Přihlášení

  • Pěstování
  • Popis česneku
  • Odrůdy
  • Choroby a škůdci
  • Články
  • Diskuse: Pěstování česneku Zpět na diskusi

    Skladování

    25. 1. 14:17 Zakladatel vlákna: Milan Pinker
    Foto 1Foto 2
    Zdravím, mám dotaz ohledně česneku při skladování. Česnek jsem normálně sklidil, nebyl ničím napaden a po několika měsících, když ho oploupu, tak je celý takový hnědý až do fialova. Je normálně tvrdý, nezapáchá. Nevíte, co to je? Odrůda dukát. Viz foto..
    29. 1. 19:17 Jan Kozák
    Omlouvám se, ale nechceme se vyjadřovat k problémům odrůd, které nejsou z našeho šlechtění. Obraťte se tudíž na firmu Moravoseed.

    Nejpozdější sadba

    5. 12. 2018 18:11 Zakladatel vlákna: Elijáš Kostka
    Dobrý den,


    chtěl bych poprosit o radu (ideálně s vysvětlením), kdy nejpozději lze úspěšně sadit česnek. Mám od Vás odrůdy Záhorský II a Japo II a nestíhám, pochopil jsem, že Japo můžu zasázet i na jaře, ale Záhorský jsem chtěl sadit tento týden, jenže s výhledem na předpověď počasí se bojím, aby česnek nezmrzl dřív, než stihne zakořenit. Jaká je tedy, prosím, minimální potřebná teplota půdy a jak dlouho ji česnek potřebuje? Mnohokrát děkuji za osvětlení.
    5. 12. 2018 19:50 Jan Kozák
    Chcete po mně víc, než jsem schopen. Já jsem začal sázet včera a předpokládám, že do Vánoc budu mít hotovo. Hodilo by se sice sázet dřív, ale byl jsem dlouho v nemocnici a rekonvalescence po operaci trvala déle, než bych si přál. Česnek nikdy nezmrzne (týká se to českých odrůd). Toto pravidlo potvrzuje výjimka z roku 2012,kdy zmrzly i české odrůdy.
    V roce 2016 jsme sázeli rovněž v prosinci. Poslední den ale už mrzlo. Do projetých brázd se sázet dalo, ale odpoledne se už nedalo zahrnovat - zem byla zmrzlá. Tak se to zahrnulo v březnu. Nevymrzla ani jedna rostlina. Tak se nebojte. I tomu Japu bude v zemi líp než ve skladu.
    6. 12. 2018 19:01 Elijáš Kostka
    Mnohokrát Vám děkuji za povzbudivou a rychlou odpověď!
    Záhorský se podařilo dnes vzdor zmrzlému škraloupu půdy zasázet, ale větší část Japa jsem nestihl... K němu bych se chtěl ještě zeptat: dopoledne jsem ho totiž už v domnění, že vše zvládnu zasadit dnes, namočil a obalil v Gliorexu - co se česneku vlastně po tomto ošetření děje a jaký vliv má jedno- nebo dokonce několikadenní prodlení s výsadbou? 
    Děkuji a přeji hodně zdraví Vám i česneku!

    moření předem

    3. 12. 2018 8:57 Zakladatel vlákna: Libor Hejduk
    Dobrý den, zbývá mi ještě dosázet trocha česneku, ale moc mi nevychází v kuse tolik času, abych mořil a sázel zároveň v době, kdy je venku světlo. Je možné sulkou namořit večer, nechat přes noc rozložené a ráno jen promíchat s clonoplusem a sázet? Nebo holt budu muset vstát o 2 až 3 hodiny dřív a sfouknout to najednou.
    Děkuji
    3. 12. 2018 16:44 Jan Kozák
    Udělal bych to jinak. Mořit večer, po odkapání (1 - 2 minuty) promíchat se suchým Clonoplusem a ráno sázet.

    Zmrzlé stroužky po namoření

    27. 11. 2018 22:13 Zakladatel vlákna: Izabela Ondová
    Dobrý večer, jsem začátečník takže se předem omlouvám za asi hloupý dotaz. Včera jsem namořila, dnes rozložila na síto. Jenže teď koukám, že mi to zmrzlo. Mohu ho ještě zasadit a nebo ho mám vyhodit? 
    28. 11. 2018 16:52 Jan Kozák
    Samozřejmě máte nasázet, nevyhazovat. A pro příště: pokud se moří před výsadbou, tak sázet ještě týž den, nejpozději následující.
    29. 11. 2018 12:18 Izabela Ondová
    Moc děkuji 

    vlnovník česnekový

    26. 11. 2018 21:11 Zakladatel vlákna: Vitezslav Dotzauer
    Dobrý den všem
    mám technický dotaz a to co udělá podtlak s našim uskladněným nebo i sadbovým česnekem?Jde o to že roztoče zabijí i podtlak.Mám vysavač co má
    zabijet roztoče v peřinách a to po minimálně 30 sec. v  igelitovém maximálním podtlaku.
    Na česnek menší igelitový pytel a nasadit ponožku na hubici vysavače a provést v igelitu podtlak.Ale co to udělá s česnekem?
    A co třeba na vlnovníka zkusit CO2?Během krátké chvíle cca 3 min. by se měl udusit nebo 10 min?Poradí někdo prosím jak na tu skladištní bestií?
    A co ionizační záření ÚV lamp? To už bude na česnek asi opravdu dost gargantuovské  zatížení/popálení.Nebo sirné knoty zapálit ve skladišti?
    Savo nebude to pravé ořechové a pak jen slivovice a to by mohlo fungovat.
    Alkohol by roztoče zabijet mohl a co starý dobrý hypermangán Mn2O7 ?
    27. 11. 2018 0:55 Jan Kašpar
    Dobrý den, Váš problém s vlnovníkem je následující: 1) je třeba rozlišit, zda vlnovník se do skladu dostal zároveň s aktuálně sklizeným česnekem, nebo 2) je již ve skladu jako  pozůstatek po sklizni loňského česneku. Tedy relikt z minulé sklizně. Pokud ad 1) Chce to řádně mořit Sulkou, a během vegetace používat koloidní síru (dříve Sulikol, dnes Kumulus, Solfatan a pod.). Tu koloidní síru můžete míchat s čímkoli, třeba v postřiku s močovinou, nebo jiným prostředkem. Existují sice i jiné akaricidy, ale ty nemají registraci, a taky kdo by to pak jedl. Pokud ad 2), tak nátěr regálu, stěn a kontejnerů na uskladnění je dobrá natřít, nebo postříkat Savem.  Ale pozor, pod názvem Savo se prodává kde co. Chce to t.zv. "Savo na bazény a pitnou vodu". Nejlépe je použít kvůli ceně chlornan sodný. Ten se musí ovšem naředit na cca 5%. Tedy pokud si pořídíte 20% chlornan sodný tak ředit 1:4. Hypermangan Vám fungovat nebude, je to antiseptikum, nikoli akaricid. A jeho vzorec je KMnO4.  Čili shrnutí: Nepřitáhnout si do skladu "novou" generaci vlnovníka a zlikvidovat starou, ve skladu již hladově čekající, Navíc je to takhle "EKO-bio"
    27. 11. 2018 20:32 Jana Kopecká
    Dobrý den, zrovna jsem chtěla psát dotaz, jak si ošetřit skladovací prostor, abych zlikvidovala vlnovníka, který se tam čas od času objeví. Česnek skladuji v papírových bedýnkách od ovoce na chodbě rodinného domu, kde je cca 15 stupnů, většinou tam vydrží až o další sklizně. Noviny po česneku spálím, připravím si nové papírové bedýnky, ty vystříkám Savem. Nevím jak zdatný cestovatel vlnovník je, případně jak dlouho vydrží "bez žrádla", nechtělo se mi vytírat celý prostor Savem a postřik stěn nelze. Máte někdo z pěstitelů tip, jak udržovat prostor pro uskladnění, případně nějaké další fígle? Děkuji
    27. 11. 2018 22:13 Martin Perníček
    Dobrý večer pani Kopecká, pokud vám vydrží uskladněný česnek do další sklizně,tak v tom případě vás skladištní škůdce vlnovník trápit nemusí.
    28. 11. 2018 10:28 Jana Kopecká
    No, on právě nevydrží všechen, občas se objeví vlnovník a ty cibule bud vyhazuji nebo první spotřebovávám.... v domácích podmínkách dělám co to jde, aby česnek vydržel co nejdéle, kupovaný nejím, není nad vlastní vydrží vždy. Jsou rozdíly v odrůdách, nejdéle mi vydrží JAPO a to ani nechutná vlnovníkovi... bohužel mi v mé půdě naroste malé, tak ho pěstuju spíš proto, že vydrží dlouho. Skvěle drží i Anton, Lukan.
    28. 11. 2018 16:56 Jan Kozák
    Jak ochránit česnek proti vlnovníku v domácích podmínkách není jednoduché. Také děláme ve spolupráci s některými pěstiteli různé pokusy, ale zatím se nám nic nejeví na sto procent, co bychom mohli všem doporučit.
    Váš postřeh u odrůdy Japo je správný. Vlnovník ho nenapadá.
    29. 11. 2018 9:07 Jana Kopecká
    Pane Kozák, u Japa je fascinující ta výdrž, předloni jsem dělala "pokus" a několik cibulí jsem uchovala až do září dalšího roku... jasně, už neměly sílu jako po sklizni, ale pěkné tvrdé stroužky s dobrou chutí. Letos jsem JAPO nestihla, ale příští rok si zas pár stroužků zasadím.  Lepší výdrž jak Benátčan, alespoň u mne. Za těch cca 8 let co sázím vydrží spolehlivě nejdéle, Ale Anton mu spolehlivě "dýchá" na záda. Ten většinou tak dlouho nevydrží jen proto, že mně chutná nejvíc, je to moje nejoblíbenější odrůda na syrovo, do salátu, mnam
    30. 11. 2018 0:30 Jan Kašpar
    Podle mé zkušenosti nepaličáky vlnovník zrovna moc nenapadá. Buď mu nechutnají, nebo mu nevoní - čert ví. A Japo je nepaličák. Bohužel u mne Japo vyrostl vždy malý, prostě bonsaj. Tak jsem ho  přestal pěstovat. Pokud by se ale vyskytl klon, který dá alespoň 90 až 100 g na sušenou cibuli, šel bych do něj po 40 letech znova. Chuťově i trvanlivostí byl perfektní.
    30. 11. 2018 12:05 Jan Kozák
    My tady sice píšeme Japo, ale bavíme se o naší odrůdě Japo II. A ten dorůstá stejně jako ozimé nepaličáky.
    30. 11. 2018 17:16 Jan Kašpar
    Bohužel, ani u JAPO II jsem dosud nenarazil na cibule o hmotnosti 100 g a větší. Z menších cibulí stroužky  na sadbu  zásadně nepoužívám. Holt jsem fanda "vysokotonážního" česneku a taky opata Mendela. U Japo II bych i trochu slevil, protože je opravdu dobrý. Ale takový zatím není dostupný...
    1. 12. 2018 8:45 Jozef Sisak
    Pozdravujem p. Kašpar. Vaše prispevky su "chemicky " na vysokej urovni čo poteši . Ako môže vlnovnik prežiť obdobie - ako dlho , ak v sklade nema "čo papať?" cibuľoviny su vysadene , cibuľa v kuchyni spracovana ako aj cesnak nove len z obchodu ? je nutne ošetrenie skladu ?
    1. 12. 2018 17:31 Jan Kašpar
    rozdíl jednoho roku.
    Také Vás zdravím. Jak dlouho vydrží Vlnovník držet hladovku opravdu nevím. Já ho likviduji mořením Sulkou, během vegetace postřikem koloidní sírou, t.j.rostlin a půdy okolo a desinfekcí skladovacích prostor (bedničky a podlahy pod bedničkami) 5% chlornanem sodným, což je Savo na bazény - zatím se to daří. A v chemii mám pouze středoškolské znalosti. Zahradní chemii se snažím používat podle Nařízení komise EU č. 889/2008 ze
    dne 5. září 2008. Tedy  prostředky vyhrazenými pro ekologické zemědělství. Na fotce je ten dlouhý nový, ten se zkráceným stonkem a stroužky jsou rok staré. Fotka 2 roky stará, letos jsem nefotil, ale bylo to  stejné.
    1. 12. 2018 20:33 Jakub Kára
    Dobrý den, můžete prosím napsat jakou dáváte dávku při postřiku koloidní sírou? Protože na kumulusu není dávka pro česnek uvedená. Děkuji
    2. 12. 2018 11:53 Mirek Polanský
    Dobrý den,to by mne taky zajímalo, při jaké teplotě aplikovat postřik a kolikrát postřik aplikovat za dobu vegetace. Děkuji.
    2. 12. 2018 13:43 Jan Kašpar
    Dobrý den, pánové. Začnu od začátku: Mořím v polysulfidech Ca, konc 0,7% - Sulka obsahuje CaSx 14%, tedy 5% Sulkou. Mořím 2x opakovaně, s minimální prodlevou při teplotě okolo 16°C. Poprvé min. 6 hod, podruhé min. 8 hod. Ona ta Sulka taky mimo Vlnovníka potlačuje i Fusarium, nezlikviduje ho, ale je rozdíl, když Vám Fusarium sežere 30%, nebo jen 3% úrody.  Moření v  uzavřené nádobě, (velká okurková sklenice) s vzduchotěsným víčkem,  ve sklenici je co nejmenší vzduchová bublina, ve tmě. Sklenicí je dobré občas zakvrdlat. Roztok se rychle rozkládá za úniku sirovodíku (Sulfan). Rozklad urychluje teplota, přístup vzduchu a světlo. Do naředěné Sulky přidám 1 kapku Jaru (ne víc) na 1 l roztoku. Chce to přesně měřit a nepřekračovat teplotu.  Důležité je zahubit Vlnovníka úplně. Ta potvora je totiž partenogenetická.  Takže moření 2 hodiny jak je zde doporučováno, považuji za omyl.  A pokud i při správné aplikaci někomu tenhle roztok "popálil", tak popálil stroužek napadený Fusariem. To začíná napadat stroužek nejčastěji u podpučí. A Sulka Fusariem napadenou část v počátečním stadiu zlikviduje. Že pak stroužek nemůže vyrašit je snad jasné.
    Ke koloidní síře: Používám Sulikol K, (včasný nákup, před koncem výroby) což je 50% koloidní síra. Kumulus WG je 80%. Takže bude zřejmě třeba koncentraci o cca 1/4 až 1/3 snížit. Kumulus ale vyzkoušen nemám.  Postřiky jsou opět o teplotě. Sirné postřiky při vyšších teplotách mohou působit fytotoxicky. Stříkám s jara Sulikolem, když jsou rostliny cca 4-5 cm velké 0,6% - 0,8%. Pokud kombinuji s Kuprikolem proti Pseudomoniázám, dávám spodní koncentraci kvůli synergismu. Podruhé cca 4 týdny před sklizní 0,4% opět s Kuprikolem kvůli skládkovým chorobám. Teploty nejlepší okolo 16°C, při 20°C snižuji koncentraci, nad 24°C nestříkám. Stejně tak neošetřuji, pokud na rostliny svítí slunce. Spotřeba :cca 6 - 7 litrů na 10m2 včetně 1/2 m pásu kolem záhonu. Jinak liché roky používám Kuprikol, sudé Hypermangan. Hypermangan ovšem samostatně - sytě růžový roztok, barva asi tak "Beaujolais nuovo" A pozor: Tímhle způsobem se Vlnovníka nezbavíte hned, ale trvá to tak 2 až 3 roky.
    2. 12. 2018 17:46 Mirek Polanský
    Dobrý večer, děkuji pan Kašparovi za vyčerpávající odpověď. Pokusím se Váš postup aplikovat i u sebe. Možná je to návod i pro další pěstitele.
    3. 12. 2018 8:37 Novák Ladislav
    Dobrý den,postřik 6 až 7 litrů na 10 m2 to už by bylo jednodušší použít konev,ale to už potom není postřik ale zálivka.Je nutné použít postřikovač.Pane Kašpar za všechny návštěvníky diskuse děkuji za hodnotný příspěvek.
    3. 12. 2018 9:09 Jan Kašpar
    Dobře jste si všiml, asi jsem to nepřesně specifikoval. Má-li záhon s česnekem 10 m2 a půlmetrový okraj (to jsou např. cestičky) dalších 12 m2. tedy celkem 22 m2. Máte-li pokropit 22 m2 celkem, tak se mi nezdá 6 až 7 litrů, navíc ekologického postřiku tak mnoho.  Pravda, pokud použijete jemnější trysku, spotřebujete méně.  Já používám jakýsi čínský postřikovač s dost hrubou tryskou. Jinak to vychází podle mne na 2,7 až 3,2 deci na 1 m2. Tedy pokud má být půda i rostliny dobře postříkány.
    3. 12. 2018 12:33 Novák Ladislav
    Mockrát děkuji za odpověď.
    4. 12. 2018 19:15 Jozef Sisak
    Pan Kašpar ďakujem za odpovede na nenapisane otazky . morenie sulkou najprv 6 hod. a potom opakovane asi s novym roztokom 8hod.?kvôli degradacii sulky ?

    Či sa zbavim vlnovnika vašim postupom mam pochybnosti pri nutnosťi    posuvať vysadbu na neošetreny pozemok - 4 ročny cyklus. schopnosť transportu aj vd´aka prudeniu vzduchu  tj.aj od susedov. a čo cibuľa kuchynska či ine cibuľoviny ale VĎAKA ZA NAVOD . chybička se vloudila  zahon   2 x 5 m --10m2 a uličky 0,5m dookola t.j 3 x 6m   je plocha spolu 18m2

    ak sulka degraduje aj na sirovodik čo je jedovaty plyn nie je to cesta na suche ošetrenie hlavne kuchynskeho  cesnaku? do  dobre uzatvarateľnej nadoby dam cesnak k nemu do samostatnej nadoby sulku a to cele vystavim po dobrom uzavreti na svetlo nie slnko a po ??? dňoch mam vyriešene ??   sam očakavam dodanie  vakuovych doz skusim udusiť vlnovnika ďalši krok bude pridanie co2 či  čisty dusik /mam pristup k tekutemu /

     pan Kozak môžete nas informovať ake aj neuspešne pokusy skušali už pestovateľia aby sa nestracal čas pri opakovani už raz neuspešnych pokusov !!!  ĎAKUJEM
    sučasny stav  nasvädčuje tomu že sa budeme musieť s tymto škodcom naučiť žiť a realizovať večny boj. ako je to s pasavkou zemiakovou či chovatelia kralikov s morom kralikov atd.
    4. 12. 2018 23:19 Jan Kašpar
    Vidím že jsem napsal víc nejasných věcí. Dobře myslel, blbě napsal. Tak za 1) Sulkou mořím opakovaně, pouze ale 2x. Třetí opakování nemá už účinek. To mám mnohokrát vyzkoušeno. Tedy naředím Sulku, a mořím nejméně 6 hodin, pak sleju a mořím další česnek stejnou Sulkou, moření prodloužím o dvě hodiny. To moření je nutno provést tak, aby se Sulka co nejméně degradovala. Já používám výše popsaný postup. Jedná se tedy o opakované použití Sulky.  S tím počítáním okraje záhonu jsem neuvedl jeho rozměr. Já sázím na záhon cca 10 x 1 metr. Tedy obvod je 22 metrů. Váš záhon 5 x 2 m má obvod 14 metrů. Snad takovou prkotinu nebudeme řešit jako školní příklad na minima a maxima funkce přes derivace. Nejmenší okraje by Vám vyšly na záhoně tvaru čtverce o straně 3,16 m. Tam by to zase šlo špatně okopávat motyčkou. 2) Jedovatost sirovodíku. Ono se toho H2S neuvolňuje tolik, aby se mohl někdo otrávit kromě Vlnovníka. Zkažené vejce v Čechách zvané pukavec či záprdek taky vypouští H2S a zatím se s ním nikdo neotrávil.  Ještě tam mám jednu chybku: správně je "Beaujolais nouveau" to pro jazykové puristy.....
    6. 12. 2018 9:55 Václav Kozák
    Vážení pánové. Jsem rád, že se tu díky panu Kašparovi a jeho obdivuhodné píli rozvinula diskuse na téma ochrany česneku před škůdci. Ochrana česneku proti škůdcům je velice složitý problém, který těžko může vyřešit každý soukromě, proto je dobře, když se pěstitelé o své zkušenosti  podělí a mohou je porovnat se zkušenostmi jiných. Hlavní problém je totiž v tom, že bez  profesionálního experimentu se všemi patřičnými úkony, nedokáže pěstitel s jistotou usoudit, zda dané ošetření opravdu souvisí se snížením či zvýšením výskytu škůdce, zvláště pak v případě, kdy je škůdce v porostu bez rozboru prakticky nedetekovatelný a u sklizně je menší napadení detekovatelné též jen laboratorně.  Proto můžeme být přesvědčeni, že naše ošetření vlnovníka zničilo, zatímco jeho nižší výskyt může souviset s něčím úplně jiným. To však těžko pěstitel posoudí bez zkušeností dalších pěstitelů. Při profesionálních experimentech je totiž základem zjištění míry napadení ještě před experimentálním zásahem, teprve potom lze míru napadení srovnávat se stavem po ošetření.

    Moření Sulkou se nedoporučuje po dobu delší než 2 hodiny. Na moření Sulkou byl rostlinolékaři vykonán řádný experiment. Závěr je takový, že delší moření negativně ovlivňuje výnos a na zdravotní stav rostlin nemá žádný efekt. Popálením česneku se nemyslí popálení stroužku (k tomu by bylo zapotřebí opravdu dlouhé moření nebo velmi špatný zdravotní stav), nýbrž popálení kořenových špiček, které jsou nejcitlivější a (hlavně) neregenerují. Z toho důvodu je též vhodnější moření už v průběhu měsíce září, kdy je česnek v
    dormanci a kořínky se ještě nevytváří. Fungicidní účinky Sulky není radno využívat. Jsou totiž naprosto minimální a k tomu by bylo opravdu zapotřebí pro česnek nepříznivé delší moření. Škody způsobené Fusariem by to v žádném případě nesnížilo o desítky procent, ale maximálně okolo 1 %. Co se týče Fusaria,
    vyvíjí se poměrně rychle, záleží tedy zejména na zdravotním stavu pozemku, moření, které nepůsobí i během vegetace, má minimální účinek (pokud vůbec nějaký). Ověřit to jde např. tak, že vysadíte pacibulky (jejichž
    prostřednictvím se Fusarium nepřenáší) a stroužky pěstované předchozího roku ve stejné půdě s výskytem Fusaria. Při sklizni zjistíte, že míra poškození rostlin ze zdravých pacibulek a neošetřených stroužků je stejná. Z toho důvodu jsme poslední roky přestali používat i Rovral a zaměřujeme se na experimenty s
    biologickými přípravky, které česnek chrání po celou dobu vegetace. 

    Bohužel snížení výskytu vlnovníka nelze přisuzovat ani provedeným postřikům během vegetace, nýbrž faktu, že výskyt vlnovníka je poslední 2 - 3 roky výrazně nižší, než např. v roce 2013 a 2014. |Samozřejmě je to oblast od oblasti. Někde ani v letech 2013 a 2014 s vlnovníkem problémy nebyly, zatímco v posledních
    letech se vyskytnout mohl. Určitě by likvidace netrvala 2 - 3 roky, neboť vlnovník se množí tak rychle, že i kdyby byl během vegetace omezen (a ne zlikvidován), namnožil by se zase během skladování při nejmenším na původní stav. Navíc je podle rostlinolékařů během vegetace velmi dobře chráněn, proto
    by postřik sirnatými přípravky musel být v takové koncentraci, která by zlikvidovala i rostlinu.

    Postřik proti Pseudomonázám je zbytečný, v našich podmínkách se na česneku
    nevyskytují.

    Každopádně jakýkoliv experiment na ochranu rostlin proti vlnovníku má význam, protože ten je v současné době hlavně díky způsobu šíření nejobávanějším škůdcem. Podle některých zdrojů se dokáže šířit i na vzdálenost tisíc kilometrů. Vzhledem k tomu, že se šíří pasivně vzduchem, podobně jako spóry plísní, je těžké se mu ubránit. Podle zkušeností se domnívám, že není tak důležité zaměřovat se na dezinfekci vyprázdněných skladových prostor (i podle některých zdrojů ve skladech bez upravené teploty není schopen bez česneku vlnovník přezimovat), ale hlavně na důsledné moření a to ideálně už v průběhu září, čímž se zajistí, že česnek nebude během skladování před výsadbou napaden. Bohužel u většiny experimentů, včetně těch našich, je závěr stejný - tudy cesta nevede.
    6. 12. 2018 16:31 Jan Kašpar
    Přeji dobrý den a úspěch v podnikání. Vyjádřím se napřeskáčku. 1) Pokud tvrdíte, že se v našich podmínkách pseudomoniázy nevyskytují, tak jak je potom možné, že se na Vašem webu objevilo letos z jara několik  snímků od různých pěstitelů, typických ukázek téhle bakteriální hniloby?  S Vaším tvrzením nesouhlasím.
    2) Délka moření a poškození Sulkou - mluvím o klasické Sulce, tedy o polysulfidech Ca. Dělal jsem s tím řadu pokusů, několik let. Zejména teplotu a délku moření. Ve stejnou dobu, na stejné parcele. A jako optimální vyšlo: minimálně mořit 6 hodin, při teplotě nepřevyšující 16°C.  Krátkodobé moření, t.j. 2-3 hodiny dalo dobrý výsledek jen tehdy, byly-li stroužky předem oloupány, tedy nahé. Byly dříve roky, kdy Sulka prostě na trhu nebyla. Nahradil jsem ji 0,8% až 1% Sulikolem K, stroužky opět nahé. T = max 16°C, D = 1 až 2 hodiny. Na Fusarium fungovala ale pouze Sulka, na vlnovníka obojí. Takže zde souhlasím s výhradou. 3) Doba sázení: Mattioli uváděl termín sadby "Na svatého Václava", Staří pěstitelé "do konce října nejpozději". Já vzal za základ medián a sázím do 15. října v 350 mnm. A k úplné spokojenosti. Pozdější sadba dává menší cibule, alespoň u mne. (Mnoho let odzkoušeno v praxi) a jak jsem předeslal, preferuji velkohlavý česnek. Čili Váš termín výsadby považuji za možný, ale nikoli optimální.
    4) K desinfekci bedniček: Vyprázdnění starého a uložení nového k uskladnění. Zde je u mne prodleva několik týdnů (1 až 3 týdny). Že by vlnovník nepřežil tak krátkou dobu o hladu pochybuji. Také zde jde o případné spory, které vypadly z uskladněného česneku. Není nic odpornějšího, pokud rozeberete cibuli na stroužky a vykoukne na Vás penicilin. Takže taky nesouhlas.
    5) U mne to dlouhodobé moření fusariózu velmi silně potlačuje. Fusarií je ovšem více variant, možná, že některé variety jsou odolné, jiné nikoli.
    Dodatek: Při sklizni dávám všechny odřezky do plastového sudu s těsným víkem, t.j. listy, část stonků, kořínky i se zbytky půdy. Prosypu dusíkatým      vápnem cca 25-40 dg a pak  na přelomu září-říjen tam ještě naleju zbytky Sulky po moření. Do 120 l sudu se vejdou pohodlně odřezky ze 600 až 700 rostlin. Zjara tu páchnoucí hmotu vyhodím na kompost.
    Poznámka: Tu pseudomoniázu diagnostikoval u mne známý (ing. CSc) z VÚRV Ruzyně. To lze jen těžko zpochybnit.
    6. 12. 2018 19:21 Václav Kozák
    Pokusím se odpovědět na všechny body, v některých případech jsme si možná nerozumněli, v některých ne úplně souhlasím;
    1) Nerad bych zpochybňoval tvrzení ing. CSc., ale jsme v  kontaktu s několika uznávanými rostlinolékaři a ti už na jaře, kdy se na našem webu objevila Vámi zmiňovaná diskuse na toto téma, uvedli, že s Pseudomonas jakožto patogenem česneku se setkali jen právě v této diskusi na tomto webu. Česká literatura na toto téma mlčí, zahraniční na tom není o moc lépe. Otázkou tedy je, co považujete za typickou ukázku napadení pseudomonázou.
    2) Aby se dal pokus skutečně vyhodnotit, je zapotřebí minimálně 3 opakování a opakování pokusu po několik let. U česneku je ta nevýhoda, že je vegetativně množený a každá cibule má trošku jiný výnosový potenciál i zdravotní stav. Proto jsou těžko hodnotitelné experimenty, kde každé opakování z každé varianty má méně než stovky jedinců (ověřeno, z tohoto důvodu jsme nemohli vyhodnotit mnoho experimentů, protože při výpočtu statistické průkaznosti nebyl viditelný žádný rozdíl kvůli velkým rozptylům).
    3) Mattioli byl velmi vzdělaný člověk, který však žil už před pěknou řádkou let. Při vší úctě se však česneku příliš do hloubky nevěnoval. Vzhledem k tomu, jak se změnilo životní prostředí i jen za posledních 20 let (globální oteplování, odsíření komínů továren, globalizace trhu a s tím spojený přenos chorob a škůdců po celém světě) lze v současné době ztěží brát jeho doporučení za nejvhodnější. Pravdou je, že pozdní výsadbou se snižuje výnos a zvyšuje se v posledních letech i právě riziko napadení sadbového materiálu vlnovníkem česnekovým. Nicméně k pozdní výsadbě se přešlo v reakci na velké ztráty česneku způsobené napadením fusariem (nejen u nás a nejen na česneku, na pozdní výsadbu se např. v Holandsku přešlo i u dalších cibulovin napadaných Fusariem). Fusarium se vyskytuje téměř všude, proto opoždění sklizně má u většiny pěstitelů velký význam, a to i přes mírné ztráty na výnosu. Naším cílem je vyzkoušet vhodnou biologickou ochranu pro česnek proti Fusariu, díky které by se pravděpodobně mohla i výsadba uspíšit. V současných podmínkách však je v drtivé většině oblastí pozdní výsadba výrazně výhodnější.
    4) V mém příspěvku nepíši o dezinfekci bedýnek, ve kterých je česnek skladován téměř do sklizně, ale o dezinfekci vyprázdněných skladových prostor už v období zimy. Týká se to tedy zejména větších pěstitelů, kteří pěstují česnek pro komerční účely a česnek vyprodají už v průběhu podzimu.
    Čerpáme ze zkušeností nejen stovek našich (i bývalých) smluvních pěstitelů, ale i zákazníků, kteří naše doporučení aplikovali. To ovšem neznamená, že mají obecnou platnost, proto jsme velmi rádi za jiné zkušenosti. Na druhou stranu zpochybňování našich doporučení na základě zkušeností z jednoho stanoviště je poněkud předčasné.
    8. 12. 2018 14:35 Jan Kašpar
    Dobrý den,  pokusím se upřesnit.
    1) S tou "možnou pseudomoniázou"  se to má následovně. Když se u mne před cca 40 lety tahle choroba yyskytla, obrátil jsem se na strýce, vzděláním zemědělského inřenýra, ten nevěděl, ale odnesl vzorek k expertovi do VÚRV, a dozvěděl jsem se následující - jedná se o houbovou chorobu, která je podporována (symbioza?) bakteriemi rodu Pseudomonas. Prý je to podobné jako u rakoviny jabloní (Nectria galligena), kde údajně také nejde patogena zlikvidovat, pokud se nezlikvidují bakterie rodu Pseudomonas. Bylo doporučeno použít buď postřk k tomu určeným antibiotikem, což tenkrát mělo registraci, nebo měďnatým prostředkem. Dnes si nejsem jist, zda bylo použito slovo "fypická", nebo "charakteristická".  Již dávno tomu. Já osobně tuhle chorobu viděl 3x v životě, což za více než 5O let co pěstuji česnek není mnoho.
    Nicméně, choroba je to nepřehlednutelná a Kuprikol, nebo Burgundská jícha na to fungují k plné spokojenosti.
    2) Statistika. Pokud zde píšu o čemkoli, tak pokus byl proveden na cca 100 rostlinách, opakovaně, po dobu 4 až 6 let. Sázím každoročne 600 až 700 stroužků. V současnosti budu snižuji na 400. (věk). Dále se opírám o zkušenosti strýce, tchána a dědy. Jen s rozdílem, že děd si Sulku vyráběl vlastnoručně  a nepoužíval koloidní síru, ale pouze svoji vlastnoručně vyrobenou Sulkou. Byl  učitelem chemie a fysiky na prvorepublikovém reálném gymnasiu, takže ten chybu v měření a výrobě neudělal. Poznatky mám  nikoli z jednoho místa, ale ze  čtyř různých míst z toho dva v kraji středočeském a dva v severočeském. Čili námitku o relevantním statistickém vzorku odmítám. Ty poznatky jsou navíc staré více než jedno století.
    3) termín výsadby doporučuji nikoli podle Mattioliho, v jehož době probíhala t.zv. "malá doba ledová", ale z dlouholeté praxe nejen vlastní, tedy 15. října. Dále, biologická ochrana nejen česneku je jistě vynikající a taky módní záležitost. Jen mi trochu vadí, že jsem nikde nedohledal (zatím) zda jsou prováděny testy na vedlejší produkty téhle ochrany, např. na mykotoxiny. Mohli bychom se dočkat taky další aféry podobně jako s chlorovanými uhlovodíky nebo  antibiotiky. Tedy od nadšení směrem k zatracení.
    4) Já desinfikuji dřevěné přepravky a nejbližší okolí, tedy regál na kterém bedničky s uloženým česnekem jsou uloženy. Nevím, jak daleko může hladový vlnovník dopochodovat. A samozřejmě nezpochybňuji Vaše poznatky a zkušenosti. Mám trochu jiné poznatky a nikoli z jednoho místa a nikoli krátkodobé. Pouze chci poukázat na skutečnost, že pěstovat česnek lze i jinak. Nechť si kdo chce vyzkouší a rozhodne se sám. 
    13. 12. 2018 19:07 Josef Polívka
    Dobrý den pane Kašpar. Zmiňujete se zde o použití Kuprikolu. Chci se Vás zeptat, v jjakém poměru, za jakých podmínek a kolikrát ho aplikujete? Děkuji mnohokrát za odpověď, Polívka
    15. 12. 2018 13:24 Jan Kašpar
    Dobrý den pane Polívko, Já dávám buď Kuprikol, nebo Burgundskou jíchu. Z jara, po vzejití rostlin v konc. 0,6% až 0,7% pokud se objeví půdní povlak z Pseudomonních bakterií. Pozor: někteří lidé tento povlak zaměňují s mechem. Barvu to má stejnou, tedy zelenou, někdy zelenožlutou, jenže mech je rostlina, bakteriální povlak, pokud je vlhko, je jenom sliz. Je třeba ošetřit nejen rostliny, ale i půdu mezi řádky a okolo záhonu. Později dávám koncentraci 0,4% cca 4 týdny před předpokládanou sklizní proti skládkovým chorobám. U obojích přípravků je OL = 7 dní, a jsou zařazeny na seznamu EK jako "přípravky pro ekologické zemědělství"
    20. 12. 2018 19:58 Jan Kozák
    Původně jsem do diskuse vyvolané panem Kašparem nechtěl vstupovat, přestože jsem požádal tři významné rostlinolékaře, z toho jednoho specialistu bakteriologa, o jejich úsudek. Sám se za fytopatologa nepovažuji, ale chtěl jsem mít jasno. Tento můj postoj mi byl (a to správně) vytknut, protože návštěvníci našich stránek často hledají rady v otázkách, kde si sami poradit neumějí.
    Tož tak:
    Zbavit se natrvalo vlnovníka česnekového je nedosažitelným cílem. Riziko napadení není pouze v tkáňové laboratoři. Na poli nebo ve skladu vlnovníka hygienicky přijatelným způsobem nezlikvidujete. A jeho šíření za vegetace větrem znamená riziko úplně všude.
    Bakterie rodu Pseudomonas jako i další rody bakterií jsou součástí bohaté mikroflóry povrchu rostlin, také půdní mikroflóry, samozřejmě i půdního povrchu. Proto ten Váš známý mohl tyto bakterie izolovat. Jejich škodlivost však není u česneku v Evropě prokázána a ochrana proti nim je považována za zbytečnou zátěž životnímu prostředí.
    Nejen zemědělci, ale i zahrádkáři jsou povinni dodržovat platné předpisy týkající se používání látek na ochranu rostlin. Žádný u uváděných přípravků není registrovaný na ochranu česneku.
    Z výše uvedeného nemohu doporučit využívat postupy pana Kašpara, spíše naopak.
    (Tento příspěvek je uveden na dvou místech, jednak jako reakce u příspěvku pana Kašpara a na začátku.)
    29. 1. 18:51 Jan Kašpar
    Nerad odpovídám, ale na nedorozumění, či neznalost jinak nelze.
    1) Nesmyslem je snaha zbavit se nějakého patogena "natrvalo". Stačí
    časový úsek od zasazení do konečného konzumu, resp. nové výsadby.. A to
    lze. Na totální vyhlazení nějakých forem života bychom museli počkat na
    nové hromadné vymírání. Zatím jich v geologických dobách proběhlo pět.
    Naposledy to odskákali dinosauři...
    2) U bakterií rodu pseudomonas jde o to, že tyhle potvůrky žijí
    s některýni houbami v symbioze a některé houby (fungi) naopak ničí.
    Některé pseudomony jsou škodlivé teplokrevným živočichům včetně člověka.
    Trpíte-li např cystickou fibrózou a nakazíte-li se běžným půdním
    Pseudomonas aeruginosa, pak pravděpodobně umřete. Navíc pseudomony škodí
    tím, že tvoří půdní povlak (film), který  zemědělci zaměňují s mechem,
    čímž brání přístupu vzduchu. Tohle by měl ale rostlinolékař znát, pokud
    je to opravdu rostlinolékař.
    3) Největší nesmysl je upozornění na "platné předpisy" a údajně
    chybějící registrace v ČR. Bohužel, všechny prostředky jsou registrovány
    v "Nařízení Evropské komise". Zde je výslovně stanoveno, že členské
    státy EU jsou povinny svoji legislativu uvést do souladu s tímto
    předpisem EU. Že to nějací úředníci českého ministerstva zemědělství
    odflákli, není můj, ani Váš problém. Všechny mnou uvedené prostředky
    jsou registrovány v kategorii "Ekologické zemědělství".Odpovědět

    Sázení

    18. 11. 2018 12:23 Zakladatel vlákna: roman Piler
    ČesnekA je to!Chlouba :-)
    Každý slaví státní svátek jinak. My ho oslavili zasazením česneku :-)
    18. 11. 2018 20:00 Josef Stieranka
    Oslavovali jsme stejně jako Vy, mohu se zeptat jakou máte rozteč řádků? Vypadá že je to sázeno jako brambory, tedy dva řádky mezi kola traktoru?
    18. 11. 2018 20:33 roman Piler
    Máme vysazeno na rozteč 45 cm. Na přípravu a zahrnování řádků se nám letos osvědčila ruční plečka s radličkou.  Jinak používáme Vari s hrobkovací radlicí.

    SADBA

    18. 11. 2018 11:26 Zakladatel vlákna: lukáš Blahout
    NahrobkovánoHloubka cca8 cmSázímeZahrnujem hrobkujemZahrnutíUkouleno a hotovoMořímeMakáme i v noci
    Zdravím česnekáře,něco pro inspiraci. Nejdřív tři radličky a pak zahrobkováno čtyřmi a ukouleno. Česnek je v zemi, tak jen doufejme ,v dobré počasí na příští sezonu,ať se daří :)
    18. 11. 2018 19:58 Josef Stieranka
    Zahrnování
    Nádherná práce, děláme podobně, ušetří se hodně práce než dělat řádky ručně. Kolik jste sázeli? My oproti Vám "jen"45kg
    18. 11. 2018 20:35 lukáš Blahout
    Zdravím, rozteč řádku 35 cm, ručně jsme sázeli cca 300kg a zbytek strojově, jinak vycházelo na jednoho sazeče kolem 20 kg na den
    18. 11. 2018 22:09 Josef Stieranka
    Děkuji, strojně sazíte jakým sazečem? Jak jste spokojeni a je to předpokládám znát na kvalitě a výnosu, když sázíte i ručně.
    19. 11. 2018 7:30 lukáš Blahout
    Sazeč
    Sázíme triřádkovým sazečem, koupen na bazoši 20k. Ale stejně je potřeba nahrobkovat, ty radličky na sazeči jsou strašné bláto, neustále se ohýbají. Jinak sází super, dá se nastavit krok a hloubka a rozteč, takže, když pak poladíte, tak se dá. Ale samozřejmě oproti ručnímu sázení, se to nedá srovnávat, úsilí vynaložené na srovnání stroužků a následné fajfky, se samozřejmě projeví na finálním výnosu. Jsem zvědav letos, kdy jsme zasadili několik odrůd, jak ručně tak i sazečem, jak to bude vypadat. Po sklizni budeme moudřejší. Jinak jsme sázeli-Havrana, Havla, Slavina, Vekana, Zahorskeho a Japo
    19. 11. 2018 22:21 Josef Stieranka
    Děkuji moc, ještě se zeptám jakou máte velikost sázecích misek a zdali jste nezkoušeli s tím sázet i cibuli.
    20. 11. 2018 9:38 lukáš Blahout
    Misky máme malé a cibuli budem sázet poprvé až ted najaře
    22. 11. 2018 20:57 Martin Perníček
    NahrnováníNahrnováníNahrnováníZahrnuto
    Dobrý večer pane Blahout, obdivuji vaší práci a mechanizaci. Jelikož sázím po vrstevnici na velmi svažitém pozemku, tak si bohužel nemůžu dovolit sázet strojově. Traktorem  naznačím 3 řádky najednou, ale zahrnovat musím už jednotlivě řádek po řádku.
    23. 11. 2018 21:08 lukáš Blahout
    Zdravím pane Perníček,taky nejsme moc na rovině, 500mnm podkrkonoší, vyzkoušejte nastavit ramena podle náklonu pole a jezdit jen jedním směrem, pak se to dá. V zimě by se u nás  dalo i sáňkovat. Jinak krásná práce ať se Vám moooc daří

    Moření

    16. 11. 2018 14:33 Zakladatel vlákna: Jan Procházka
    Dobrý den,
    Měl bych dotaz, jestli mohu česnek po namoření v sulce namořit ještě clonoplusem. 
    Děkuji.
    16. 11. 2018 18:17 Novák Ladislav
    Dobrý den.V Sulce je vhodné mořit i zdánlivě zdravou sadbu.Clonoplusem nemoříme.Clonoplusem sadbu infikujeme semínky ,odborně spory, prospěšné houby.Z mé zkušenosti na vlhkou sadbu nasypat určené množství Clonoplusu,protřepat aby se všechny stroužky obalily a hned sázet.Zbytek Clonoplusu který zůstane v nádobě vypláchnout vodou a nalít na záhon.Jestli jsem zde napsal nějaký nesmysl,prosím o opravu rád se sám přiučím.Děkuji.
    16. 11. 2018 18:24 Jan Procházka
    Děkuji za info.

    Moření v sulce

    15. 11. 2018 18:30 Zakladatel vlákna: David Chromec
    Dobrý den pane Kozáku, chtěl bych se zeptat, jak dlouho je vhodné mořit sulkou bezprostředně před výsadbou a zda mohu potom hned sázet do země nebo je nutné nechat stroužky oschnout, popřípadě zcela usušit? Děkuji mnohokrát za Vaši radu.
    15. 11. 2018 18:42 Mácha Zd
    Dobrý den. Stačí mořit dvě hodiny, stroužky nechat oschnout a sázet.
    15. 11. 2018 20:51 David Chromec
    Díky za info. A jak hluboké děláte ty járky (díval jsem se na fotky), co jste vkládal dříve. 
    15. 11. 2018 21:13 Mácha Zd
    Járky dělám hluboké kolem 10 cm.
    15. 11. 2018 21:25 David Chromec
    Díky za info. Ať se daří. 
    16. 11. 2018 3:21 Marcel Sokirka
    Dobrý den.Jak dlouho trvá ,než oschnou ? začátkem listopadu jsem mořil česnek po prvně,několik hodin jsem je nechal osychat,bylo poměrně teplo,pak jsem ještě použil fen,protože jsem se nemohl dočkat,nakonec stejně jsem je sázel ještě trochu vlhké.Teď když budu sázet,tak to musím počítat alespoň dva dny předem :-) 
    16. 11. 2018 6:45 Stanislav Hanzlicek
    Pane Sokirka sadbu staci mořit jen jednou.A jestliže moříte bezprostředně před výsadbou,tak nemusíte čekat na oschnutí.Stačí nechat okapat.Sázení vlhkých stroužků je i pro česnek výhodnější.
    16. 11. 2018 19:22 Marcel Sokirka
    Děkuji za radu

    Sadba

    15. 11. 2018 17:02 Zakladatel vlákna: Mácha Zd
    Sadba
    Dobrý den. Dne 1.11. 2018 jsem vložil pár fotek jak sázím česnek. A po delší době přikládám konečné foto. Vše dělám ručně, kromě přípravy půdy. Celkem mám pět záhonů, které jsou dlouhé cca 21 metrů a široké cca 90 cm,jen jeden má 50 cm
    19. 11. 2018 8:19 Mácha Zd
    Sadba
    Ještě přikládám jednu fotku. V zemi mám přes 3000 stroužků.

    Totálně vyšuškaný

    14. 11. 2018 21:19 Zakladatel vlákna: Pavel Dohnal
    123456
    Zkusím přiložit foto. Když jsem to dostal do ruky, první moje slova byla - na kompost! Údajně se jmenuje Tristan. Pak jsem tu  vyšuškanou věc rozebral, ona se spíš sama vysypala, a rozpitval jsem ji. Kromě vyschlosti jsem neobjevil jedinou závadu. Zelené srdce tam je, tendence na růst taky, chuť má obstojnou i v hnědém stavu, doporučil jsem zasadit. Byl na vyhození, vsadím boty, že úroda bude vysoko nad 50 %!! 
    15. 11. 2018 13:57 Karel Karel
    Vy byste , mít takovou sadbu Vy, takovou sadbu sám použil a pak na přesrok čekal co z toho bude? To tak ze zoufalství ne?
    16. 11. 2018 6:33 Jozef Sisak
    Pri dodani takej sadby v prvom okamžiku zlosť , ale ak mate zaujem o danu sortu ,aj taka mizeria vas nezastavi . Viem o čom pišem. Pri nedostatku sadby-  ako sa hovori  " topiaci sa slamky chyta " Sadba nesie znaky nevhodneho skladovania ,teplo a sucho, predpokladam zniženu kličivosť ale aspon sa dostanem do "fajty" odrody. Neviem akoby ste reagoval ak  by ste na zaklade popisu sorty - odrody danu odrodu objednal komplikovane a draho ziskal zo zahraničia a dodane by bolo niečo ine? Aj to  už mam za sebou. V mojom pripade pri diagnoze" cesnak" ide sa ďalej.
    16. 11. 2018 7:36 Karel Karel
    Než takovy sadbový česnek , tak kdyby už nešlo sehnat sadbový česnek, tak použiju česnek konzumní,ale hlavně  od pohledu zdravy česnek. Nejde o zlaté trenky, pokud pán neumírá,  a trva na odrůdě, tak si ji sežene další rok včas a včas namoří aby se mu to nestalo opět. Hospodařit stylem " topiaci sa slamky chyta"? buh žehnej takovému hospodaři. 
    16. 11. 2018 9:11 Jozef Sisak
    Ďakujem za želanie .Použiť konzumny cesnak bez znalosti pôvodu krajiny či odrody nemam zaujem. Aj tuto etapu pestovateľskej cesty mam za sebou. Chybou prezentovanej vzorky je predpokladam zle uskladnenie a nie CHOROBA ! preto nevidim problem v použiti na sadbu. Poškodenie sadby vlnovnikom-- aj na zaklade  odpovedi p. Kozaka po namoreni vysadiť.
    16. 11. 2018 11:25 Karel Karel
    Vy máte zas defenzivní přistup.Tak většinou v okolí vašeho bydliště se určitě najde pěstitel, který není trouba a ví co sadí, případně průmerný uživatel internetových stranek si najde pěstitele na webovych stránkách i s popisem česneku . A hlavní pravidlo je "co se mi nezda tak nesazím  přece   - a i toto tu zaznělo xkrát.  a když je něco poškozené vlnovníkem unosně, čili jen trochu,  je to něco jiného jako ty některé scvrkle chcipačky na fotce. Ale když je vám bližší  "Topiaci sa slamky chyta", sadte jak vám to pasuje. Ale doporučovat někomu druhému takový postup je pane "choré". 
    19. 11. 2018 6:13 Jozef Sisak
    Pan KK.     V  diskusnom prispevku autor vyjadruje svoj nazor ! Ak môj nazor -- to by som urobil ja -- pokladate za chory je to vaš nazor a mate naňho narok . Čo  sa skryva za :" aj tuto etapu pestovaťeľskej cesty mam za sebou ". koľko prace ,  úsilia a peňazí o tom nebudem pisať a obťažovať diskutujucich. Použit konzumny cesnak ako sadbu od pestovaťeľa OK ! kupenu z obchodu to by som zvažoval,  osobne nedoporučujem !
    19. 11. 2018 6:23 Jan Kozák
    A já varuji i před "konzumným cesnakkom od pestovateľa". Před několika lety jsem byl u jistého pěstitele na Mělnicku, pěstoval léta na ploše nějakých dvou tří hektarů. A říkal: "Je-li mokrý rok, tak víc hnije, je-li sucho, hnije méně". Ale to "hnití" bylo háďátko. Nespoléhejte se na vysokou odbornost pěstitelů.
    19. 11. 2018 20:28 Pavel Dohnal
    Pane Karle. Máte správný názor. Ten nešťastný vzorek se mi dostal do ruky od kamarádky a její mama byla nešťastná, zda vyhodit. Udělal jsem obrovskou chybu, že jsem tuto "věc" neposlal do popelnice. Pamatujte, chybami se člověk učí!!! Tak teď se budu dvě sezóny učit, jak paní zachránit pozemek.! Pokud v tom byl vlnovník. Naštěstí dala jen malý řádek, myslím, že zálivka sulkou prospěje a pokud něco vzejde, věřím v těch aspoň 50 %, začnu se zajímat o akaricidy, např. Sanmite 20 WP [eagri.cz.]. Psal jsem i v diskusi, že nedávám do země něco, čemu nevěřím. Na sadbu používám pouze špičkové stroužky bez vady, i třeba malého vzrůstu. Např. z Buchlovic jsem půlku sadbového Vekanu vyhodil už začátkem října. Vyšuškaný. K novým odrůdám na mé zahradě jsem velmi skeptický a vždy je na nějaký čas dávám dostatečně daleko od sebe. S p. Sisakem musím souhlasit, že když máte nebo získáte mimořádný vzorek odrůdy, chcete a musíte pro jeho záchranu podniknout mnohé! Sám jsem byl na pokraji "vymření ' několikrát. A k názoru p. Jána, nezlobte se, ale já raději zasadím kvalitní konzumní, než nepěkný sadbový. Omlouvám se za svůj monolog velkopěstitelům se stvoly do S. Jinak to nejde a moooooc fandím! 
    Jak říkám, česnek je nejušlechtilejší plevel! 
    19. 11. 2018 23:32 Karel Karel
    Dobrý večer pane Kozáku, škoda že jste to nenafotil, dost by mě zajimalo jak takový napadeny česnek hadatkem vypadá, který nejde od pohledu rozeznat od zdravého, nebo jestli by jste neměl foto jiného takové napadeného česneku hadatkem ,případně odkaz na stranky kde takové fotky jsou . Ja měl s nakupem sadbového česneku špatnou zkušenost, velké množství odpadu - vlnovník v pokročilem stadiu a fusarium - od jiné firmy. Tak jsem se vratil k tomu že většinu sadby si nechavam ze své urody a co pochybí dokoupim konzumním od pěstitelů , kde si pro něj dojedu a vidim co kupuju, a naštěstí jsem neměl ještě takovou zkušenost jako Vy s pánem z Mělnicka. proto moje otazka.  Ono má něco do sebe vybírat na sázení nadstandartní velikosti dané odrůdy česneku,  vzledem k tomu že většina chorobami napadenych česneků má napadený kořen  a skrze napadeny kořen do takových velikostí napadený česnek nedoroste, když už by se stalo že by nebyl rozeznatelny od zdraveho. 
       
    20. 11. 2018 12:54 Jan Kozák ml.
    Problém spočívá v tom, že cibuli silně napadenou, deformovanou háďátkem při sklizni vyřadí i laik (důvod poškození sice nerozpozná, vyhodí ji, protože je škaredá). Většina napadených cibulí ale žádné příznaky nemá. Po sklizni bez laboratorního vybavení háďátko nerozpozná nikdo. Natož na fotografii. To dovedou jenom dva lidé na světě, jak jsem vyrozuměl, vy a pan Dohnal.
    Určování kvality česneku podle vzhledu nebo podle velikostí cibulí je metodou úsměvnou.

    Prosím chápejte (i pan Dohnal), že probíhá sezóna, nikdo z firmy nemá čas vést absurdní polemiku o tom, zda dokážete zázračným způsobem stanovit sadbovou kvalitu česneku. Pokud takovou schopností oplýváte, prosím, zašlete svůj životopis na e-mail uvedený v kontaktu. Dobře placené zaměstnání máte jisté, firma tím na každé odrůdě ušetří roky práce.

    Uvědomte si prosím, že je krajně nevhodné na webu držitele práv k odrůdám, jejichž vývoj a udržování je velmi náročný nejen finančně, doporučovat sázení konzumního česneku.
    Stejně tak je nemístné navážet se do zákazníků, kteří možná obdělávají stokrát větší plochy, což zákonitě znamená, že musejí používat jiné metody pěstování.
    Děkuji za pochopení.
    20. 11. 2018 21:47 Karel Karel
    Vážený pane Kozáku mladší, když už něco komentujete bylo by dobré si to přečíst - celé - než na něco reagujete Vaším arogantním  stylem. Nikde jsem jak uvádíte Vy 
    -za 1. nedoporučoval  sazení konzumíniho česneku  -  "Než takovy sadbový česnek , tak kdyby už nešlo sehnat sadbový česnek, tak použiju česnek konzumní,ale hlavně  od pohledu zdravy česnek"  tot vše - trochu rozdíl než jak jste to podal Vy. 
     a za  2. nikde jsem nepsal že dokažu rozpoznat napadenou cibuli hadatkem bez přiznaků , a jestli vám vadí že jsem se na to dotázal, vzhledem k tomu že jsem se s tim nesetkal tak se Vám omlouvám - kdybych se s tím setkal nevědomně jak si myslite VY ,  při mém uvedeném pěstovaní  na svém poli, nemyslite že by přišla zpětná vazba bud to od zákazníků nebo urody v následujicích sklizních? 
     A vrchol Vaší komičnosti mi přijde vaše nabídka prace . Vy si myslite že dokažete platit zaměstnancům lépe než  co dokaže vyprodukovat orná puda v kombinaci s pracovními navyky a vztahem k půdě? Vratte se zpatky na zem pane. 
    21. 11. 2018 8:12 Jan Kozák ml.
    Česnek si sázejte, jakýkoliv chcete, pane Karle. O to nejde. Má reakce se vztahuje na celou předchozí diskusi, ne nutně na váš poslední příspěvek. Podstata mého sdělení spočívá v tom, že je nevhodné zneužívat prostoru producenta sadby k referování o tom, jak je dobré pěstovat konzumní česnek, navíc bez nezbytných znalostí. Byli jste upozorněni, že takové jednání tu není žádoucí. Pokud nechcete respektovat provozovatele diskuse, pokračujte prosím jinam.
    Jsem potěšen, že na vás můj vtip působí komicky.
    21. 11. 2018 17:06 Pavel Dohnal
    Z fotky, bohužel, nepoznám ani háďátko, ani kvalitu, ba ani odrůdu. A kromě toho svého česneku, který mám 19 let, a velmi se s ním napiplám, kupuju občas i sadbový. A velkopěstitele uznávám a obdivuji, stejně jako všechny, co dělají na poli, zvlášť při současných změnách klimatu. Určitě máte hodně práce, ale už jste mi podruhé zbytečně vyčinil za něco, co jsem nenapsal - 8.11. o Bjetinu, teď o háďátku. Nevadí, nic ve zlém. Vůbec se nepovažuji za odborníka, jsem malopěstitel a milovník dobrého česneku!! Proto se ptám, když nevím. Rád se dozvím, každý má právě jiné zkušenosti, jinou hlínu, jiné podnebí, jinou techniku. Děkuji všem za názory. 

    rozpadlý česnek

    14. 11. 2018 9:42 Zakladatel vlákna: Jiří Jirsa
    Dobrý den. Manželka podstoupila operaci srdce a nestihli jsme sklidit česnek. Když jsem na chalupu přijel, nabyl vidět. Většinu jsem ho sice našel, ale celkem dost cibulek se rozpadlo a rostou. Mohu je vyrýt, rozdělit a rozesadit? Děkuji
    14. 11. 2018 17:51 Jan Kozák
    Můžete, česnek přesazení snáší. Snažte se však maximálně zachovat kořeny a po rozsazení zalít.
    14. 11. 2018 19:42 Pavel Dohnal
    Přejdu zdraví Vaši paní. Vždycky něco zapomenu v zemi. Před sklizní jsem si pár kousků, hozených bokem, spolu s trávou posekl strunovkou. Nechal jsem je tam. Počkám, až vylezou, zjistím zdravotní stav, opatrně je rozeberu a dám zpět,třeba o cenťák i dva hlouběji. Když se Vám nebude dařit s vyrytím bez poškození, nechte to v zemi. Budete mít "šalotku" - trs menších, ale stejně dobrých kousků!! Častěji pak okopat, provzdušnit. 
    15. 11. 2018 10:06 Pavel Dohnal
    15. 11. 2018 10:08 Pavel Dohnal
    24. 11. 2018 18:02 Jiří Jirsa
    Děkuji pan Kozákovi i panu Dohnalovi za odověď. Je velice povzbudivá. Rozesadím hned zítra

    gliorex

    14. 11. 2018 7:45 Zakladatel vlákna: Libor Baloušek
    Dobrý den, chystám se sázet, od září mám namořeno sulkou, Flovralem mořit nebudu, před sadbou namočím hodinu ve vodě a pak Gliorex.
    Tedy po odkapání zasypat Gliorexem a po uschnutí do země?
    Předem děkuji za odpověď.
    14. 11. 2018 9:13 Jan Kozák
    Správný postup, ale nečekal bych na uschnutí, stačí oschnutí (pokud v tom vidíte rozdíl).
    14. 11. 2018 13:25 Libor Baloušek
    Děkuji za odpověˇ, měl jsem na mysli oschnutí

    Kdy sázet

    12. 11. 2018 20:16 Zakladatel vlákna: Vaclav Kavka
    Dobrý den, kdy začít sázet? Už nebo ještě ne?
    12. 11. 2018 20:53 Jan Kozák
    Teď je vhodný čas. Bude se sázet dobře a brzy se má výrazně ochladit.

    hnojení před výsadbou

    11. 11. 2018 16:45 Zakladatel vlákna: Dan Šatan
    Dobrý den, mám pro vás možná trochu laický dotaz, nicméně odpověď na něj jsem v diskuzi nenašel, tak prosím o zodpovězení. Zajímalo by mě čím a jak hnojit teď na podzim těsně před nebo těsně po výsadbě. V létě jsem použil dusíkaté vápno a později zasel a zaoral hořčici. Děkuji 
    11. 11. 2018 17:11 Jan Kozák
    Tyto informace naleznete v rubrice "pěstování" v části Příprava pozemku. Průmyslová hnojiva je třeba dávat před výsadbou. Buď zapravit plošně při přípravě na sázení nebo pokud sázíte do rýh (na Moravě říkají do járků, je možné dávat hnojivo na dno těchto rýh - tzv. hnojení pod patu.
    < Novější23456Starší >

    Kontakt E-mail, telefon, adresa

    Ing. Václav Kozák a Ing. Jan Kozák
    Chvojenec 75, 534 01 Holice
    IČO: 05439710
    Kontakt

    cesnek@cesnek.cz
    E-mail není určen k poradenství.
    Rádi Vám poradíme v diskusi.

    Obchodní podmínky
    Reklamační formulář

    Šlechtění česnekové sadby Grafika zpracována Odemne