Vlnovník vám dokáže pacibulky zlikvidovat. Jejich moření je důležitou prevencí.
Zda pěstovat ve vyvýšeném záhonu nebo v běžné úrovni, je asi jedno. Ve většině případů je to pouze designový prvek, daní za nějž je závislost na častější zálivce. Často zmiňovanou výhodou vyvýšeného záhonu je, že při údržbě plodiny se nemusíte tolik ohýbat. Což tedy funguje do doby, než si uvědomíte, že při stavbě a údržbě záhonu jako takového se ohýbat musíte dost.
S pěstováním pacibulek je to trochu podobně. Funguje to do značné míry díky iluzi. Někteří pacibulky pěstují proto, že si myslí, že tím česnek ozdravují. Pacibulka je technicky to samé jako stroužky. A zcela, ale zcela něco jiného než semena. Pacibulku v porovnání se stroužkem zvýhodňuje to, že není v přímém kontaktu s půdou. Abyste však z pacibulky získal plnohodnotnou cibuli, musíte ji aspoň dva roky pěstovat… v půdě… Vidíte tam ten problém?
Pak je ještě k úvaze jedna věc. Ve článku o nových odrůdách jsme si vysvětlili, proč se u česneku používá laboratorní ozdravení. Umožňuje zvýšení výnosu, kterého by se konvenčním šlechtěním dalo dosáhnout také, ale výsledku by se nejspíš nedožily ani vaše děti. Poté, co takový materiál opustí sterilní prostředí, dochází k reinfekci, která snižuje výnos na původní úroveň a dokonce se dostává i pod ni. Příroda nám dává poměrně krátké období vyššího výnosu, a je škoda ho vyplýtvat na stádium pacibulky, mikrocibulky a minicibulky.