete sázet a byla-li hnojena organickým hnojivem. Ale když dáte pět metráků, mohlo by to tak nějak odpovídat.

To je docela dost myslel jsem 3metraky/hektar? Předplodina žádná

Tak dejte třeba čtyři, abychom měli recht oba.

Tato otázka je tak obecná, že by se na ni dalo odpovídat dvě hodiny. Některým strojům vadí příliš velké stroužky, často vadí výrazné rozdíly ve velikosti jednotlivých stroužků, takže je dobré trochu je kalibrovat.

Nemusíte mít obavy, účinek Rizocore Sulkou nesnížíte, takže žádný časový odstup nepotřebujete. Pokud sázíte do rýh (= brázdiček, = járků), lijte roztok Rizocore do nich. Také ho můžete aplikovat před konečným zpracováním půdy. Pokud ani jedno z toho není možné, pak zalijte nejdříve Rizocore a pak Sulku.

Děkuji mockrát za odpověď. Aplikuji Rizocore do rýh při výsadbě a pak dám Sulku. 

Zmíním vlastní zkušenost, uleželý hnůj je skvělý, sám jezdím za ves pro kravský na velkou hromadu, kde si můžu vybírat. Krásně odleželý prolezlý žížalama a na něm roste vše jak divé. Nešetřím na něm a zavrtávám kultivátorem. Takhle jsem to dělal i pod česnek, když jsem rozšiřoval záhony a česnek rostl jak ve Fukušimě.

 děkuji

Děkuji

Jedná se též o vlnovníka. Letos se v některých oblastech objevuje o něco více, než předchozí roky (bez ohledu na odrůdu), zdaleka však ne v takové míře, jako v období 2013 - 2015. Neznamená to však, že by vymizel, proto stále doporučujeme preventivně sadbu mořit už v září.
Rostliny si jsou schopny proti některým chorobám a škůdcům vytvářet obranné látky. To však jen v případě, že se s daným škůdcem setkají už během vegetace. Pokud jsou napadeny až po uskladnění, efektivně se bránit nedokážou. To však  neznamená, že škůdce nepřežívá i na materiálu zdánlivě nenapadeném. Naopak může být i zdrojem problému. Proto je vhodné sadbu mořit všechnu  a každoročně.
V současné době už česnek není v dormanci (v klidovém stádiu), tudíž jakmile bude namořen, bude se snažit vyvíjet kořeny. Při moření v tomto období doporučujeme vysazovat do cca 24 hodin po namoření.
Nemusíte však mít obavu ani materiál na fotografii vysadit. Po 2 hodinovém moření v sulce se zbavíte všech vývojových stádií tohoto roztoče a s výjimkou prostředního stroužku nebude mít toto stádium napadení viditelný vliv na konečný výnos.

Když dodržím předepsanou dobu moření 6 - 12 hod, můžu česneku uškodit? Potom mě ještě napadlo místnost kde napadeny česnek ležel tak aspoň to místo vystříkat savem.. a krabici v níž byl tak spálit..vzhledem k tomu že ho tam budu skladovat příští rok ..pokud vyroste

Z experimentů je zřejmé, že moření delší než 2 hodiny má už negativní vliv na česnek samotný, na druhé straně právě 2 hodinové moření spolehlivě roztoče zlikviduje. Naopak při moření již roztočem napadeného materiálu je riziko počkození česneku při delším moření vyšší.
Vystříkáním prostor, kde byl napadený česnek uskladněn savem, nic nezkazíte, sami se podobná opatření snažíme dodržovat i přesto, že podle literatury by neměl být vlnovník bez hostitele schopen rok ve skladu přežít. Ovšem ne vše, co je uvedeno v literatuře, platí i v praxi. Kdyby platilo vše, co se v odborné literatuře dočteme, vlnovník by neměl žádnou šanci na přežití.
Největším problémem je však jeho šíření. Přestože se jedná o živočišného škůdce, jeho šíření lze přirovnat spíše ke sporám plísní. Rozšiřuje se vzduchem a to podle argentinských výzkumníků dokonce až tisíc kilometrů. Proto boj s vlnovníkem není úplně snadný a je dobré pro prevenci udělat maximum.

Dobrý den.  Určitě po namoření v Sulce zasadit.