Dobrý den,tak nepřikládejte jen fotky a použijte při dotazu diakritiku,jinak se zřejmě odpovědi nedočkáte.
Přeji pekný den.

Dobrý den, psal jsem to na mobilu, takže jsem to psal bez
diakritiky. OK, takže dotaz s diakritikou:

 

Dobrý den, pane Kozáku, chtěl bych se Vás zeptat ohledně
kroucení listů na česneku. Česneku se nedaří, výnos je malý. Půda není nejlepší
– na stanovišti je jílovitá půda a nevím, co udělat, aby se mu dařilo lépe.
Můžete mi, prosím, poradit? Předem děkuji.

První snímek se mi vůbec nelíbí. Ono se ani nelíbí česneku nadaném stanovišti. Těch důvodů může být víc, např. velmi chudá půda, přemokřená půda v zimě.
Česnek na druhém snímku vypadá jako napadený houbomilkou. Ale toto bych čekal ještě tak za deset dní. Zkoušel jste některý vytrhnout a prohlédnout na řezu podzemní část?
Jílovitou půdu je možné vylepšit (zlehčit) organickou hmotou (hnůj, kompost, piliny, sláma, tráva,...) nebo popelem. Popel ze dřeva je čistý, dodává do půdy hlavně draslík a vápním, nevylehčí však půdu tak dobře jako popel z uhlí. U něho však může být problém s obsahem těžkých kovů např. kadmium, arzén). Je mylné se domnívat, že se jílovitá půda vylehčí pískem.

Mam už v česneku houbomilku taky. Vloni u nás nebyla (ve Vekanu), letos máme těch 8 odrůd na vyzkoušení a zrovna jsem vyryla dva chudáky Benátčany, co jim vyschnul vršek. V obou byla jedna bílá vypasená housenka... viděla jsem to poprvé, tak se rovnou přihlašuju sem a koukám, co to je. A ona houbomilka. Přemýšlím, zda vyrýt i ty ostatní jasně napadené a housenky humánně zlikvidovat (slepicím)? 
Holt příští rok nás čeká ta netkanka, no... 

Pokud ty jasně napadené nabídnete slepicím, pak larvu houbomilky v nich zlikvidujete. Rostliny napadené houbomilkou částečně uhynou, pokud byl sežrán vegetační vrchol, nebo se zmátoří, ale jsou slabší. 
Píšete, že máte osm odrůd. Jsou napadené všechny nebo jen některé? Předpokládal bych, že si houbomilka vybírá.

Jojo, Vekan opět nechce :-). Jinak si hryze vsude, vzdycky aspon jeden v radku je zkrouceny maly chudak. Je to tech 8 druhu z Vasi krabicky, takze Anton, Havran, Havel, Benatcan, Slavin II, Bjetin a Zahorsky. Nejvic ji jede asi Benatcan a Anton, ale to je jenom odhad. Zas tolik česneku, aby si mohla vybírat, tu nemá, tak holt asi žere, co je. 

Soudržnost jílu také naruší sádra. Nejlépe asi v kombinaci s ostatními možnostmi.

Nevím, jak sádra působí na půdní strukturu, ale je třeba připomenout, že sádra půdu okyseluje, což u jílovité půdy nemusí být právě žádoucí.

Vápenný iont ze sádry se rád vyměňuje se sodným/draselným iontem z částice jílu. A po výměně už ty jílové částice nedrží pohromadě. Stačí jí relativně málo. Díky tomu třeba nejde dělat hliněná omítka na sádrokartonu (nechytne).
Alternativně je možné do jílu důkladně vpravit jemně zrnitý hydrogel. Ten funguje mechanicky, různě bobtná a smršťuje se, tím jíl taky trochu rozrušuje( nenechá jej tvořit nepropustné bloky)

A to okyselování půdy je rozebráno např. zde se závěrem, že k němu nedochází.
https://www.eco-gem.com/can-gypsum-change-soil-ph/

Pokud je u Vás sucho jako u nás, pak má smysl přihnojit  ledkem formou zálivky. Dostane se ke kořenům rychleji.
Postřik močovinou je účinnější než ledek do půdy, ale má smysl, až je dostatečná listová plocha, většinou je to kolem 10. května. Pak tento postřik aplikujeme v desetidenních intervalech a končíme asi týden po odhlávkování.

Dobře, je u nás sucho dost. Ledkem jsem poprvé přihnojil před týdnem. Po jakém časovém intervalu mám provést další zálivku, a kolikrát mám tento proces opakovat? Děkuji

Pokud nebudete hnojit močovinou na list, pak použijte zálivku ledkem vápenatým vždy po třech týdnech. Vycházelo by to ještě dvakrát.

Dobrý večer p.Štrupl,
močovina je od více výrobců a obsahuje pouze dusík s obsahem 46%.Dělá se pěti procentní roztok,tzn.že dáte do 1 litru 50 gramů močoviny.Je dobré přidat nějaké smáčedlo.Postřik je nejlépe provádět večer.
Mějte se.

Jen upřesním: stříkat večer je nutné.

Česnek přijímá z půdy málo dusíku. Neznamená to však, že v půdě není. Být tam může, ale jeho příjem je blokován. Proto ne vždy pomůže přihnojení ledkem vápenatým. Postřik močovinou bývá účinnější.

Ďakujem za tuto odpoveď poslužila aj ako čiastočna odpoveď na moju otazku .

Teď dejte druhou a za tři týdny třetí. Tu můžete nahradit postřikem roztokem močoviny, což je lepší.

Podle posledních informací, budou snad tyto obchody už brzy otevřené. Pro listovou výživu je ještě dost času, listová plocha je ještě malá.

Dobrý den, zkuste zapátrat v okolí, menší zahradnické obchody normálně fungují, takové ty zahrádkářské potřeby. Mají tam i hnojiva. V Praze jsou otevřené.

Hnůj zaryjte a plochu využijte pro pěstování nějaké plodiny I. trati, např. brambory, okurky, rajčata, dýně, zelí. Tím bude pozemek připravený pro podzimní výsadbu česneku. Pokud máte hnoje dostatek, aspoň 10kg na metr čtvereční, pak před vlastní výsadbou česneku už nemusíte žádné hnojivo přidávat a až na jaře přihnojovat dusíkem. 

Děkuji Vám za odpověď. 

Na problém nedostatku železa bych to snad tak brzy neviděl. Proto kontrolní otázky: 1. týká se to všech Vašich odrůd? 2. jaké odrůdy pěstujete?

Ano všech odrůd, mám Bjetin, Havran, Havel a myslím, že je tam i Vekan. Já bych vyfotila, ale už je tma. Je takový divný jakoby přemrzlý, ale to se mi nezdá, česnek vydrží hodně.

Tento stav může být (a patrně je) zapříčiněn nočními mrazy a následně slunnými dny v minulém týdnu. Ne, že bych se těšil, ale čeká nás reparát.

Děkuji pane Kozák, tak asi přikryji textilí .
 Vzpamatuje se ještě?

Nebojte se, vzpamatuje.

Příště ten smrad aplikujte hned po výsadbě, ať ho nemusíte skladovat. Teď ho nařeďte podle toho, kolik potřebujete kapaliny, abyste to použil na celý pozemek, minimálně však 5 x. Nejlépe zalít k rostlinám, ne na listy. Nepočítejte však s příliš významným hnojivým efektem.

Toto konkrétní hnojivo neznám, tak jsem si o něm něco přečetl na internetu. Soudím, že jeho použití bude pro česnek přínosem.

Pane Ing. Kozáku, děkuji Vám za odpověd´

Hlavní význam síranu amonného je v našem případě v dodávce síry. Pokud nebyla síra v základním hnojení, pak bych síran doporučil. Ale abych dal i okamžitě přijatelný dusík, smíchal bych ho s ledkem vápenatým.

A jakou dávku síranu amonného?

Obojí po 100 kg na hektar.

Tohle je zde oblíbené téma. I já jsem s tím otravoval. Věda o rostlinách tvrdí, že jednoděložné rostliny mají víc nitrate reduktázy, takže snáz přijímají dusičnany, než dvouděložné. Dusičnany se také mohou v rostlině hromadit (tedy je pak rostlina může použít, kdy chce) a nejsou na rozdíl od NH4+ fytotoxické. Další argument je, že  dusičnan se přijímá jako aniont, čímž se rostlině neblokuje příjem živin ve formě kationtů ( Ca, K, atd).
Pak jsou i protiargumenty, že přijmout aniont dusičnanu stojí rostlinu víc energie, než amonný iont, ale rozdíly jsou v řádech procent. Podobných argumentů se dá napsat ještě víc. Podle různých experimentů zase většinou vychází nejlíp určitá na míru šitá kombinace NO3/NH4. Argument pro ledek vápenatý je jeho supersnadná rozpustnost a tedy rychlost působení. Amonné ionty stejně částečně prochází v půdě nitrifikací, ale pro česnek to asi nebude významné, protože na jaře má málo času. To opět favorizuje ledek vápenatý. Na začátku jara je tedy asi nejlepší využít ten, následně cokoliv. Můj neodborný názor tedy je to udělat naopak.

Plně souhlasím se závěrem pana Kavky. Nejsem odborník na výživu rostlin, ale fakt je ten, že i ve vlhké půdě je dusík z ledku amonného přijímán později než z ledku vápenatého.

Pro každé hnojení by bylo dobré znát zásoby živin v půdě.Jestliže výrazně přehnojím předplodinu a zpátky několik let byl pozemek v dobré kondici,t.j. že byla dobrá úroda si česnek poradí i bez výrazného přihnojování.Bylo by dobré jednou za čas si nechat udělat základní půdní rozbor.Pokud mě pamět neplete,již tady bylo odpovězeno že je vhodnější použít ledek vápennatý.Amonný dusík česnek neumí využít.

Pro první přihnojení česneku vždy volím a doporučuji ledek vápenatý (LV, 15,5 % N), protože je okamžitě přijatelný; vzhledem k tomu, že je silně hygroskopický, je přijímán i v suchém období. Naproti tomu ledek amonný s vápencem (LAV, 15,5 % N) je přijímán později, v suchém období zůstává ležet na povrchu půdy bez užitku. Hnojivo DASA 26-13 (26 % N, 13 % S) má asi nástup také pomalejší; soudím podle toho, že se nepoužívá k regeneračnímu hnojení ozimů. 
Není na škodu nechat si udělat půdní rozbor v pětiletém cyklu. Zemědělská laboratoř k výsledkům také doporučí hnojení pro udanou plodinu. 

Ještě počkejte. Pokud vyjde předpověď počasí, že nám už nezamrzne, pak by to připadalo v úvahu asi za čtrnáct dní.Správný agrotechnický termín je období, kdy už česnek očihleďa roste. (To krásné slovo si pamatuji ze svého rodiště.)

Agrotechnický termín očividně roste je pro mne dost neurčitý.Spíš by mne zajímala výška rostliny,počet listů.Děkuji za odpovědˇ.

Myšleno je když je v pohybu.

Dobrý den,já si myslím,že to pan Kozák napsal jasně.První přihnojení se provádí,když už česnek vegetuje a nepředpokládá se že by zamrzlo

Několik dní jsem neměl k dispozici počítač a co se vyrojilo příspěvků.
Já jsem při přihnojování nikdy listy nepočítal ani neměřil výšku rostliny. A myslím si, že to ani nemusí být každý rok stejné. Takže se držím pro mě osvědčeného "očihleďa".

Pro odstranění či redukci tohoto problému používáme listové hnojivo schelátovým železem TENSO Iron v dávce podle příbalového letáku, který jek dispozici na stránkách: 
https://www.yaraagri.cz/siteassets/dokumenty/pds_tenso-fe---pribalovy-letak_tcm440-250740.pdf/
. Přihnojovat železem na list jsme začali už před mnoha lety v izolátech, kde česnek pěstujeme v rašelinových substrátech, v kterých mimo jiné tento prvek byl v nedostatečném množství. Při pěstování v izolátech má ovšem česnek specifické podmínky. Se skvrnami na stroužkách jsme se tam nesetkali už asi 10 let. Před několika lety jsme přihnojovat železem začali po konzultaci s odborníky na výživu a hnojení rostlin i při polní produkci sadby. Aplikujeme zhruba týden před objevením květenství mezi listy a aplikaci opakujeme přibližně po 2-3 týdnech. S jeho úspěšností jsme spokojeni. Ale každý rok je jiný. Je potřeba brát v úvahu, že mezi jednotlivými živinami funguje synergismus a antagonismus, kdy zvýšením příjmu jednoho prvku se může zvýšit či naopak blokovat příjem jiného prvku. Příjem živin bývá blokován i vlivem klimatických podmínek, takže nejde předem určit jen podle půdního rozboru, jestli bude rostlina optimálně vyživována. Ani se nepodařilo prokázat, jestli skvrny na stroužkách jsou způsobeny jen deficitem železa.
Půda je velmi složitý komplex skládající se z neživé i živé složky; na uvolňování živin se podílí právě ta živá složka, kterou chemické půdní
rozbory nepostihují, ale ani nemohou postihnout. Samozřejmě zde také výrazně působí teplota a vlhkost. Z tohoto důvodu nelze stanovit ideální složení pro jakékoliv rostliny. Když si projdu ve své knihovně názory různých autorů, tak nevím vůbec nic, protože se výrazně liší. Ale
každému z nich to v dané oblasti samozřejmě vyhovuje. Často dostávám otázku, kterou odrůdu pěstovat v jílovité, písčité či jiné půdě, a na to
rád odpovídám: mezi nejlepší oblasti pro pěstování česneku patří bzenecko a Drásov, jedno je na písku, druhé na jílu, a stejné odrůdy
dosahují špičkových výnosů. Něco jiného by bylo při hydroponickém pěstování, tam by se dalo přesně dávkovat potřebné živiny; ale pro tento
způsob pěstování nejsou příhodné ekonomické podmínky, proto chybí imetodika tohoto způsobu pěstování.
Porovnávat fleky česneku s flekatostí cibulí tulipánů nebo narcisů mě nenapadlo. Určitě také proto, že v případě fyziologické poruchy by v tom
asi nebyl problém a ani jsem to u tulipánů ani narcisů nezaznamenal. Narcisy mají víceleté cibule dostatečně obaleny suchými suknicemi, takže
pokud dobře rostou, nebyl důvod zkoumat, co je pod nimi ukryto. Tulipány mají cibule jednoleté, většinou s dobrou "slupkou"; některé odrůdy
Tulipa kaufmanniana se sice rády svlékaly (sprosťáci), ale pokud se tam neobjevilo Penicillium po mechanickém poškození, tak se dávaly k
expedici bez reklamací. U česneku jsou však zákazníci přísnější. Tulipány už nepěstuji, sežraly je myši. Na narcisy se mohu podívat
(pokud nezapomenu) příští rok. Nechávám je na dva roky a sázeli jsme na podzim.

Moc děkuji za obsáhlou odpověd a přeji mnoho úspěchu ve Vaší práci. Polách

Dobrý den. Já se při přihnojení Kristalonem držím dávkovaní, které doporučuje jeho výrobce.

Pokud se bavíme o hnojivé zálivce, pak dodržte dávkování doporučené výrobcem. Pokud chcete přihnojit postřikem na list, pak můžete použít pětiprocentní roztok.

Mam   "vedľajší ! produkt pri chove červov - verikompost - tekutinu -- môžem ju použiť ako tekute hnojivo na list  ? koncentracia a kedy ?  ĎAKUJEM 

Toto hnojivo neznám, proto se vyjádřím obecně. Pokud je hnojivo přijatelné přes list (což si přečtete v návodu) je rychle a hlavně spolehlivě přijímáno i v době, kdy dochází ke zhoršení příjmu živin z půdy. Přitom použité celkové dávky živin jsou nižší než při aplikaci hnojiva přes půdu. A to má ekonomický i ekologický smysl. Proto používání listových hnojiv i pomocných látek doporučuji. Pomocné látky se musí aplikovat podle jejich složení - pokud obsahují živé organismy (jako např. Rizocore) musí do půdy.

Hezký večer. Ano, toto hnojivo je možno aplikovat na list. Děkuji Vám za odpověd´ a přeji brzké uzdravení.

Kombinace vápna a jakéhokoliv hnoje (tedy i drůbežího) je špatná. K tomu, kdo Vám to poradil už nechoďte na rady týkající se zahrádky.
Česnek ze země určitě nevytahujte, na ty strašidla bych moc nedal.

Důvod je jediný, dusík z ledku vápenatého je nejrychleji přijímán.

Děkuji. Takže při vhodné kombinaci amonného dusíku a ledku by rostliny mohly mít vyrovnanější příjem dusíku.

Nejsem výživář, nevím. Ale nejen z našich zkušeností vyplývá, že je lepší opakované použití ledku vápenatého 15,5 % N) než ledku amonného s vápencem(27 % N).

Dobrý den. Určitě ho nepoškodí.  Já před výsadbou rozházím cererit, kompost a pak zapravím rotavátorem.

Dobrý den
šlo mi o to že rozmezí mezi hnojivem a sázením je rozmezí 14 nebo i déle.
už mám nasázeno cca 6 kg,

Zdravím,Vy už sázíte? Ještě má být teplo...já ještě počkám.Jinak já dávám cererit taky těsně před sázením.Naházím cererit ,zaškrábnu kultivátorem a hned sázím. Nevím jak dlouho by jste musel čekat než se cererit rozpustí,myslím,že cererit se rozpouští pomalu

Dobrý večer
já jindy dávám hnojivo při sázení,letos jsem rozházel hnojivo a pak jsem si řekl že je teplo tak počkám,tech 6 kg je zkouška co to bude dělat

Běžně se hnojí krátce před výsadbou při přípravě půdy. Česnek začne přijímat živiny z tohoto hnojiva až na jaře. Pro zakořenění a vyrašení ze země má zásobu ve stroužku.

Tak by se česneku nemělo nic stát že je tam hnojivo v předstihu,

Česneku to v žádném případě neublíží.

Děkuji za odpověd
a děkuji za pěknou sadbu,snad už se ochladí a můžem sázet,koukal jsom že česnek co byl v sulce už strká kořínky

Jíchu z kopřiv a slepičinců už teď žádná rostlina plně nevyužije, ale než ji skladovat přes zimu, kdy stejně bude degradovat, tak ji na ten záhon nalijte. Drobná poznámka: zelené hnojení je dobré zapravit do půdy okolo
poloviny září.
Ta podobnost s molem je trefná. Měl jste tam molíka česnekového, ale ten už je pryč. sadbou se nepřenáší.

Děkuji Vám za rychlou odpověď.

Pro podzimní hnojení je od uvedeného výrobce nejvhodnější YaraMilaTM Complex (12-11-18+3MgO+8S). Toto hnojivo je možné použít i pro první jarní přihnojení.

Močovinou, respektive jejím pětiprocentním roztokem, se česnek přihnojuje na list. To má smysl až v době, kdy má dostatečnou listovou plochu, což je podle konkrétního roku někdy mezi 5. a 15. květnem.

Dobrý den, je při hnojení na list rozdíl mezi močovinou a ledkem vápenatým, který se obecně považuje za dobře vstřebatelný listem?

Nevím, zatím jsem se nesetkal s použitím ledku vápenatého coby listového hnojiva, zatímco močovina se takto používá běžně desítky roků.

To kdybych věděl. Ono záleží na půdní zásobě, udržitelnosti živin v dané půdě,ale také hodně na konkrétním počasí. Takže spíše obecně :
Pokud nepěstujete česnek po bramborách nebo jiné plodině řádně vyhnojené hnojem, pak neuděláte chybu, když před výsadbou zapravíte Cererit nebo jiné kombinované hnojivo s obsahem síry (ne NPK) v dávce 4 kg na ar. A na jaře jednou až dvakrát ledek vápenatý (15,5 % N) v dávce 1 kg ledku na ar a potom hnojení na list 5% roztokem močoviny (večer) v desetidenním intervalu.To ukončit do týdne po odhlávkování. Samozřejmě různé pomocné látky jako je např. Rizocore jen tvrdí muziku.

Super děkuji přesně tak jsem to myslel.Moc děkuji

Váš plán zadiskovat svazenku po dozrání semen, aby se z nich znovu obnovila, není špatný. Otázka je, bude-li voda, aby včas znovu vzešla, protože jinak bude zaplevelovat česnek. 
Podle aktuální situace zvažte použití rotavátoru. Ten sice připraví dobře půdu na sázení, ale ničí půdní strukturu. Proto doporučuji se mu v maximální míře vyhnout.

Ja by som rád použil brány alebo kombinátor, ale asi tam bude stále príliš veľa koreňov z tej lúky čo tam bola ešte na jar.

Přihnojení na list by ještě nějaký význam mělo.

Dobrý den p.Havlíček,o postřiku na list močovinou je toho psáno na tomto webu mnoho.ing.p.Kozák doporučuje poslední postřik močovinou ještě po odhlávkováni.Dělá se 5ti procentní roztok.Tzn.,že dáte do 1 litru 50 gramů močoviny.Mějte se,přeji pěkný den.

Na kořenech žádná chyba není, ale listy vypadají jako popálené, ale důvod nepoznám. Herbicid, hnojivo,...? Nestříkali vedle DAM?

Já jsem provedl postřik silnějším roztokem močoviny, protože jsem musel přes den tak jsem chtěl aby to mělo nějaký účinek. 
Myslite, že to bude mít vliv na výnos?

Tož to je ono.

No a má to tedy vliv na celkový výnos, případně mám ještě postříkat standardně 5% roztokem? Nebo už raděj nechat tak?
Děkuji

Ztráta listové plochy není příliš veliká, takže vliv na výnos bude mizivý. Za týden to ještě stříkněte pětiprocentním roztokem, ale večer. No a pak ještě klidně jednou.

Dusík v močovine podporuje rýchlejší rozklad organickej hmoty (odumretej). Tiež mi takto zaschli uz predtým žlté končeky listov po postreku močovinou a to som striekal po západe slnka a aj koncentráciu som dodržal. Myslím že cesnak si to nahradí v pohode z nových listov ktoré budú krajšie vďaka dusíku z močoviny

Ta Vaše zkušenost se poněkud vymyká "zvyklostem". Je to poprvé, kdy se dozvídám, že někdo roztokem močoviny při dodržení metodiky popálil listy česneku.

Ja by som to skôr zhodnotil tak že ta žltá plocha na listoch začala odumierať rýchlejšie vplyvom dusíka než ako popálenie. Zdravým listom sa nič nestalo tie nie sú poškodené ani popálené. Ospravedlňujem sa asi som to zle sformuloval prvýkrát 

Já jsem se to nikde nedočetl, proto si myslím, že při řádném zředění bude ku prospěchu.

Dobrý den, pro jistotu jsem čekala na pana Kozáka. Já česnek přihnojuji kopřivovou jíchou už několik let a dobré. Ano, hlídám si ředění, když aplikuju zálivkou a po přihnojení ještě zaliju vodou. Při aplikaci na list ředím ještě víc a stříkám buď navečer nebo brzo ráno.  Mám záhony, ne latifundie:-) tak to jde. Jen pozor, někomu jícha smrdí, tak neaplikuje před zahradní slavností:-) Stejně úspěšně s ní hnojím i další zeleninu, ve fázi květů a plodu přecházím u plotové zeleniny na ředěné zkvašené slepičince.

Dobrý den pí.Kopecká,mohl bych se prosím zeptat,jak děláte silný výluh a jak ho ředíte?Předem Vám děkuji za odpověď, Radek Bohmalský

Dobrý den, kvasím v umytých  plastových kbelících od Primalexu, tmelu atd. Natrhám ho plný kopřiv, klidně i zmáčknu, ať jich tam je hodně, zaliju dešťovou vodou, zakryju, aby se v tom nic neutopilo a nechám kvasit, občas promíchám. Sluníčko a teplo urychluje kvašení, kvasím nejméně 3 týdny, ale klidně i 2 měsíce a ze zářijového kvašení budu slévat teď.  Sliju do plastových lahví atd.  Ředím od oka:-) ale odhadem dám do 10 l konve 3 kelímky od hořčice. Literatura uvádí ředění 1:10. Pro postřik na list ředím ještě víc, do litru vody tak 1-2 velké panáky - podle plodiny a velikosti rostlin. A přikápnu lignohumát. Někde jsem četla, že se do 10 litrů dává cca litr kopřiv, to je podle mne slabé.

Děkuji Vám za informaci,přeji pěkný den.

Už to není aktuální, otepluje se. Spolehlivě to nevím, ale myslím si, že by mělo smysl přihnojení močovinou na list i v chladnu.

Co se týká Lignohumátu, ten s Kristalonem modrým (v malém balení se nazývá Kristalon Start) můžete smíchat. Míchání s močovinou neumím posoudit, na to by musel být chemik nebo někdo, kdo to dělá.
Allivit neznám, ale podle toho, co jsem vyčetl na internetu, bych dal přednost Kristalonu.

Zálivkou se běžně myslí dávka 20 mm, tedy 20 litrů na metr čtvereční. Pokud jsem to dobře spočítal, pak by při koncentraci 0,05 % přišel na hektar jeden metrák močoviny. Zkušenosti se zálivkou roztokem močoviny nemáme ani nevím o nikom, kdo by to dělal, přesto si myslím, že by efekt mohl být dobrý.

Dohnal používá zálivku močovinou. Pokud máte na mysli sáček z obchodu - bílé kuličky,asi 3 kg balení. Mám asi 40 m2 česneku plus 150 cibulí. Návody na hnojení si počítám jen odhadem, od oka. Záleží na kyselosti nebo neutralitě půdy. V návodech často používají slova jako rozhoz... při postřiku do skanutí. Granulovaná hnojiva nikdy nerozhazuji, pokud už má plodina listy, spousta granulí se zasekne mezi listy a rostlinku popálí! Do skanutí je ještě horší - dokud z rostliny nezačne postřik kapat.. , a to je často přespříliš a zeleninu utopíte v chemii. K močovině. Použil jsem kilo. Rozpustil jsem v kýbli vody a pak do konvice dal půl litru roztoku, dolil vodou, zalil část a znova. Pokropit, ne utopit! Pan Kozák píše dobře, koncentrace při zálivce 20 l na m2. Z kýble roztoku z 1 kg močoviny 10 l kýbl - 20 konví - 240 litrů zálivky, na 40 m2 mi vychází 6 l. Zbytek zařídí déšť, pokud bude. A všeho moc škodí! Pokud jste dal teď ledek, netuploval bych to teď močovinou. Trpělivost!