Přihlášení

  • Pěstování
  • Popis česneku
  • Odrůdy
  • Choroby a škůdci
  • Články
  • Diskuse: Pěstování česneku Zpět na diskusi

    opožděná sadba

    14. 2. 20:10 Zakladatel vlákna: Libor Had
    Ani nemám dotaz jako poznatek, že ze zdravotních důvodů jsem nasázel sadbový česnek minulou sobotu. Sázel jsem v deštivém počasí celý den, sám jsem zvědavý, co bude letos s takovou pozdní sadbou za úrodu.

    Česnek nekouká

    12. 2. 9:16 Zakladatel vlákna: Irena Tesařová
    Dobrý den, pane Kozáku. V r.2019 jsem si koupila Váš česnek a zasadila . V roce 2020  jsem pár paliček po sklizni schovala  a v listopadu  zasadila.Je mi divné,že mi nevykoukl ani v lednu. Možná jsem jej dala hluboko a nebo tento česnek podruhé není na sázení??? Byl  chuťově vynikající  .Děkuji za odpověď, s pozdravem Irena Tesařová
    12. 2. 9:41 Josef Bříza
    Dobrý den,tak to má být, že se neukázal.Až sleze sníh tak se teprve ukáže.Před několika roky začal rašit a pak přišly holomazy a to snížilo výnosy.
    12. 2. 15:29 Beda Svoboda
    Paní Tesařová, na to samé jsem se ptal p. Kozáka 31.1. (proč česnek neleze) - viz jeho odpověď níže,z 31.1. Jen nyní je vše pod sněhem.
    12. 2. 18:47 Irena Tesařová
    Děkuji Vám za odpověď. Mě  česnek kolikrát vylezl před vánoci. Vím,že by to nemělo být,ale nyní mi právě poprvé nevylezl ,což je správně a už mi to připadá divné.  Tak se budu těšit, dala jsem několika lidem, všichni velmi chválili.Ale n a podzim objednám zase jiný.

    Mráz

    4. 2. 22:14 Zakladatel vlákna: Vaclav Kavka
    Kdo vysadil předčasně nebo pěstuje něco exotičtějšího, může se začít bát?
    PředpověďTeplota půdy
    5. 2. 12:14 Libor Hejduk
    Doufám, že my, co jsme ještě nestihli vsadit, tak budeme mít stěstí. Zatím když bylo hezky, tak v týdnu, kdy na to není čas a pak je o víkendu hnusně. A vánoční dny jsem promeškal s tím, že jsem doufal, že zem trochu proschne.
    5. 2. 14:43 Vaclav Kavka
    Už máte asi nejvyšší čas.
    6. 2. 15:51 Daniel Večeřa
    Dobrý den,já jsem zasázel brzy už v říjnu a teď mám klid.Co se týká počasí ,tak se nebojím ,má sice mrznout ,ale má i sněžit,takže když bude mrznout bude sněhová pokrývka.Na Vysočině má napadnout až 30cm sněhu.Bál bych se kdyby měli přijít holomrazy kolem -20°C
    6. 2. 19:21 Vaclav Kavka
    Já jsem sázel tak akorát. Pěstuju ale i příbuzné česneku, kteří v zimě nechtějí spát, a když to podmínky umožní, vyrážejí. Podobně jsou na tom ti, co vysadili do nevychladlé půdy. Kdyby aspoň opravdu napadl sníh....

    promočená půda

    31. 1. 15:06 Zakladatel vlákna: Beda Svoboda
    Prosím p. ing.Kozáku, mohl by jste  mi odpovědět na můj níže položený dotaz?
    Jen doplním,dodnes mi,ani mým známým a sousedům zatím česnek nevylezl, u nás je teplo, jiné zimy byly chladnější a česnek vyrašil, rozdíl je jen v tom, že v  ty zimy nebylo tolik vody v půdě.  Všichni máme obavu aby to mokro česneku neublížilo. Když jsem namátkou "hrábl" do země, asi 3-4 cm pod povrchem byla zelená špička česneku. Česnek sázen 10cm hluboko, v 2půli listop. A je pěkně zakořeněn. Co Vy na to p. ing. nemusíme se obávat a česnek nám vyleze? Děkuji za názor.
    31. 1. 18:01 Jan Kozák
    Omlouvám se, že jsem nereagoval na Váš dřívější dotaz. Rozvířila se diskuse okolo krtka a na Vás jsem zapomněl. Ale stejně nic neporadím. Nám taky v česneku místy stojí voda, ale nic s tím nenaděláme. A jestli česnek vypíchá v průběhu zimy nebo až na jaře, s tím taky nic nenaděláme. To mu však víceméně nevadí, přebytek vody vadit může.

    Vlnovník česnekový

    29. 1. 21:52 Zakladatel vlákna: Vítězslav Dotzauer
    Dámy a pánové
    na žádost z nejpovolanějších osob tohoto diskusního klubu doplňuji technické informace k likvidaci vlnovníka česnekového PODTLAKEM.
    Podtlaková nádoba s doplněním podtlakovým manometrem byla podrobena testem třech dostupných vysavačů.Foto 1-průmyslový vysavač Einhell 1500 Wattů  dosáhl podtlaku
    -0,135  Barů /zakoupen v OBI a cena 1999 Kč/.Foto 2-vysavač Raimbow 730 Wattů dosáhl podtlaku -0,09 Barů a to dle výrobce stačí na likvidaci roztočů v peřinách/zakoupen cca před 15 roky cca 50 000 Kč/.Foto 3 vysavač HYLA 1000 Wattů, též na vodní bázi filtru, dosáhl podtlaku -0,05 Barů /cena cca 41 000 Kč/.
    Z tohoto testu vyplývá, že bude záležet na vnitřní konstrukci vysavače-nejmenšího průměru točivé vrtulky pr. 49 mm má HYLA.Raimbow má pr. 75 až 90 mm/kuželová vrtulka/.Vysavač EINHELL  TC-VC 1930 S má točivou vrtulku o průměru 109 mm/ měřitelné po odejmutí filtru s nástavcem/.Výrobci nikde neuvádějí otáčky vrtulek ,takže není možnost porovnat tuto veledůležitou informaci.Foto 4 vítěz dnešních podtlakových testů EINHELL na podtlakové nádobě.
    Foto 5 normální atmosferický tlak/ 1013  hPa/cca 1 atmosféra/10 tun na metr čtvereční proti vakuu, ale na podtlakovém manometru je NULA.
    Tento tlak nevnímáme,je pro nás přirozený,ale ve výšce 5500 m nad mořem  je tlak již  poloviční.Změna atmosferického tlaku může u citlivých lidí vyvolat bolest hlavy/ u mě vyšší tlak neboli je venku hezky a tak dám kafe a je to lepší/.
    Závěrem lze říci, že potřebujeme průměr vrtulky vysavače větší jak 82,5 mm/u kuželové zprůměrováno/ na minimální podtlak -0,09 barů.Bohužel na otáčkách to také bude záviset a to čím víc otáček -tím větší podtlak.
    Doplním vnitřní průměr sazotrubky z mého předešlého článku a to 31 mm. Asi 2% stroužků neprošlo kvůli svému velkému rozměru.Foto 6 cibuli  lze také takto ošetřit.
    ČESNEKU ZDAR-COVIDU ZMAR
    Podtlak vysavače EinhellPodtlak RainbowHelaVítěz EinhellNormální atmosferický tlak 0Přeprava s cibulí
    18. 2. 8:31 Bohuslav Coufal
    Díky za obsáhlou látku k zamyšlení k boji s vlnovníkem. Abych pravdu řekl, ten naprosto minimální podtlak od vysavače mě velmi
    překvapil, myslel jsem, že bude potřeba jít podstatně níže. Proto bych měl pár oblastí k zamyšlení:

    a)     Podtlak 0,13barů od nejlepšího vysavače odpovídá změně nadmořské výšky cca 1300m. Pokud by šlo pouze a jenom o ten podtlak, tak by to znamenalo, že stačí česnek naložit do kufru, zajet s ním na hory na lyžovačku a po návratu mám po vlnovníku. Nebo jinak řešeno, ve vyšších polohách vlnovník nepřežije. Tomu samozřejmě nevěřím.

    b)    Nespočívá obdobný boj s roztoči tím, že se z peřiny v pytli vysaje vzduch a roztoč se udusí a možná i rozmačká působením atmosférického tlaku na pytel? Pak by primární prostředkem nebyl mírný podtlak, ale vysátí vzduchu - splasknutí pytle, ve kterém toho vzduchu moc nezůstane na dýchání a mechanické rozdrcení roztoče.

    c)     Pokud by to bylo na tomto principu, tak mírný podtlak v nádobě moc nepomůže, pořád tam toho vzduchu zůstane hodně - není zde efekt splasknutého pytle. Není zde žádné mechanické působení na vlnovníka - rozdrcení.

    d)    Původně jsem přemýšlel o podtlaku alespoň 0,8 barů - to by +-dokázal kompresor z ledničky. Nebo přímo vakuová vývěva, tam už se lze dostat na 0,99baru. Co by to udělalo s česnekem nevím. Při takto velkém podtlaku už v nádobě moc vzduchu nezůstane a navíc už by mohl začít skutečně fungovat vlastní podtlak na vlnovníka.

    Tímto nechci tento postup zatracovat. Spíše pátrám a přemýšlím o tom, co primárně při vašich pokusech vlnovníka zahubilo. Když by se
    přišlo na ten primární element, mohl by se tento postup optimalizovat pro co největší účinnost. Po letošní úrodě mohu otestovat i s vakuovou vývěvou a maximálním podtlaku kolem 0,99baru - vliv na vzejití sadby, vliv na skladování, chuť,…
    18. 2. 18:01 Jozef Sisak
    Bol som tiež inšpirovany a tak som v malom množstve realizoval ošetrenie vo vakuovych dozach, bez kontroly pod mikroskopom ale kontrola po 1. mesiaci pri opakovani ošetrenia som nenašiel dalšie poškodenia od vlnovnika. nadoba na väčšie množstva s meračom je vo fazy projektu.
    20. 2. 23:29 Vítězslav Dotzauer
    Dobrý den pane Coufal
    tak jste mě donutil k tomu,abych požil dar od přítele Googla a pokusil se zjistit příčinu záhuby vlnovníka na česneku.Mluvíme zde o velice rychlém podtlaku neboli
    desaturační aeropatii a současně též kesonově nemoci.Záhubu  vlnovníka patrně  způsobí 
    hypoxická hypoxie plus v krvi se začne dusík uvolňovat do bublinek-plynová embolie.U člověka nic hezkého,posuďte sami,nejdříve necitlivost končetin pak ochrnutí,halucinace,křeče a smrt.Snad na vlnovníka to působí stejně.
    21. 2. 18:50 Bohuslav Coufal
    Dobrý den, pane Dotzauer,
    na ty nemoci z potápění jsem taky myslel, ale na to se mi zdál moc malý podtlak. 0,1 bar podtlaku, to je jako 1 metr pod vodou (ale
    přetlak) - snad se nemýlím. A to je naprosto bezpečné. Mám dojem, že 5 metrů a více by mohlo dělat problémy. To by ale odpovídalo skokovému uvolnění podtlaku 0,5 barů a k tomu mají vysavače hodně daleko.
    Možná jsou ale vlnovníci a roztoči citlivější na změny tlaku než člověk. To nedokáži posoudit.
     
    Podle mne bude důležitá skoková změna tlaku - to jest rychlé uvolnění podtlaku z nádoby. Ta změna je asi důležitá z podtlaku, který musí trvat určitou dobu, jestli si vybavuji váš test z prvního příspěvku. Pro své budoucí testy budu používat vakuovou vývěvu, tam je velký prostor pro experimenty s velikostí podtlaku.
    28. 2. 1:05 Vítězslav Dotzauer
    Dobrý den,pane Coufal,
    tak jste mě úplně nahlodal,jelikož než jsem přidělal vzduchový kohout na podtlakovou nádobu,tak jsem čas měřil a rychle podtlak uvolnil.Po namontování kohoutu jsem podtlak nechával dojít do vyrovnání tedy cca 4 min.Většinou jsem někam poodběhl za jinou činností.To budu muset vyzkoušet jak to vlastně je.
    Oslovil jsem pana doktora Hrnčíře FN Královské Vinohrady a tedy že rozhodně
    takto malí podtlak nemůže způsobit dekompresní nemoc ani nevede k barotraumatu.A pak by jste měl pravdu s tím rychlím uvolněním tlaku.
    Respektive do 6-ti vteřin udělat podtlak,ten nechat 150 vteřin a rychle podtlak uvolnit.Možná ten cyklus udělat i několikrát do minuty.Velký prostor pro pokusy.Děkuji za věcnou připomínku.
    28. 2. 8:13 Jozef Sisak
    Pri mojom malom prevedení vo vakuovych dozach som podtlak /bez možnosti merania/ pomocou namontovaneho ventilu rychlo uvolnil . bolo to učinne , bez dalšieho pozorovaneho poškodenia cesnaku vlnovnikom
    28. 2. 9:59 Vaclav Kavka
    Aby členovec dostal kesonovou nemoc (bublinka v cévě), musel by mít uzavřenou cévní soustavu, což nemají. Takže o mechanismu účinku změny tlaku asi moc nevíme.
    Ví se ale, že bytoví roztoči se téměř nevyskytují ve výškách na 1500mnm. (Ale neví se proč).

    odrůdy česneku, sadba ,pěstování

    29. 1. 18:59 Zakladatel vlákna: Pavel Skala
    Dobrý večer  chtěl jsem se zeptat ohledně odrůdy  česneků Bjetin ,Lukan,Japo 2 minulá sklizen techto odrůd byla sice  bohatá ale poněkud mnohonásobně menší co se týká palic , oproti odrůdě Germidour která byla sázená pouze zkušebně jak se osvědčí .Germidour dopadl velmi dobře na stejné zahradě ve stejných podmínkách -středně těžká zemina ,pozemek delší dobu odpočíval, může být nějaký nedostek jiných  živin možná špatné místo? Hnojím jen kompostní zeminou kobylincem.... letošní sklizen pokud nějáká bude  tak byl sázený Havran ,Topaz, Benátčan .Zvolil jsem jiné místo i lehčí záhřevnější půdu. Dále bych se chtěl zeptat ohledně odrůdy Karel IV. a Ruský paličák  je šance že by vydržel až do podzimní výsadby ? Obdržel jsem tyto odrůdy poprvé  , jako konzumní  a chtěl bych je zkusit  zasadit pouze pár kusů -experimentálně .Bylo by to možné i na jaře ? Děkuji
    29. 1. 22:34 Jan Kozák ml.
    Dobrý den, pane Skalo, co konkrétně znamená „mnohonásobně menší“? Kolik vážily cibule našich odrůd, které jste sklidil, nebo jaký měly průměr?
    Takto se k tomu lze vyjádřit pouze obecně. Naše odrůdy nejsou šlechtěné na co největší cibule. Při šlechtění se vyhledávají jiné vlastnosti: ušlechtilá chuť (pokud člověk nerozumí tomu, čemu se u česneku říká pachuť, pozná to například při nakládání masa nebo ohřívání pokrmu), odolnost vůči počasí (pracuje se např. na odrůdách nenáročných na závlahu) či škůdcům, možnost přesazování atd. Ne že by na velikosti cibulí nezáleželo vůbec, ale není to primární cíl.
    Ke konkurenčním odrůdám se nevyjadřujeme, nebylo by to seriózní. Stejně tak tu nechceme debatu o sázení konzumního česneku. Jistě chápete, že je to podobné jako chtít na webu producenta filmu diskutovat o tom, kde se dají filmy stáhnout bez placení držiteli autorských práv. U nás je to tak, že nemalou část sadby množíme sami (část pak naši smluvní množitelé), přesto udržování a šlechtění nových odrůd stojí většinu času a úsilí. Obojí je hrazené právě prodejem sadby. Proto tu nechceme diskusi o sázení konzumního česneku.
    31. 1. 15:30 Beda Svoboda
    Česnek Vám těžko vydrží do doby sadby,já to kdysi zkusil experiment.nasadit, něco málo vzešlo, ale pak vše "chcíplo",tudíž nedoporučuji. Vysaďte co nejdříve na jaře,hlavně ošetřete proti škůdcům, namořte. Ale hlavně počítejte s tím, že Vám naroste česnek malý, někdy i 1 cibule, ale vše bude vhodné na podzimní výsadbu.

    Samozřejmě moc souhlasím s Kozákovými, že by se sadba měla kupovat, ale některé odrůdy se opravdu těžce shánějí,proto jsem si dovolil toto napsat. Ale vřele doporučuji nesázet "francouze" ale na podzim zavčas! si vyberte z bohaté nabídky "Kozákových"odrůd. Např. Jovan dělá větší cibule...

    CHOROBY ČESNEKU

    28. 1. 15:07 Zakladatel vlákna: PETR PALÁČEK
    DOBRÝ DEN,
    CHTĚL BYCH SE ZEPTAT,TOUTO DOBOU SE MI KAZÍ ČESNEK ODSPODA,HNĚDNE,CO JE TOHO PŘÍČINOU,PŘEDEM PODOTÝKÁM,NIKDY JSEM NEMUSEL MOŘIT,LONI Z JARA BYL TENTO ČESNEK PŘIHNOJEN KVŮLI ŽLOUTNUTÍ LISTŮ LEDKEM VÁPENATÝM.VIZ FOTO.

    DĚKUJI ZA ODPOVĚĎ.
    CHOROBA ČESNEKU
    5. 2. 8:19 PETR PALÁČEK
    DOBRÝ DEN,
    PROSÍM JETĚ JEDNOU O ODPOVĚĎ NA MŮJ DOTAZ ZE DNE 28.2.2020,JEN DODÁM,ŽE VYJÍMEČNĚ SE STANE,ŽE JE I CELÝ STROUŽEK JAKOBY SCVRKLÝ A OSTATNÍ V PALICI V POŘÁDKU,JINAK VĚTŠINOU JEN ODSPODA,JAK JE VIDĚT NA FOTCE.DĚKUJI.
    6. 2. 9:15 Jan Kozák ml.
    Mohl byste prosím, pane Paláčku, přidat nějaké další snímky, na kterých by byl problém lépe vidět?
    11. 2. 17:04 Jan Kozák
    Pokud je v cibuli jeden stroužek scvrklý, bude to pravděpodobně způsobeno vlnovníkem česnekovým.  Ale co Vy chcete vidět na fotce, já tam nevidím. Mohl byste poslat i jiné fotky?
    15. 2. 9:02 Radek Bohmalský
    Dobrý den,ano česnek máte napadený vlnovníkem.
    15. 2. 14:01 Daniel Večeřa
    Dobrý den,anebo máte česnek napadený fuzáriem. Napadení fuzáriem může být zapříčiněn předčasnou výsadbou. Teplota půdy při výsadbě by měla být pod 9°C.
    15. 2. 19:22 Jan Kozák
    Levý stroužek je napadený fuzáriem. Na druhém stroužku je Penicillium, ale to se rozvíjí až na odumřelých pletivech; co bylo příčinou odumření stroužku se takto nepozná. Mohlo to být fuzárium, mohl to být i vlnovník.

    česneK - česká chuť

    27. 1. 16:33 Zakladatel vlákna: Vladimír Dočkal
    Dobrý den.
    V loňském roce jsem v diskusi psal článek o Vašem česneku,který jsem koupil u Vaší spřátelené firmy Agri,kde jsem se dozvěděl o firmě Kozák.Je to český česnek a já hledal českou chuť.Asi 40 roků jsem pěstoval nepaličák- jarní výsadba.Česnek měl 6 až 8 stroužků bílou barvu,příjemné chuti a dlouho vydržel,ale byl stále menší a menší,vyrůstaly květní stvoly a já tedy začal hledat náhradu-českou chuť.Zůstalo mě pár malých česneků jako nepaličáku a já je vysadil…....A když jsem sklízel tak jsem nevěřil jak se ten česnek sám ozdravil. Něco jsem zasadil na podzim a něco dám na jaře.Stroužky jsou stejně velké,baculaté, nepravidelně uložené,listy úzkolisté.Nevím co to je za odrůdu,ale chutí mě připomíná Váš ZáhorskýII.Ten se mě nějak nevyvedl,měl květní stvoly a dost malých cibulek,které se z těchto stvolů draly ven,ale uvidíme letos-asi vím,že to byla má chyba.Já to pěstování mám jako koníčka a vše se řídí podle chuti.To znamená přesný název(odrůda),jak je ranná,(480 m n.m)a to se netýká jen česneku.I ten výnos je podřízen chuti,protože jde o hobby pěstování.Posílám foto(namořenýSulkou) a možná tato odrůda bude odhalena.
    Přeji Vám všem hodně zdraví a velké pěstitelské úspěchy.V.D.
    Česká chuť.
    30. 1. 11:35 Vladimír Dočkal
    Prosím p.Kozáka o určení odrůdy česneku nepaličáku,který již pěstuji 40 roků.Posledních 15 roků byl malý,ale já jsem ho pěstoval pro chuť.V roce 2020 jsem sklidil česnek původní velikosti a bez květních stvolů,které se poslední roky začaly vytvářet.Prosím i Vás ostatní zda tento česnek neznáte.Stroužky tohoto česneku jsou na obrázku výše.Stroužků je 6-8 v paličce.Děkuji za odpověd.PS:Dnešní foto česneku - sklizeň červenec 2020.JaPo pěstuji také,stroužků má 8-13,jsou více podlouhlé a ke středu menší.Chuť také dobrá.Nevím ovšem jak vpadalo JaPo 1.
    český česneK - nepaličák
    30. 1. 12:01 Vaclav Kavka
    Tipnul bych úzkolistý nepaličák, např JaPo nebo podobný.
    30. 1. 14:29 Jan Kozák
    Původní Japo by to mohlo být. Muselo by se to vysadit společně s Japo II a porovnat rostliny. Počet stroužků zvláště u nepaličáků může být ovlivněn dlouholetým výběrem a tím se lišit od jiné partie stejné odrůdy.

    krtek v česneku

    22. 1. 17:58 Zakladatel vlákna: Beda Svoboda
    Každý rok chvíli po vysazení česneku mi záhon navštíví krtek. Letos s tím počkal až na začátek roku. Neodradí ho ani zalití záhonu po výsadbě sulkou, plašiče různé,pasti,lahve, kuličky,zápachy, atd.atd. Je zajímavé, že jakmile česnek vzejde, krtek tam už nevleze,asi mu něco "smrdí"?Já vyzkoušel už desítky návodů a bez úspěchu. Nezná někdo nějaký způsob, jak se tohoto škůdce zbavit?  (ano škůdce, likviduje daleko užitečnější žížaly a užitečné tvory,těch pár škodlivých ponrav co sežere,ho neomlouvá. Na toto téma jsem-o jeho škodlivosti, četl několik článků). Bohužel,ani kočky na něj neplatí. Pokud má někdo-a věřím, že nás takových je dost, též problémy s tímto,bohužel chráněným tvorem,sdělte prosím, jak jste se ho zbavili, či nezbavili.
    22. 1. 20:48 Martin Perníček
    Dobrý večer, můžete být rád, že máte potíže ´´pouze´´ s krtkem. U nás na polích a určitě i u jiných pěstitelů tvoří největší škody přemnožená divoká zvěř.  Třeba takto si opakovaně dovede prokousat zajíc cestu česnekem přes celé pole. Škody po spárkaté zvěři jsou ještě větší.
    Zajícova cestaZajícova cestaZajícova cestaCestička po daňkoviDančí
    24. 1. 19:46 Beda Svoboda
    P.Perníček, lituji Vás, my máme naštěstí zahrady oplocené,ale trápí nás další škůdci, např. krtonožky, loni při suchu se mi "vykoupal" několikrát bažant v mladé cibuli, tak bylo po ní atd. No, je to boj s přírodou, naštěstí vždy aspoň něco (málo) z úrody zbude i pro nás
    23. 1. 20:55 Antonín Tesař
    To, že krtek je zvlášť chráněným živočichem je nepravda, která se vrací neustále jako bumerang. Krtek obecný, jako každý savec požívá pouze obecnou ochranu a konkrétně u krtka není odchyt nebo hubení jako škůdce zakázáno.
    Tyto informace lze najít ve  vyhledávačích, na Wikipedii atd.
    Domnívám se, že ten,  kdo chce ve svých záhoncích, nebo v trávníku  krtka lovit, tak  může. Ten, kdo jej chce ve svých záhoncích chránit - nic mu v tom také nebrání.
    24. 1. 19:29 Beda Svoboda
    P.Tesař, dík za info, "kámen úrazu"je, JAK se krtka zbavit, osobně jsem zkusil desítky způsobů a když už něco fungovalo, tak jen krátce. Nebo účinnou látku zakázala EU. Osobně mě nejvíc vadí, že mi krtek zlikviduje úplně všechny žížaly jak v záhonech, tak v kompostu.
    25. 1. 9:06 Antonín Tesař
    Já mám vyzkoušené železné pasti, na internetu je najdete pod názvem "Past na polní myši a hryzce". Koupě buď na internetu nebo v železářství. Pořiďte si najednou alespoň 3 ks a najednou je umístěte  do odhrnutých  krtinců nebo do chodbiček a zaklopte např. větším květníkem. Otvor pro umístění pasti dělejte na míru. Cca 2 x denně kontrolujte, pokud se krtek nechytí, tak opravte průchodnost nor k pasti natáhněte naprázdno spuštěné pasti. Pokud se krtek chytí, již tam past neumísťujte, je to zbytečné. Většinou se Vám cca do 14-ti dnů nastěhuje nový nájemník, tak potom můžete postupy opakovat 
    25. 1. 19:32 Beda Svoboda
    Tak ty pasti mám,asi to bude někomu připadat divné, ale u mne fungují tak, že pokud je nastražím do záhonu, krtek tam prostě nevleze, ale vleze do záhonu o kus dál.  A mít např. 20 pastí, tak to jaksi... Když jsem kdysi našel 2 zatoulané tablety invetu a dal,zatlačil je do nory dobrého půl metru, krtek ty šíleně smradlavé tablety prostě vytlačil ven.  Neplatí na něj vlasy, větvičky borovice, ocet,kuličky,karbid,elektroplašiče a další. Působil jen gel, ale ten EU zakázala, nynější gely nefungují. Kočka krtka chytí jen,pokud vyleze ven, což je vzácné.
    27. 1. 10:15 Vlastimil Mitiska
    Kdepak, ty železné kleště fungují perfektně. A asi jako jediné. Dat přesně do chodbičky, tu předtím vyčistit, aby past nesklapla brzy, já jsem ji vždycky nahoře zadělal plevelem a pak zahodil hlínou, aby krtek necítil průvan a málokdy nebyl během jednoho, dvou dní chycený. Smrt je to ovšem všelijaká, většinou byly kleště o pěkný kus dál a vnich různě chycený mrtvý krtek. Pokud je neumíte nastražit, tak pak už zbývá jen motyčka a čekat - zjara a napodzim bývají hodně aktivní, ale rozkopete si i pěstované rostliny. Já jsem ho jednou ve zlosti vyhrábl i rukou, držel jsem ho za ocásek a jak mě chtěl hned kousnout. Každopádně jen díky kleštím jsem si vyčistil všechny zahrady a teď tam krtek vleze opravdu jen náhodou a většinou stačí pořádně ušlapat krajovou cestičku na zahradě, odkud přitáhl.
    27. 1. 18:01 Jan Kozák ml.
    Vzhledem ke svému způsobu lovu není krtek schopen úplně všechny žížaly zlikvidovat. V porovnání například s počasím (déšť, mráz, sucho) je jeho vliv na populaci žížal zanedbatelný. Žížaly jako potravu velmi silně preferuje, takže to, že se na nějakém místě zdržuje dlouhodobě nebo je tam nahrazován dalšími jedinci, jednoznačně dokládá, že se tam žížal nachází nadprůměrné množství.
    Před časem jsem v diskusi o krtkovi zmínil, že má hodně dobrý marketing, který vyzdvihuje jeho domnělé výhody. U žížal totéž platí ještě víc. U nich si málokdo uvědomuje jejich negativní vliv. Absurdní je, že žížaly si na rozdíl od krtka lidé na zahradu opravdu kupují.
    27. 1. 19:47 Beda Svoboda
    Tak jsem si přečetl odkaz O KRTKOVI, no krtek dělá většinou krtince, krtice prolézá záhony a dělá tunely,do nich se tedy dají dát ony železné pasti. Mě lozí většinou krtek samec. Navíc velice nepravidelně jednou za pár dní. Sežere žížaly, za týden zas, tak vyhubí postupně většinu žížal.To samé v kompostu, takže když na podzim beru kompost,nenajdu ani 1 žížalu. Jen je zajímavé že  jakmile na jaře česnek vzejde, krtek do něj nevleze. Měl by p.ing. Kozák nebo p. J.Kozák mladší na to nějaké  vysvětlení? Děkuji
    27. 1. 20:33 Jan Kozák ml.
    Kompost žížaly nezbytně nepotřebuje. Krtek loví tak, že když mu do chodby spadne žížala, díky výbornému sluchu ji uslyší, doběhne za ní, umrtví ji a odnese do zásobárny, případně ji sežere. Když zvážíme četnost jeho tunelů v půdě, je to poměrně neefektivní metoda, pokud by měl chtít v daném teritoriu všechny žížaly vyhubit.
    Hádal bych, že se do česneku po vzejití krtek nevrátí, protože přemnožené žížaly, které se živily zarytým organickým materiálem, uhynou hlady nebo v důsledku počasí.
    28. 1. 16:03 Beda Svoboda
    P.Kozáku ml. můj  názor je takový, že půda nutně potřebuje žížaly jednak k provzdušnění půdy (což krtek taky dělá) ale hlavně zpracují  organické zbytky (což krtek nedělá) a tím obohacují půdu trusem,což je vynikající hnojivo,navíc přírodní. Žížaly v kompostu urychlí přeměnu materiálu a tím zlepší kompost. Proto čím více žížal v záhonech (i v kompostu) tím lépe. Dovolil bych si nesouhlasit s tím,proč se krtek nevrátí do vzešlého česneku, neboť v praxi mám dlouhý (užší)záhon dělený na části, v 1 části krtek ryje, další část, kde je vzešlý česnek "obejde" a v další, kde je např. mrkev,opět ryje. Dle mne asi vzešlý česnek něco? produkuje, co krtek nesnáší. Funguje to i v případě, že když vysadíte česnek do meziřádků mezi jahody, krtek tam též nevleze (navíc naroste česnek  větší). Toto lze samozřejmě jen v zahrádkách. Také si myslím,že žížaly neuhynou, alespoň v mé půdě mají "jídla"až až. Žížal je všeobecně málo dle vědců, tak si vážím každé žížaly co mi krtek nesežere.
    28. 1. 19:12 Vaclav Kavka
    V Severní Americe, kde na většině území lesů mírného pásma žížaly nežily, se zavlečením rozšířily evropské žížaly. Původně tam povrch pokrývala silná vrstva tisíciletého humusu, kterou žížaly sežraly a zmineralizovaly. Jako výsledek zmizela většina druhů bylinného patra a rozšířily se druhy eutrofních společenstev.
    Z toho plyne poučení, že žížala urychluje zánik organické hmoty v půdě. Nic proti nim, já je mám taky rád. Jen je třeba vědět, že nám užírají pracně budovanou organickou složku v záhonech. Taky z části působí, že kompost ubývá. Bez žížal by kompost vznikal pomaleji a bylo by ho víc. Ale na druhou stranu zase žerou háďátka atd. To jen na vysvětlenou, nic proti žížalám.
    28. 1. 20:39 Zdeněk Mácha
    Žížaly ale zárovenˇobohacují půdu svými exkrementy při požírání organické hmoty.
    28. 1. 20:46 Vaclav Kavka
    Bezesporu. Toto urychlení koloběhu živin je jedním z důvodů popsaného rozvratu. Na záhonu ten dopad tak dramatický nebude, z části je i chtěný, přesto je dobré o tom vědět. Taky z toho plyne poučení, že pokud chceme organiku v půdě dlouhodobě udržet, měla by být ve formě hůř žížalám stravitelné.
    31. 1. 14:43 Beda Svoboda
    Na našich zahradách na záhonech zase není tolik žížal,aby zničily organickou hmotu. Proto velice souhlasím s p.Máchou, že obohacují půdu  "žížalím"kompostem. A to i těm,co pěstují na polích.
    30. 1. 11:48 Jan Kozák
    Krtek, divoké prase, srnčí zvěř a k tomu moje poznámka. Chybí mi jen krtonožka. Jedná se o aktuální zkušenost.
    Krtek ryl pod zemí, divočáci na povrchu a srnky přebíhaly. Byla to louka. Loni v létě byla třikrát orána, v září bylo rozhozeno a zapraveno dusíkaté vápno. Sousední louka je tak rozrytá, že ani není poznat, jde-li o zorané pole nebo louku. Krtek na obdělaný pozemek ani nepáchne, půl metru od něho však krtiny tvoří velmi hustě. Prasata se drží ve vzdálenosti nějakých deseti metrů. Ale potvory srnky pořád přebíhaly. Tož jsem pořídil pachový ohradník a je pokoj (už od středy). Uvidíme, po jaké době bude nutné znovu aplikovat smradlavou látku.
    Krtonožky naštěstí nemáme, ale kilometr od nás se už objevují, v Holicích jsou běžné. Takže osobní zkušenost není žádná, přesto si myslím, že je dusíkaté vápno při správné aplikaci bude likvidovat a nějakou dobu na takový pozemek nebude nalétávat. Zkuste to.
    31. 1. 14:48 Beda Svoboda
    My krtonožky máme,naštěstí už málo, s těmi, pokud nejsou přemnoženy,se v celku dá bojovat. Bohužel,  s krtkem je boj skoro marný,navíc,pokud už ho chytíme,přileze druhý...

    promočená půda

    22. 1. 17:30 Zakladatel vlákna: Beda Svoboda
    Na většině území napodzim vydatně pršelo, sázelo se do mokré půdy, pak zase pršelo, nyní roztál sníh,alespoň u nás,v půdě je vody až až, což dlouhá léta nebylo. Neublíží to česneku, ten ještě chválabohu nevyrašil, což se divím, když bylo teplo. Co Vy na to p. inženýre? Dík za názor.

    Prosba

    9. 1. 17:30 Zakladatel vlákna: Miloš Pospíšil
    Dobrý den pane Kozák, babička nasázela 05.01. na zahrádku cca 2m2 česneku a teď má strach, aby jí nezmrznul, když hlásí tak velké mrazy. Má ho přikrýt a nebo nechat být. Hloubka sadby je 8 cm. Díky za Vaší odpověď.  MP
    10. 1. 8:54 Olga Hlávková
    Podle mého názoru se babička nemusí ničeho bát, česnek zakrývat není třeba. Alespoň to jsou moje zkušenosti za asi 65 let, nestalo se mi nikdy, že by česnek zmrzl, s  výjimkou roku 2012, kdy mi v lednu vymrzlo 2/3 česneku. Byl to však extrém, kdy na podzim zasázený česnek následkem předchozího teplého počasí už vegetoval a pak přišly silné mrazy bez sněhové pokrývky. Předpokládám, že se mnou bude p. Ing. Kozák souhlasit, počkejme ale na jeho vyjádření.
    10. 1. 16:08 Jan Kozák
    Souhlasím, paní Olgo. My jsme po Novém roce také sázeli až do doby, kdy nám tuto činnost překazila sněhová pokrývka. Ale jak to aspoň trochu půjde, budeme pokračovat.
    10. 1. 8:55 Olga Hlávková

    Pomůcky malého česnekáře

    7. 1. 15:13 Zakladatel vlákna: Vítězslav Dotzauer
    Dobrý den
    chtěl bych zde popsat pár pomůcek pro malopěstování česneku do 6000 našich miláčků.
    1 obr. sazorýč a sazotrubka-místní název se ujal.
    Ze starého zlomeného rýče lze snadno vyrobit užitečnou pomůcku-náhražku sázecího kolíku.Ocelová trubka je doplněna čtyřmi stavěcími šrouby,které zajistí požadovanou hloubku pro stroužek a šlapadlem,které současně má funkci dorazu.Sazotrubka je dole opatřena cca 25-ti otvory průměru 5 až 6 mm.
    Bez těchto otvorů stroužek padá do jamky o JEDNU vteřinu déle.Výsledkem je, že se nemusíte ohýbat nebo lést po čtyřech při sázení česneku.
    2 obr. kombajnonůžky-místní název se ještě neujal.
    Z kombajnových žabek/žabonůžky?/ lze vytvořit i maso stříhající pomůcku,pro
    snadnější ustřižení  kořínků a natě již usušeného česneku.
    ČESNEKU ZDAR-COVIDU ZMAR
    Sazorýč a sazotrubkaNůžkyNůžky
    8. 1. 16:02 Jan Kozák
    Ač není apríl, mám chuť špásovat. Šak proč né?
    Ty kombajnonůžky máte v bytě na válendě? To tam asi uděláte bordel. A to bývá v Blatě, pokud je zrovna sucho, docela uklizeno.
    8. 1. 16:14 Vítězslav Dotzauer
    Dobrý den p. Kozáku
    také mám chuť špásovat ale na válendě je nemám-už by se ke mě nevešli.Upínkou byli staženy ke stolu pod pergolou a v současné chvíli jsou v dílně.Ještě dolaďuji název-žabkonůžky nebo ruční pákový zastřihovač česnekový se zkratkou RPZČ.A nemám tu bordel jenom spoustu věcí!

    Sázení

    23. 12. 2020 14:51 Zakladatel vlákna: Zdeněk Mácha
    Dobrý den. Přikládám pár fotek z mého posledního sázení. Přeji rodině Kozákových a vám všem zde hezké vánoční svátky, klid a pohodu, ale především hodně zdraví.
    sázenísázenísázení

    Česnek nad zemí

    23. 12. 2020 14:10 Zakladatel vlákna: josef zdvořák
    Dobrý den pane Kozák nevím co jsem udělal špatně ale dnes jsem se byl podívat na záhon s česnekem který jsem sázel asi před měsícem a některé stroužky jsou nad zemí některé zcela vyvrácené s mohutnými kořeny Co je špatně?Děkuji za odpověď.
    23. 12. 2020 17:33 Jan Kozák
    Špatně je samozřejmě to, že česnek vylezl ven. A co jste udělal špatně Vy? Buď byl česnek vysazen mělce, nebo nebyl záhon po výsadbě utužen, což byl letos většinou při hodně mokré půdě problém. Ale co včil? Bez zbytečného odkladu, tedy i na Štědrý den, stroužky zamáčknout zpět. Nějaké kořeny se sice poškodí, ale nebude to příliš na závadu.
    24. 12. 2020 15:30 josef zdvořák
    Mnohokrát děkuji za odpověd,mnoho zdraví příští rok.

    Kniha

    22. 12. 2020 20:03 Zakladatel vlákna: Vaclav Kavka
    Jeden vánoční dárek do knihovničky milovníka česneku:
    https://ulozto.cz/tamhle/Qam7CX7vkEND
    23. 12. 2020 14:04 Vaclav Kavka
    ... je v ní nejstarší mně známá zmínka o semenech česneku z roku 1835 (Medical Botany - Stephenson, Churchill, Vol 2)
    1835
    < Novější12345Starší >

    Kontakt E-mail, telefon, adresa

    Ing. Václav Kozák a Ing. Jan Kozák
    Chvojenec 75, 534 01 Holice
    IČO: 05439710
    Kontakt

    cesnek@cesnek.cz
    E-mail není určen k poradenství.
    Rádi Vám poradíme v diskusi.

    Obchodní podmínky
    Reklamační formulář

    Šlechtění česnekové sadby Grafika zpracována Odemne