Tak tzv velké odrůdy ale v sortimentu mají!!

Spomenute odrody Vas asi uspokoja čo môžem potvrdiť vlastnou skusenosťou . niekedy sa prejavia až druhym rokom po aklimatizacii ,ďakujem za dane odrody - potešili .  to sa bude tykať aj tzv. ruskych klonov.

Z mojich to robí Rumunia Red

Téměř všechny odrůdy česneku vznikly zušlechtěním krajových odrůd. Výjimkou je např. náš Havel, který je spontánní mutací z odrůdy Slavin. Ale z kterých lokalit původní krajové odrůdy jsou, je moje tajemství před konkurencí.

Děkuju. To je škoda.

Nemyslím, že byste něco dělal špatně. Asi bych v tom viděl vliv odrůdy.

U nás ještě neleze,odrůda bjetin,600 m.n.m

Pokusím se přiložit obrázek ze zdrojů zdejšího fóra. Ruský paličák (vlevo) (přesněji česneky skupiny porcelain) má takový specifický tvar stroužku. Dobře to nakoukáte zde v dikusi, když projdete téma "Ruské paličáky". Havel (vpravo) je tak trochu mutant, ten moc do té moderní fylogenetické klasifikace nezapadá.

Odrůda Havel je tzv. ruským paličákům morfologicky blízká. Je třeba vědět, že do této skupiny náleží stovky víceméně podobných klonů, takže některé z nich mohou být na první pohled stejné jako Havel. Navíc i na jednotlivých stanovištích dochází k drobným změnám ve vzhledu. Takže s jistotou rozeznat Havel nemusí být vždy zrovna jednoduché.

Největší pacibulky má Blanin II, Stanik a Mirka, dost velké má Bjetin a Jovan.

Já "jedu" víc než dvacet sezón a také dělám pořád chyby. U toho Jovanu jde o nedorozumění. Jovan byl vyšlechtěn z krajové odrůdy, která se v dané oblasti pěstovala mnohem dříve, než jsem se pustil do šlechtění, dokonce mnohem dříve, než jsem přišel na svět. A tento  materiál se i nadále pěstuje a pravděpodobně ho máte i Vy.

Po vstupu do EU je možné přihlásit k registračnímu řízení novou odrůdu, která je ozdravena minimálně o virus OYDV. To se dělá laboratorně. Pokud byste si chtěl takovou laboratoř zřídit, počítejte s náklady v řádu stovek tisíc. Dá se to však zařídit u již existující  laboratoře, což je levnější. To by bylo v řádech tisíců, max. desítek tisíc ročně. Ozdravený materiál byste dále množil a šlechtitelsky sledoval v technickém izolátu, na nějž by Vám asi sto tisíc stačilo. Samozřejmě byste musel podle potřeby měnit sítě. Od samotného prvního ozdravení po žádost k registraci uběhne nějakých šest osm let. Pokud se zadaří do deseti let můžete mít odrůdu zaregistrovanou, nákladově se za tu dobu dostanete někam mezi půl a tři čtvrtě milionu. Ale ani uvedení nové odrůdy do oběhu od neznámého subjektu není záležitost jednoduchá a levná.

Velmi Vám, pane inženýre, děkuji za odpověď. Přesně tak jsem si to představoval. Proto máte moji hlubokou úctu a obrovský obdiv! Mnozí ani netuší, co vše to obnáší, jak udržet kvalitu toho, co už máte, co jste těžkou prací dokázal a musíte stále obhajovat. Držím palce a děkuji Vám za všechny cenné informace. 

Nejenže není nic chemického proti virózám povoleno, ono také neexistuje nic, co by viry hubilo a přitom nezahubilo i hostitelskou rostlinu.
Jedna věc je jistá: neexistuje rostlina česneku, která by nebyla virózní, to prostě nejde. I tzv, bezvirózní česnek, který právě vyjde z laboratoře je virózní. Pouze některé druhy virů jsou v něm ve velmi malé koncentraci. Podle evropské legislativy musí být nově registrované odrůdy povinně ozdraveny od jediného viru a to OYDV (virus žluté zakrslosti cibule). Ale i v tomto ozdraveném česneku tento virus, byť v malé koncentraci, je. Při dalším pěstování se koncentrace virů zase zvyšuje, proto je nutné častěji obměňovat sadbu.
Klasické odrůdy se neozdravují, jejich udržovací šlechtění směřuje k toleranci, která zaručuje držet takovou odrůdu v trvale dobrém výkonu.
Závěrem: proti virům se nesnažte bojovat, nezvítězíte.

Pokud by to bylo složitější, takové fotky by moc nenapověděly. Ale tady je to prosté: máte nějaký klon tzv. ruského paličáku. (Píše se malé "r", protože nejde o název odrůdy.)

Ďakujem

Nevím, koho myslíte výrazem "všichni". Ale označení "rusák" se občas objevuje pro označení toho či onoho klonu tzv. ruského paličáku. Jako každý jiný česnek má svoje přednosti i zápory. Mezi přednosti patří spolehlivost ve výnosu v suchých oblastech a ostrá chuť. Mezi zápory větší nebo menší pachuť, nízký množitelský koeficient a nám vadí to, že je šiřitelem viróz, ačkoliv žádné manifestační projevy u něj nejsou patrné.

"Bezvirózní" sadba je materiál laboratorně ozdravený od jednoho nebo i několika virů. Povinně musí být ozdraven od OYDV (virus žluté zakrslosti cibule). Ozdravením se zvyšuje výnos.  Při dalším pěstování dochází postupně k reinfekci a tím i snižování výnosu. Nedá se předem stanovit, kolik roků můžete tuto sadbu dál používat. Záleží na tlaku infekce v dané lokalitě a v daných letech. Někdy pozorujete znatelné snížení výnosu už druhým rokem, jindy můžete být spokojen třeba pět let.
Naproti tomu klasické neozdravené odrůdy můžete, pokud budete mít šťastnou ruku při výběru sadby, přesazovat několik desítek let. Mezi tyto odrůdy patří Lukan, Jovan, Vekan, Stanik, Mirka, Matin, Anton, Bjetin.

Ďakujem za odpoveď.

Prsatý česnek - to jsem ještě neslyšel, ale líbí se mi to. Zvláště první snímek toto může evokovat.
Jedná se o fyziologickou poruchu širokolistých nepaličáků, kdy jsou středové stroužky vyneseny nad cibuli, někdy i ve dvou i třech poschodích. Tyto stroužky se dají normálně konzumovat, případně je můžete použít na sadbu.

Tak posílám ty slíbené fotky, dříve to nešlo. Tak nevím jaký to bude mít vliv na úrodu. NEVÍM PROČ JE TO OTOČENÉ , SNAD JE DOBŘE VIDĚT.

Fyziologické poruchy, mezi něž se řadí i žloutnutí špiček listů, jsou ovlivněny mimo jiné i odrůdou. Asi nejméně tímto trpí tzv. ruské paličáky.

Děkuji pane Kozáku, ale stejně budu pěstovat ty Vaše. Oni si pomalu zvyknou, za 5 let tu budou jako doma. Ty první si už trochu zvykají na drsnější podmínky Vysočiny, jsou o něco lepší, mám je tady asi 4 roky.Můžete mé pozorování  potvrdit? Možná je to jen domněnka. Děkuji

Mohu to potvrdit, dokonce i zkušenostmi (ne vlastními) z Ameriky. Česneku skutečně někdy trvá několik roků než se aklimatizuje. Zcela opačnou zkušenost mám s tulipány, u nichž právě změna prostředí pomohla v prvním roce a postupně upadaly.

Já o tom nevím.

Odrůda Přerovský byla nepaličák.

Zdravím p. Sisak. Jak budu mít víc času, pořešíme něco. Letos byla mizérie, měl jsem jen chcípáky skrz sucho a 250 ks a to 4 odrůdy, takže jsem to taktak zachránil. Letos dávám aspoň 1200, mého asi 400, prakticky celá loňská úroda. S tím určováním si myslím, že to nemůže být jednoduché, hodně stroužků je podobných a jak píšete, je to i o porostu - barva a tvar listů. Pan Kozák se mě třeba ptal, jak vypadají pacibulky, kolik a jaké velikosti jsou. Tak si asi představuji určování. Nemluvím o chuti. Nemůže to být jednoduché. Letos mám z Buchlovic i Karel IV., vypadá a chutná velmi dobře. 

Mohu se, pane Dohnale, zeptat, o jakou odrůdu se podle Vás v příspěvku ze 2. listopadu jedná, když Bjetin byl podle vás určen chybně? Případně mezi kterými odrůdami se stejnou cibulí, a rozdílným zbytkem rostlin váháte?

Pane Jane ml. Zdravím Vás. Ať čtu jak umím, nikde nevidím, že bych polemizoval s určením Bjetin p. Sobkové z 2.11. Vypadá tak. Stejně jako u p Malé včera. Nepsal jsem o tom, že by byl určen chybně!! Ba naopak. Vypadá jako Bjetin. Nemyslel jsem nic ironicky, když čtu svůj příspěvek znovu a znovu, mohlo to tak vyznít. Upřímně a vážně obdivuji schopnost identifikovat odrůdu z talířku bez  horizontálniho řezu. Bez fotky listí. Bez pacibulek... Bez ochutnání. Teď se budu stydět, ale kolik je v ČR asi odrůd? 300? Minimálně! Prošlo mi rukama a půdou jen asi 30. Jen ještě neumím poznat česnek z fotografie. I rád bych se k Vám někdy přijel podívat na brigádu, jen se něco dozvědět. A ty laborky vidět...

Ďakujem za pozitivnu odpoveď ! Pre tento rok sa nemôžem sťažovať. Moje 2 odrody ktore ťaham len 10rokov ma nesklamali . Novo nakupene skončili v kuchyni .Na zaklade vlastnych skusenosti , nove odrody objednavam s viacerych zdrojov po par kuskov čo sa znova potvrdilo. Prva zasielka s Ruska rokambol šokoval  veľkosťou a guliver bol nahradeny neznamov
odrodov,  už je s neho cesnakova pasta až na par stručikov. Dufam že 2 zasielka bude obsahovať original gulivera . Čaka ma vesela sezona 6-8 odrôd. Karla IV som skušal 2 roky skončil v kuchyni a už ani nepamätam prečo .

Ozvu se. Něco bych ještě našel na poštu. 

Ani uvedená nadmořská výška ani uvedený půdní typ nejsou limitujícími faktory pro výběr odrůd. Těch vlivů daného prostředí je několikanásobně víc, navíc působí ve vzájemných vztazích. I ve zdánlivě stejných podmínkách nemusí stejné odrůdy vykazovat stejný výsledek. Proto je vždycky nejlepší zkusit těch odrůd několik. Vlastně to máte v úmyslu.

Mám výborné zkušenosti s Bjetinem, ten snad roste i v betonu!! A i Jovan můžu velmi doporučit. 

Bělský rusák ani Ruský paličák nejsou odrůdami. Jsou takto a různě podobně označovány nějaké klony tzv. ruského paličáku. A těch jsou stovky. Já sám jsem jich měl počátkem devadesátých let přes dvě stě, ale žádný z nich jsem nedovedl k registraci nové odrůdy. Z mého šlechtitelského pohledu nevýhody převažují nad výhodami. Jak tak cestuji po republice, s výrazem Bělský rusák jsem se mnohokrát setkal, ale často se jednalo o různé klony.

Dobrý den. Toto je odpověd´ pana ing. Kozáka ze dne 10.7. na dotaz ohledně Slavinu: Slavin II je ozdravenou formou původní odrůdy Slavin. Všechny znaky i vlastnosti zůstávají zachovány, Slavin II má v prvních generacích trochu vyšší výnos oproti původnímu Slavinu.

Ani odpověď vím nebo nevím není minutová záležitost. Váš KASIS neumím určit. Ale musím připojit poznámku: v evropském registru odrůd je uveden název španělské odrůdy Gardos, odrůda Zapas tam není, znamená to tedy, že se sadba pod tímto názvem nemůže uvádět do oběhu.

Aj tak ĎAKUJEM s gardosom sa skusim pobavit , zapas vyšiel ako podvod  či omyl, ak vyberiem jarnu sadbu kasisa tak pridam fotografie zatial je "NEPALIČAK"

Jarnu sadbu "KASIS" SOM VYBRAL ako sa ukazalo tak SKORO , vyšiel ako cibulovy cesnak . Planujem pokus opakovat na buduci rok.

Dodatočne prosim o adresu na Europsky register odrod . Ďakujem.

Zdravim. Zaujal ma prispevok p. Pavel Dohnal 25.7. doniesol vam vzorku svojho cesnaku ? Zaujala ma skladovataľnosť. Mam zaujem o informacie ako aj opripadnu vzorku na pestovataľsky pokus.

To přece záleží na podmínkách! půda klima srážky atp..a pak každý od česneku očekává něco jiného.někdo chce ostrý někdo ne ..a výnosnost je i o počtu stroučku !

Máme skutečně několik nových perspektivních klonů. Vzhledem k tomu, že se v současné době mohou v EU registrovat pouze ozdravené odrůdy, musíme si ještě několik let počkat.

Možní jste jen špatně formuloval otázku a zajímal Vás počet pacibulek v jednotlivých květenstvích. Havran jich má běžně 80 - 100, Havel 300 - 400.

Ano mal som na mysli pacibulky,ešte raz dakujem.

Ano, je to tak, jak uvádíte. Vliv má lokalita i ročník.

Vážený pane Vejřík,
máte pravdu, že česnek není schopen generativního množení. Proto je u něho i specifické šlechtění. Nové genotypy vznikají mutacemi. Při šlechtění se nejčastěji vychází ze spontánních mutací nebo z krajových odrůd. U nich jsou prováděny několik let výběry a ozdravování od virů (jen velmi zjednodušeně). Na odrůdě se proto musí pracovat obvykle 7 - 10 let, než je připravena k registraci. K registraci se však dostane jen poměrně nízké procento genotypů, na kterých se pracuje, protože až v průběhu šlechtění je možné vyhodnotit jejich vlastnosti. Nelze totiž k existující odrůdě přikřížit genotypy s žádanými vlastnostmi nebo např. donor rezistence, jako je tomu při šlechtění rostlin s generativním množením. Dá se říci, že kvůli tomu je to větší "dobrodružství".

Dobrý den,
každopádně musí být inspirativní pouštět se do takových dobrodružství. Pro nás nepoučené laiky, nejen v oblasti šlechtění, by bylo ohromující jen si o tom popovídat a vidět vás při práci. Obdivuji Vás a Vašeho učitele a otce v tom, jak držíte nad vodou a vracíte do povědomí takový pojem, jakým je český česnek. Ať se dále daří.
Ohledně ozdravování by mě ale velice zajímal základní princip, jak je možné ozdravit sadbu od virů. Sám se sice zabývám viry, ne tedy rostlinými, ale konkrétně pracuji s kmeny viru klíšťové encefalitidy, ale jako možné varianty mě napadá snad jen ozdravení látkami s antivirovým účinkem, pěstování klonů v podmínkách nepříznivých pro virus a selekci zdravých klonů. Nebo jen čistá selekce? nevim, netušim, ale strašně mě ten princip zajímá. Samozřejmě pokud není součástí vašeho know-how.

Moc děkuji za
odpověď,

trošku jsem ji z
části čekal, že půjde o tkáňové kultury. In vitro kultivace zřejmě přispěje i k ozdravení česneku. Nenapadlo mě však,
že se mohly i v dnešní době uchovat staré krajové odrůdy. A
přikřížit divoké česneky se nedá? Četl jsem o mnoho druzích,
které mohly být prapředky kulturního česneku. Nebo jsou také
sterilní? Kdysi dávno jsem se učil o možnosti rozpuštění buněčných a jaderných stěn vpravení chromozomů z jiné rostliny. Tím se požadované vlastnosti upravit nedají? 

Už vám as neodpoví..

Havran má proti Vekanu (ne Veganu) hlubší dormanci (vegetační klid). Proto klíček ještě nedorostl do středu stroužku. Když stroužek rozříznete níž, bude kanálek stejně zaplněný jako u Vekanu na snímku.

Odrůda Tristan byla vyšlechtěna ze staré odrůdy Moravan, registrována byla ve druhé polovině devadesátých let. Česnek pana Horáka na Moravan nevypadá.

Vašeho  místního zemědělce ani jeho česnek neznám, proto se k jeho odrůdě nemohu vyjádřit.
Počet stroužků v cibuli  je odrůdovou vlastností. Lokalita a ročník ho ovlivňují pouze v omezené míře.

Dá. V loni skončil pětiletý výzkumný projekt v rámci VŠCHT a VÚRV v Praze. Dodávali jsme do něho vzorky. V rámci rozborů dokáží identifikovat českou registrovanou odrůdu.  V rámci této metody se odhaluje falšovaný česnek- myslím tím, vydávání dovozového česneku za naše české odrůdy. Kontroly ČOI této možnosti využívají.

Tyto tři odrůdy bych asi postavil vedle sebe.

Vážený pane Čivrný,
opakovaně lze sázet i odrůdy bezvirózní, k výraznému snížení výnosů vliem virů dochází až po několika letech. Nicméně je vhodné sadbu čas od času obměnit, někteří pěstitelé mění sadbu každým rokem, jiní vysazují opakovaně 2 - 3 roky, někdy i více. Záleží i na stavu půdy, v které je česnek pěstován.

Děkuji,můžu tedy z paličáků: Slavin, Jovan, Bjetin, Blanin  II, Mirka, Stanik a nepaličáků:Lukan, Martin, brát jako odrůdy "nebezvirózní", "neozdravené"


Ještě jednou děkuji. Miroslav 

Z tohoto seznamu je odrůda Blanin II bezvirózní, ostatní jsou klasické neozdravené odrůdy.

Pane inženýre děkuji, čerpal jsem info z vaší nabídky česneku a chtěl jsem se jen ujistit že je to tak. U odr. Blanin II jsem nic takového nenašel,asi jsem se přehlédl.. 
Jinak ještě jednou děkuji, Miroslav 

Vážený pane Mareši,
musím Vás zklamat, ale žádný nástupce odrůdy Mirka v registraci není. Pro jistotu jsem se podíval i na NOÚ, jestli tam není uvedena nějaká chyba, ale ani tam jsem na odrůdu, kterou uvádíte, nenarazil.
Krátce se však vyjádřím k dalším informacím ve Vašem příspěvku.
Je nutné si říci, že je významný rozdíl mezi kvalitou a kvantitou, ač mnoho spotřebitelů tyto dvě věci spojilo v jedno a za hlavní ukazatel kvality považují kvantitu (jak u zeleniny, tak u ovoce). Některé odrůdy, jako např. Matin čí Mirka, nebyly zařazeny do sortimentu s předpokladem, že se bude jednat o odrůdy pro velkopěstitele, ale spíše jako doplňková odrůda či rarita pro zahrádkáře a drobné pěstitele. Ne každý pěstitel totiž u česneku preferuje maximální výnosy, proto i tyto odrůdy si našly své stálé zákazníky a pěstitele, kteří upřednostňují vlastnosti, které jim nabízí právě tyto konkrétní odrůdy. Jestliže pěstitel upřednostňuje velké výnosy, má výběr z více než 10 dalších odrůd, které naše šlechtitelská firma nabízí.
Důsledkem ozdravení odrůdy od virů je obvykle zvýšení výnosů (ne zcela vždy, proto se při šlechtění vybírají klony, u kterých při ozdravení opravdu k významnému navýšení výnosů dochází). Skladovatelnost ani náchylnost či odolnost vůči chorobám a škůdcům se však ozdravením od virů nemění.
Asi jsem Vás tímto moc nepotěšil, věřím však, že Vás potěší alespoň fakt, že nyní intenzivně pracujeme nejen na zlepšení stávajících odrůd, ale i na vývoji několika zcela nových odrůd, které budou k registraci připraveny v nejbližších letech.