Přihlášení

  • Pěstování
  • Popis česneku
  • Odrůdy
  • Choroby a škůdci
  • Články
  • Diskuse: Pěstování česneku Zpět na diskusi

    Chemie

    12. 9. 2018 21:34 Zakladatel vlákna: Pavel Dohnal
    Promiňte, pořád čtu o chemii. Co když naši nejoblíbenější rostlinku nedám NIC!!  Dědek s babkou vyvezli žumpu na jaře a úroda Famózní. Určitě je česnek koníček, co čtu, lidé s láskou tuto ušlechtilou plevel pěstují, dokonce v několika modifikacích!! A o centimetry do hloubky  se prosím nebojte. Pamatuji holomrazy v únoru před asi 5 lety a zčesnek se vsákl do země a při sklizni jsem měl krátký rýč. Sám se postará!
    13. 9. 2018 19:52 Jan Kozák
    Pokud ke svým rostlinkám vyvezete žumpu, pak jste je pohnojil důkladně. A když nedáte  nic? Pokud bude půda v tzv. staré síle (např. loni hnůj nebo ta vyvezená žumpa), pak bude česnek dobře prospívat. Ale na chudé půdě toho moc neudělá. Bez živin a bez vody nic nenaroste. Ani kaktus.
    Ten česnek se Vám "vsákl" do země až koncem vegetace, využívaje přitom zatahovací kořeny, ne po výsadbě.
    14. 9. 2018 17:14 Pavel Dohnal
    Děkuji za odpověď. Super! 

    Digestát

    12. 9. 2018 12:31 Zakladatel vlákna: Miroslav Čivrný
    Dobrý den přeji, nevím jestli se to tu již probíralo ale zajímal by mě názor pana Kozáka případně někoho kdo má již odskoušeno.
    Využití, aplikaci pod česnek(zapravení před výsadbou) Digestátu (fermentační zbytek z bioplynky) 
    Děkuji. 
    13. 9. 2018 19:56 Jan Kozák
    Osobní ani zprostředkovanou zkušenost nemám. Třeba někdo jiný.

    rozteč výsadby

    11. 9. 2018 0:33 Zakladatel vlákna: Pavel Hochmut
    Dobrý den pane Kozáku,
    mohl byste mi prosím přiblížit význam rozestupu česneku při výsadbě? Má v tom nějakou roli úrodnost půdy?
    Mám totiž k dispozici extrémně úrodnou půdu, v letošním roce (první rok od jejího založení...) mi vyrostla rajská do třímetrové výše a sklízím ze štaflí.
    Právě na zimu chci na toto místo sadit váš česnek a přijde mi, že bych mohl sadit daleko houšť.
    Moje půda je typu "Terra Preta", pH neutrální, ústrojné látky (humus) cca. 40 % (!!!), zásoba hnojivých látek a stopových prvků - naprostý extrém.
    https://biom.cz/cz/odborne-clanky/terra-preta-tajemstvi-cerne-zeme
    Snad bych ještě přidal na podzim pro jistotu ten roztok Sulky, česnek má opravdu pálit jako čert.
    Co mne tedy ale teď zajímá, je ten rozestup.
    Děkuji
    11. 9. 2018 11:04 Libor Hejduk
    Dobrý den
    sice nejsem pan Kozák, ale mám z poslední sklizně podobnou zkušenost a tudíž se mohu o ni podělit. Upozorňuji jen, že jsem zahrádkář amatér. Na relativně malé zahradě šetřím místem a tak vše sázím o něco hustěji. O dostatečný přísun hnoje je postaráno z tak velké hromady, že si mohu vybírat, jak moc čerstvý nebo uleželý (a plný žížal) hnuj chci. Pod letošní rajčata ho přišlo habaděj a tak jsem i já měl sklizeň až nad hlavu. Česnek byl v záhoně po loňských rajčatech, ve sponu cca 20 na 20, pro jistotu jsem do brázd podhnojil cereritem, ale na jaře cca v dubnu, už si přesně nepamatuji, česnek začal žloutnout, lehce jsem mu přisypal vápenatého ledku, co jsem měl ve sklepě, žloutnutí nepokračovalo. Ještě jsem párkrát zalil "hnojovou vodou" (odleželý hnuj od zimy v kýblu zalitý vodou - rozmícháno část v zálivce) a to bylo vše. Se sklizní jsem byl spokojený, většina cibulí průměrná až nadprůměrá, malých byla menšina.
    Takže ve výsledku opravdu jde jen o živiny, pokud je dostatek všech potřebných živin pro česnek, nebude problém dát ho hustěji.
    11. 9. 2018 11:51 Vaclav Kavka
    Tady máte dobře popsané, co můžete čekat při různých hustotách výsadby

    http://www.ipni.net/publication/bci.nsf/0/B0FDEA8D21D1F99C85257BBA0065CC6A/$FILE/Better%20Crops%20International%202002-1%20p09.pdf

    Zmíněných 600 000 rostlin na hektar je 60/m2 a tedy asi hodně daleko od zahrádkářské praxe, která je asi 25/m2

    To jen, abyste viděl, kam až se to dá hnát při maximálním vyhnojení půdy.

    Pokud byste se chtěl vydat cestou těchto pokusů, bude pro Vás asi dost důležité pilně zásobovat mikroprvky (při násobné hustotě sadby příslušně násobnými dávkami rozdělenými v čase, abyste nepřepálil). Výsledkem, pokud to dobře dopadne, bude nejspíš velká váha převážně menších palic.
    11. 9. 2018 21:15 Richard Bily
    Kde je potom ekonomika , do huste vysadby date vic nez z ni ziskate 
    11. 9. 2018 14:41 Vaclav Kavka
    Ještě k té Sulce, z ní dostane síry téměř nula.
    Jestli potřebujete doplnit síru, dosypte na záhon sádru. nevím jak česnek, ale o cibuli jsem četl, že odebírá typicky 20kg síry /ha, tedy cca 100g sádry na 10m2. Berte odhadem, sádra je velmi pomalu rozpustná, pokud to nepřeženete úplně, můžete dát o dost víc.
    12. 9. 2018 0:02 Novák Ladislav
    Dobrý den.Sám sázím trojřádek,mezera mezi řádky 23 cm a obslužná ulička 45 cm ,v řádku vzdálenost 14 cm.Tento spon mi poskytuje asi 235 000 rostlin na ha.Budu ale letos sázet asi 800 stroužků,což představuje asi 35 m2.Kultivace pouze s motyčkou,tam se ale ani s ruční plečkou nedostanu.Spon je daný plochou a stupní mechanizace.Čím větší plocha a použitá mechanizace,tím menší počet rostlin na plochu.
    12. 9. 2018 22:06 Stanislav Hanzlicek
    Dobrý večer.Pane Hochmut zajímalo by mě pár detailů.Jakým způsobem jste dokázal zjistit,že vaše půda obsahuje 4o procent humusu a extrémní množství hnojivých látek a stopových prvků?A co jsou podle Vás ony hnojivé látky?Jestliže jste si nechal udělat půdní rozbor,tak bych byl zvědav na konkrétní čísla.Půda typu terra preta totiž určitě nevyžaduje síru.Díky dřevěnému uhlí jí má dostatek i pro česnek. A roztokem sulky si opravdu nepomůžete.Spíš síranem draselným.A jestliže chcete sázet hustěji,tak se samozřejmě připravíte o možnost rozumného přístupu k rostlinám. A česnek nežije jen z kořenů,ale potřebuje také,jako většina rostlin,dostatečné místo pro listovou plochu kvůli asimilaci.Ani v tak úrodné půdě nebudete mít velké palice česneku,těsně vedle sebe,když se jim budou překrývat,mačkat a deformovat listy.Vím to.Zkoušel jsem to.Je třeba zvolit rozumný kompromis.A čas sadby se blíží.Hodně štěstí.Vám i všem česnekářům.
    13. 9. 2018 11:10 Ing. Petr Vejřík
    Dobrý den pane Hanzlíček,
    Myslíte, že dřevěné uhlí obsahuje zvýšené množství síry? Obecně je ve dřevě síry poměrně málo. Je to jeho složením, převážně z ligninu, celulózy a hemicelulózy. Síra se většinou vyskytuje ve vyšších koncentracích především v bílkovinách a těch je ve dřevě velice málo. Obecně bývají u rostlin spíše v živých pletivech listů a také v plodech.
    13. 9. 2018 21:47 Stanislav Hanzlicek
    Dobrý večer pane Vejříku.Dřevěné uhlí opravdu není zdroj síry.Také sem nic takového nenapsal.Funguje v půdě jako akumulátor.Jak vody,tak živin a samozřejmě také různých mikroorganismů.
    14. 9. 2018 6:58 Jan Kozák
    Už jsem toho viděl hodně. Pamatuji si jednoho pěstitele (byla to obec vedle Kroměříže), který metrák Vekanu vysadil na tři ary. To by odpovídalo asi 70 rostlin na metr čtvereční. Koncem první dekády května, kdy jsem ho navštívil, vypadal porost skoro stejně jako porosty obilí. Ten člověk sklidil víc než tunu, konkrétně 980 kg tržního zboží. Samozřejmě tam byla velmi úrodná půda, asi i dobrý ročník, navíc Vekan má úzké listy.
    Jiný pěstitel pěstuje velkostroužkové odrůdy v rozteči 15 x 15 cm, tedy asi 45 rostlin na metr čtvereční, v záhonech, pak má cestičku. A říká: "Musím ho trochu víc nakrmit." Sklízí prakticky samé tržní zboží.
    Co se týká hnojivého účinku Sulky, tak to je skutečně zanedbatelné.
    Sádra se běžně na hnojení nepoužívá. Okyseluje půdu, kdysi se požívala na úpravu půdní reakce. Pro případné doplnění síry (mimochodem síra se v posledních letech stává v půdě nedostatkovým prvkem) bych spíše volil síran draselný.
    16. 9. 2018 1:45 Pavel Hochmut
    O.K. Síran draselný. Děkuji, zkusím...
    16. 9. 2018 1:08 Pavel Hochmut
    Dobrý den pane Hanzlicku, Terra Preta je v našich končinách zcela nutně uměle vytvořený půdní typ. Není tomu jinak ani v mém případě. Terru Pretu jsem studoval asi 3/4 roku na netu a minulý podzim jsem se dal do díla. Udělal jsem růčo cca. 6 kubíků něčeho, co by, podle mých nabytých znalostí, mělo mít veškeré atributy Terry Prety.
    No a protože jsem ji dělal osobně, vím co do ní přišlo a co nikoliv. Proto si také dokážu spočítat, kolik ústrojných látek (asi tak) obsahuje... a samozřejmě i mikroprvků, atd.
    Dal jsem si s tím vším opravdu dost práce a prostě vím svoje.
    A právě co se týká síry, mám pocit, že bych mohl v případě česneku právě opravdu trochu přitopit.
    Dřevěné uhlí vskutku neobsahuje žádnou síru, pokud mu ji nedodáme. Je to totiž téměř zcela čistá uhlíková struktura, nic jiného.
    Tento podzim jsem se, po velkém úspěchu s rajskými, dal do dalších 6ti kubíků Terry Prety. Uvidíme hlavně ale příští rok, co Terra Preta z minulého roku (po rajských) udělá. Určitě vám dám vědět, jak si poradí s česnekem. To co ale předvedla letos (a to podle všeho, první rok údajně nemá být nějak nic moc - co se týká úrody), tak tedy opravdu před ní klobouk dolů. A to jsem patrně ani nezmínil, že výsadba rajských na záhony proběhla až (!!!) 15. června a to z důvodu nemoci. První měsíc po výsadbě se nic zvláštního nedělo, co se ale dělo potom... tak to jsem tedy vůbec do dneška nevydejchal. 
    Rajský jsem zastřihoval 15.9. jinak by rostla a nakvétala jako z praku dál a dál. Původní tyčky u rajských (neočekával jsem tento rok opravdu žádný extrovní úspěch...) jsem musel někdy v červenci dodatečně podepřít a prodloužit zezadu střešními latěmi, z obrázku to asi není úplně patrné.

    Ještě pro úplnost, Terra Preta byla lifrována do záhonů až dva dny před výsadbou. Šlo o totální výměnu půdy v záhonech. Byl jsem v ohromném časovém presu, takže žádná osvědčená schemata...
    Uvidíme ale, jak se půda bude chovat v příštích letech. Její budoucí vlastnosti budou právě rozhodující pro posouzení toho, zda jsem vlastně udělal Terru Pretu, anebo nějaký ten úrodnější paskvil.
    Nicméně, tento rok jsem zaléval celkem třikrát. To, myslím, mluví za hodně.
    Tož tedy tak. Česneku zdar!
    Terra Preta
    2. 7. 2019 17:36 Roman Jurek
    Dobrý den pane Hochmut,


    můžu se zeptat na složení Vaší Terra Prety, jestli to teda není osobní tajemství, letos ji mám v plánu též vyrobit z informací z netu, hlavně z německých zdrojů a youtube, ale jednoznačně se všude pracuje při teplotách 20 st. a výš, přes zimu je půda často úplně nebo skoro promrzlá, pokud ji teda nevyrábíte doma ve sklepě, což pochybuji, v našich podmínkách ji přece nelze půl roku vyrobit, maximálně si připravit materiál jako kompost, dřevěnou drť a dřevné uhlí.

    Díky moc za info, klidně pošlu i svoje výsledky z pokusů u různých plodin. Co jsem zjistil, tak se pokusy s biouhlem omezují na kombinaci maximálně s hnojem, což je samozřejmě málo a terra preta si žádá více specifických přísad jako kamenná moučka, fosfor, dusík  třeba z trávy, efektivní mikroorganismy a nevím co ještě. Děkuji.

    Těžká půda

    10. 9. 2018 19:26 Zakladatel vlákna: Pavel Dohnal
    Panu Pavlovi Mansfeldovi a ostatním. Měl jsem velmi těžkou až jilovitou půdu. Když zaprselo-bahno. Když uschlo-skakal jsem na rýči a nic. Ovšem všichni sousedi mi záviděli můj BJETIN. Pacibule v 1.7 m. Doporučení máte. Obecně asi  pro všechny: KAŽDÁ SEZÓNA JE JINÁ!! 

    Štěpka a plevel

    10. 9. 2018 19:08 Zakladatel vlákna: Pavel Dohnal
    Zajímá mě diskuse k mulčování Pavla Hochmuta. Zajímavý nápad! Proti pleveli fajn. Jak na jaře a v létě prokypřím půdu motykou přes tu štěpku? Já souhlasím s P. Kozákem, že pro malopestitele je nejúčinnější boj jen fyzicky. Mezi řádky to třikrát prokypřím tenkým úzkým nožem na topurku a je to radost a zábava!! 
    11. 9. 2018 0:42 Pavel Hochmut
    ...A nejen proti pleveli, tento rok jsem zaléval řádně namulčované záhony během léta celkem třikrát...
         A proč byste kypřil? Nemáte snad na zahradě žížalky??? Mám to nalajnováno nějak tak: na jaře ze záhonů stáhnu štěpku, sadím sazenice (netýká se česneku, ten zůstane namulčovaný od podzima až do sklizně) a štěpku vrátím zpět na místo. To samé ale udělám ještě předtím na podzim s tím, že místo sazenic poházím záhony hnojem (a následně přikryji mulčem...). Žížalky se již postarají o zatažení částic rozloženého hnoje do půdy a tím i o její provzdušnění. Toto samozřejmě ale platí pouze pro stroužkaře, nikoliv pro velkopěstitele...
    Sám jsem tento rok odstraňoval plevel a kypřil NULA KRÁT...
    12. 9. 2018 20:20 Pavel Dohnal
    Pavel zdraví Pavla. To vypadá velmi zajímavě,decentně vyzkouším. Člověk furt něco testuje. Měl jsem postupně 3 zahrady. 1600 m2, ovoce. Pak 2 maličké 200 m v koloniích. První jíl, beton a krtonožka. Teď jsem spokojený, v možností kolonie. V betonu a jílu jsem měl exkluzivní BJETIN, fakt někdy dodám foto. Teď mám půdu krásnou,sypkou, vzdušnou. Až moc. Při suchu se nedá zrýt. Se škůdci jsem zatím kamarád, jednou jsem řešil rez. Nej problém mám svlačec. Mrazák má kořeny snad půl metru a 3 roky to valím a furt!! Kousek vedle budu rekonstruovat 3 roky staré jahody na černým textilu a svlačec všude. Daří se mi 19 let krajová odrůda Jovanu, tak mi to pojmenoval p. Jan Kozák v Buchlovicich, 2 roky mám Havran. Letos poprvé dám Havla. Děkuji pánům Kozákům ! Smekám rádoivku a líbám popraskané ruce. 

    Nesadbový Bjetin

    9. 9. 2018 20:07 Zakladatel vlákna: Soňa Dvořáková
    Dobrý den, chtěla jsem v prodejně (zaměřené na prodej produktů pro setí a sadbu) koupit sadbový česnek. V nabídce byly pouze balíčky (asi po 4 paličkách) česneku Vekan, který se mi moc nedaří pěstovat. Česnek Bjetin, který máme rádi a v našich podmínkách se mu daří, mají, ale ne jako sadbový. Jak velké je riziko, že nebude pro sadbu vhodný?
    9. 9. 2018 21:15 Jan Kozák
    Před nákupem konzumního česneku pro sadbové účely vždycky varuji. Hlavně proto, že hrozí riziko, že si zavlečete na pozemek háďátko nebo bílou sklerociovou hnilobu, protože to jsou problémy, kterých se pak na pozemku těžko dá zbavit. Letos dokonce vím o dvou případech zavlečení bílé sklerociové hniloby z cibule sazečky. A ta by správně měla být v pořádku.

    odruda

    8. 9. 2018 20:57 Zakladatel vlákna: Petr Šikl
    Dobrý den. Možná hloupý dotaz, ale tak zkusím to. Jsem úplný začátečník a s pěstováním nemám žádné zkušenosti. Proto bych měl dotaz jaké odrůdy paličáku a nepaličáku byste mi doporučili do začátku. Petr
    9. 9. 2018 7:25 Jan Kozák
    Dotaz není hloupý, ale těžko se dá na něj odpovědět tak, aby to  mělo pro Vás význam. Neřekl bych, že je některá odrůda složitější a jiná jednodušší na pěstování. Ale nabídka je v této době už velmi omezená, tak musíte volit to, co je k dispozici.

    Sadba

    7. 9. 2018 6:09 Zakladatel vlákna: Petr Hrda
    Dobrý den pane Kozák zajímám se o sadbu Havran kolik je potreba sadba na 7,5ar podle mých počtů (asi špatných) je potreba 150kg je to tak?
    8. 9. 2018 9:36 Miroslav Čivrný
    V sekci "pěstování" pan Kozák píše :Obvykle se volí vzdálenost 25–50 (ale i 60) cm. Vzdálenost rostlin mezi řádky postačí 8–15 cm v závislosti na odrůdě a zvolené vzdálenosti řádků.
    Tzn. budeme počítat pro Havrana 15cm,a řádky 50cm tak bude cca 21 stroužků do metru,2100 do 100m/ar X 7.5=15750ks. Když budeme počítat 6 stroužků v cibuli tak to bude 2625 cibulí s průměrem 90 stroužků do kila tak to vychází 175 kg. 
    Podle mě pane Petře máte výpočet správně. 
    Pan Kozák rozhodne. 
    9. 9. 2018 7:20 Jan Kozák
    Pro přesný výpočet byste musel spočítat potřebný počet stroužků a vynásobit průměrnou hmotností jednoho stroužku daného roku, ještě přesněji použité partie k výsadbě. Ale orientačně to máte správně, odpovídá to dvěma tunám na hektar.

    mulčování

    6. 9. 2018 12:16 Zakladatel vlákna: Pavel Hochmut
    Dobrý den pane Kozáku,
    mohu prosím na vysázený česnek namulčovat? Mám v plánu namulčovat cca. 3-4cm vysokou vrstvu štěpky nad přihrnutou půdu.
    Mohu dát ihned po výsadbě, anebo až po vzejití rostlin?  Mám vysoce záhřevnou půdu a po zahřátí sluncem se velice rychle vysuší. Problém vidím ve velké hrubozrnitosti štěpky (1-3cm velké kousky).
    6. 9. 2018 20:00 Jan Kozák
    Pokud bude pozemek v příznivém stavu, doporučil bych štěpku dát hned po výsadbě. Zabránilo by se vzklíčení semen plevelů během případné teplé zimy. Vrstvu bych volil raději větší, alespoň 5 cm. To kvůli plevelům. Třícentimetrová štěpka není problémem.

    Hnojení

    2. 9. 2018 9:34 Zakladatel vlákna: Tomáš Sháněl
    Dobrý den.
    Zhruba před 5 týdny jsem na pozemek, kde chci pěstovat česnek, aplikoval dusíkaté vápno. Minulý týden jsem zasel svazenku vratičolistou jako zelené hnojení. Můj dotaz zní. Mohu před výsadbou česneku ještě aplikovat cererit?  Ptám se, protože  se bojím, abych na pole neaplikoval příliš mnoho dusíku. Děkuji za odpověď
    3. 9. 2018 7:14 Jan Kozák
    Pokud jste použil dávku dusíkatého vápna 3 kg na ar, pak by stejná dávka Cereritu neměla být problémem.
    4. 9. 2018 18:08 Tomáš Sháněl
    Aplikace dusíkatého vápna byla 40kg na 6a
    5. 9. 2018 8:48 Jan Kozák
    Tak v tomto případě máte dusíku dost, třebaže část ho uteče do vzduchu ve formě kyanovodíku. Smysl by mělo pouze hnojení síranem draselným.

    Tečky na česneku

    1. 9. 2018 22:57 Zakladatel vlákna: Antonín Setnička
    Od čeho prosím jsou tyto tečky na česneku? 
    TečkyTečky 2
    2. 9. 2018 20:22 Tomáš Holub
    Dobrý večer ty tečky jsou od drátovce Tomáš
    2. 9. 2018 20:24 Jan Kozák
    Moja řeč.

    Kompostování sušené natě

    26. 8. 2018 18:27 Zakladatel vlákna: Aleš Kubík
    Dobrý den,
    Můj dotaz směřuje k využití suché natě a zbytků z rozdružených česnekových cibulí.
    Je vhodné tyto česnekové zbytky kompostovat a tento kompost v budoucnu použít i na budoucí česnekový záhon, nebo je tam nebezpečí šíření škůdců a nemocí? Jaké máte zkušenosti?
    S díky, Kubík 
    28. 8. 2018 8:55 Jan Kozák
    Pokud byl porost česneku po zdravotní stránce v pořádku, pak nemusíte mít strach, použít kompost ze zbytků na záhony, kam jednou zase přijde česnek. Pokud si zdravotním stavem nejste jist, pak tento kompost použijte jinam (např. k malinám, rybízu, ovocným stromům). Jedinou výjimkou je rez, tu kompostem nepřenášíte.

    žlutý-skvrnitý česnek

    26. 8. 2018 16:20 Zakladatel vlákna: Jiří Karásek
    Dobrý den pane Kozáku, už roky používám vaši sadbu, vždy vše v pořádku, loni v prosnci jsem však poprvé sadil v naprosto pro mě neznámé, nové půdě (písčitá, ale byla to v květnu čerstvě rozoraná louka, nic na ní dřív pěstováno nebylo), měl jsem vícero odrůd a u Havranu, který je můj oblíbený, ale nejenom-i třeba u Slavinu II., se objevilo zažloutnutí, skvrny, česnek i méně výrazně voní,  je toho sice minimum, jinak byla úroda dobrá, ale zajímalo by mě, o co se může jednat - díval jsem se na diskuzi, ale dle fotek to nevypadá stejně, možná síra? chudá půda? sušení bylo v pořádku, tím to nebude..možná obzvlášť suché a teplé počasí? Jde mi o to, jak se tomu příště vyvarovat. Na moření jsem použil Sulku. Viz foto. děkuji moc a přeji hezký zbytek neděle. Karásek
    pro porvnání-srkvrnitý, zažloutlý a bez vady
    28. 8. 2018 8:49 Jan Kozák
    Mezi fyziologické poruchy patří i medové nebo fialové skvrny (tak tomu pracovně říkám). Nemají vliv na chuť ani skladovatelnost ani sadbovou kvalitu. Jsou však významnou estetickou vadou. Soudí se, že se jedná o nevyrovnanou výživu. Přitom příjem jednotlivých prvků je mimo jiné ovlivněn i teplotou a vlhkostí.

    herbicid Sencor 70WG

    21. 8. 2018 19:19 Zakladatel vlákna: Svoboda Ladislav
    Dobrý den pane Kozák,
    mám dotaz jaké máte zkušenosti s tímto herbicidem při sázení čeneku. Na jaře jsem jím ošetřil brambořiště proti plevelům a protože jsem se dočetl, že česnek je dobré na podzim sázet právě po bramborách mám obavy abych nyní podzimní sadbě česneku, kterou mám u Vás objednanou tímto herbicidem neuškodil. Děkuji za odpověď Svoboda Ladislav
    21. 8. 2018 21:07 Novák Ladislav
    Bez toho abych o tom herbicidu něco četl si dovolím tvrdit že už je dávno odbouraný a tudíž neškodný.Dříve používaný Zeazin v kukuřici při vyšších dávkách se musela kukuřice pěstovat 2 až 3 roky po sobě.To podle mne neplatí u tohoto herbicidu.Nejlépe na to odpoví návod na používání tohoto herbicidu.Maximální doba učinnosti je 12 týdnů z internetu.
    22. 8. 2018 7:06 Jan Kozák
    Osobní zkušenost nemám, ale po přečtení etikety bych soudil, že by k žádnému problému nemělo dojít.

    Rozšířená nať

    19. 8. 2018 21:18 Zakladatel vlákna: Vladimír Lepša
    Dobrý den,z jedné natě roste tři i více květů prosím nevíte proč,děkuji.
    20. 8. 2018 17:47 Jan Kozák
    Nevím proč, ale znám tento případ. Jde o fyziologickou poruchu, kdy se stroužek rozdělí na několik dalších stroužků a vytvoří květní stvol. Jako u ostatních fyziologických poruch je její frekvence ovlivněna stresovými faktory, kterých bylo i letos skutečně "požehnaně". Tento problém se týká jen několika odrůd.
    25. 8. 2018 19:36 Helena Malá
    No já mám také rozšířenou nať, jak jsem psala výše, ale jeden květ. Chtěla jsem volžit obrázek ale nejde mi to.
    < Novější2526272829Starší >

    Kontakt E-mail, telefon, adresa

    Ing. Václav Kozák a Ing. Jan Kozák
    Chvojenec 75, 534 01 Holice
    IČO: 05439710
    Kontakt

    cesnek@cesnek.cz
    E-mail není určen k poradenství.
    Rádi Vám poradíme v diskusi.

    Obchodní podmínky
    Reklamační formulář

    Šlechtění česnekové sadby Grafika zpracována Odemne