Vyzrálý ještě určitě není. Pro lepší a rychlejší vysušení bych doporučoval oloupat ho na dvě suknice.

Jde o virovou mozaiku, manifestace jejího projevu je letos velmi výrazná. Přesto si s tím nemusíte dělat starost.

Toto nouzové řešení lze použít za předpokladu, že zdravotní stav stávajícího porostu je velmi dobrý. Ale ten koňský hnůj dejte hned po sklizni pod svazenku.

Máte-li ranou odrůdu, pak bude nejlepší napadené rostliny urychleně sklidit. Konečně to platí i pro pozdní, ale u nich je ještě možné následně použít postřik Ortivou. Rez se sadbou nepřenáší.

Mockrát děkuju za vyřízení.

Toto je problém letošního roku. Ale proč seto stalo, těžko asi někdo spolehlivě objasní. Vliv na výnos to asi mít bude, ale jaký, to se teprve ukáže. Záleží také na tom, kdy bude ukončená vegetace.

Jen ať roste, vždyť je zelený, plní tedy funkci listu.

Tato larva tam bude druhotně. Ale problém tam je a jmenuje se bílá sklerociová hniloba.

Ke sklizni ještě není. fialové zbarvení kořenů ukazuje na napadení fuzáriem. Ale s tím se nemusíte nijak zabývat.

Bude to asi něco jiného. Háďátko je tak malé, že ho neuvidíte, larva houbomilky je už měsíc zakuklená v půdě. Mohla by to být třeba květilka cibulová nebo vrtalka pórová. Ale žádná z nich do stroužků nepůjde, takže klidně můžete vybrat sadbu ze své produkce.

Smysl to dává až na to NPK. V něm totiž není, na rozdíl od Cereritu, síra. Hnůj je dobré dávat předplodině, tedy např. bramborám. Na jeho druhu nezáleží, hlavně že je.

Věnuji se výživě a agrochemii vůbec, a tedy jednoznačně hnůj přímo pro česnek nedoporučuji. Česnek je nutné "držet" na minerální výživě, tj. hnojení minerálním. Hnůj a jeho hlavní vlna mineralizace organického podílu působí v červnu-červenci negativně na vyzránívání (porodlužuje vegetaci) cibulí česneku a provokuje více výskyt velmi závažné choroby = Bílé hniloby (Schlerotium cepivorum. Hnůj skotu, prasat, králíků a drůbeže vždy k předplodině v případě hnoje drůbeže až do II. tratě po hnojení. Uvolnění N může v příhodných půdních podmínkách zahradických půd provokovat "výrobu" i 150 kg N/ha, což je pro česnek příliš (metabolicky pro dobrý výnos a vyzrání cibulí postačí do 70 kg N/ha).

Poslední přihnojení na list má smysl asi čtyři týdny před předpokládanou slizní.

Běžně se používá Roundup nebo jiné herbicidy se stejnou účinnou látkou. V současné době se dost diskutuje o jejich neškodnosti pro člověka. Možná je problém při použití na desikaci nebo s úlety při postřiku, nevím.
Každopádně počítejte se dvěma, možná i třemi aplikacemi v rozmezí 6 - 8 týdnů, takže i s chemickou likvidací je třeba začít už teď, aby byl dostatek času na orbu a zpracování před výsadbou.

Látka glyphosate (glyfosát) obsažená v totálních herbicidech typu ozn. Roundup, Clinic, Dominator je biologicky aktivní na listu rostliny a v cévních řečišti rostlin. Při dopadu postřiku Roundupu na půdu-povrch, je látka sorbování půdními částicemi (jíl, humus) a tím komplexně navázána a zcela inaktivována nenávratně. Výsev či výsadba je možná tedy následných plodin takřka ihned po aplikaci. Podobně toto platí i pro kořenové exsudáty zničených rostlin plevelů, které se vrací částečně do půdy. Efekt glyfosátu je plně dostgatečný často až po 3 týdnech a musí pršet, aby plevele "byly nuceny" růst..

Oblast Kroměřížska? Tam jezdím minimálně dvakrát za měsíc.
Vy se hlavně musíte zbavit vytrvalých plevelů. Chemicky je to docela jednoduché, mechanicky je to také možné, ale je třeba důsledné časté zpracování půdy. Určitě začněte už teď, jinak nemáte do podzimu šanci. Otázku hnojení nedovedu posoudit. On snad není třeba půdní rozbor, na zásobu živin se dá usuzovat i podle stavu stávajícího ruderálního porostu. A volba odrůd? Ta by se měla řídit způsobem realizace produktu. Ale pokud se Vám jedná o výsadbu větší plochy, zkuste alespoň čtyři odrůdy.

Děkuji za odpověď, ano je to kousek od kroměříže, Při čišitění pole bych postupoval takto: Vysekání křovin a posečení travy, poté buď radoup nebo bych to vypálil ohněm, ale ani jedno neni zrovna ekologické - ale zas se bojím aby tam nezůsataly semena které by pak stále narůstala. pak bych to přejel kultivátorem a zaoral. Můžete prosím ještě doporučit nějaké konkreétní odrůdy česneku vhodné na takovou půdu a oblast? Bylo by možné od Vás koupit sadbu někde v Kroměříži nebo okolí, pokud bychom se domluvil? děkuji

Tento postup bych nevolil. Postupoval bych v těchto variantách:
1. Posekat porost, zaorat, zhruba urovnat. Znovu začnou růst vytrvalé rostliny a vyklíčí semena. Při výšce nového porostu asi 10 cm znovu zaorat a zhruba urovnat. Stejné opakovat do výsadby.
2. Neposekaný porost postříkat Roundupem, po uschnutí porostu vyklíčí semena a také porostou některé rostliny, které nebyly zahubeny. Při výšce porostu asi 15 cm opakovat postřik a pak třeba ještě jednou. Následuje orba a příprava na výsadbu.
3. Kombinace předchozích s tím, že nemá smysl stříkat na posečenou plochu.
A odrůdy: při šlechtění vycházíme z krajových odrůd, přičemž konkrétně Jovan a Vekan mají kořeny na Hané. Ale v okolí Kroměříže jsme s úspěchem množili všechny naše odrůdy, tak vycházejte z toho, jaké máte představy o následné produkci a její realizaci. Nákup by mohl být v Morkovicích, případně i jinde.

Po odplevelení současného stavu narostlých rostlin, bude účelné nechat si proivést rozbor půdy na obsah minimálně základních živin, P, K, Ca, Mg, S ve výluhu metodou Mehlich III, stanovit pH půdy (výměnné). To je investice pár stovek na které se dá " stvět" základ pěstování, kde nebylo dlouho nic pěstováno.

Tuto souvislost bych asi nepřeceňoval. Těch vlivů, které v dané lokalitě působí je velká řada.

Mulčování určitě nezavrhuji. Sláma odebírá dusík, což tráva nedělá. Docela by se mi mulčování posekanou trávou zamlouvalo.

Dobrý den, ano.
Přívod N by měl v DAM dosahovat do 10 kgN/ha.
Také lze dát obycejný kristalon pro jaro v dávce 10 kg N/ha.
Je to bezpečná dávka vs. riziko popálení porostu.
Lépe ale SAM, nemá pálivý nitrát a půdy jsou již 20 let chudé na síru, kterou česnek také polkne.

Můžete použít o DAM, případně SAM, jak píše Tomáš. V současné době už víceméně končí období, kdy má ještě přihnojování smysl. Samozřejmě s ohledem na odrůdu a polohu.

Je to skutečně Anton? U širokolistého nepaličáku jsem se s tím ještě nesetkal. Pokud by to tak bylo, docela by mě to zajímalo. Jaké je na Vás spojení? (Samozřejmě to můžete napsat mailem.)

Dobrý den, s dovolením také vstoupím do diskuse na téma „palice nepaličáku“. Pěstuji jednu odrůdu nepaličáku, kterou jsem pořídil ze druhé či třetí ruky, její název tedy neznám (Že by to byl právě Anton?). V roce 2013 měla jedna rostlina této odrůdy 3 velké kulaté pacibulky, které byly schované uvnitř pseudostonku a nebyly chráněny toulcem. Tehdy jsem sázel na jaře. Ty pacibulky jsem zasadil a z nich pocházejí veškeré rostliny této odrůdy, které dnes pěstuji. Letos jsem si všiml u jedné rostliny, že to, co na první pohled vypadá jako další list, je ve skutečnosti toulec od palice - vizte foto. Je nezvykle silný a dlouhý - 41 cm od lůžka květenství až ke špičce. Kde je lůžko květenství, není z pohledu patrné, poznal jsem to až pohmatem. Na fotografii jsem toto místo označil červenou šipkou. Palice vypadá jinak než ta od pana Tomáše, není narůžovělá. Hlávkovat tento česnek určitě nebudu, za pacibulky budu rád. A navíc se domnívám, podle zkušenosti z roku 2013, že u této odrůdy nemá (ne)hlávkování na výnos podstatný vliv.
Dělení odrůd česneku na paličáky a nepaličáky není úplně přesné. Vedle paličáků a čistých nepaličáků, které nevyhání květní stvol nikdy, existují ještě jakési polopaličáky, nebo přesněji příležitostné paličáky, které zpravidla květní stvol netvoří, ale občas u některých rostlin ho za blíže nespecifikovaných podmínek vytvořit mohou. Do této skupiny zřejmě bude patřit Anton. Ostatně, v popisu odrůdy Anton je mimo jiného uvedeno následující: „Někdy tvoří krátký stvol s pacibulkami – v závislosti na ročníku a lokalitě může být frekvence takových rostlin až padesátiprocentní. Není to považováno za závadu.“ Proto nerozumím, pane Kozáku, když tvrdíte, že jste se s tím u širokolistého paličáku nesetkal. Mohl byste to, prosím, upřesnit? Děkuji.

Není to širokolistý nepaličák Anton. Vy máte úzkolistý nepaličák (řekl bych, že Japo II) a ten v extrémních podmínkách vytváří květenství s květy a plnohodnotnými pacibulkami.
Širokolisté napaličáky někdy vytvoří pacibulky na krátkém stonku (někdy i ve dvou třech poschodích), ale nejedná se o květenství.

Z vaseho obrazku to vypada, ze spodek kvetniho stvolu ma naruzovelou/nacernenalou barvu. Podle toho soudim, ze tento cesnek je ze skupiny MPS. Ze sedmi skupin palicaku pouze tato skupina cesneku ma takove charakteristicke zbarveni stvolu. Pestuji Havran, Jovan, Karel IV a Bzenecky modry, kteri do teto skupiny patri. I podle jeho rustu bych se priklanel k tomu, ze je to cesnek ze skupiny MPS. Podle zakrouceni stvolu a pozdeji podle poctu pacibulek zjistite kam tento cesnek zaradit.

Omlouvam se za preklep. Skupin palicaku je osm, ne sedm, jak jsem vyse uvedl.
1) PS: napr. Slavin 2) GPS: napr. Vekan 3) MPS: napr. Jovan 4) Rocambole: napr. Tantal 5) Porcelan: napr Dukat. Skupiny 6 (Turban), 7(Creole) a 8 (Asijske) jsou cesneky, ktere pochazeji ze Spanelska, Francie a dalneho vychodu .

Zdar Ano odhlávkovat

Těžká identifikace. Na houbomilku to nevypadá. Jednak bych ji v takové výšce nečekal, jednak by už byla minimálně 2 týdny z rostliny v zemi, jednak bývá v rostlině jen jedna a Vy jste použil množné číslo. Proto bych předpokládal, že nejde o škůdce, ale živočicha, který se živí odumřelými pletivy. Ale příčinu úhynu netuším.

Letos jsem nemořil, pouze jsem před výsadbou namočil stroužky do vody. Minulý rok jsem ale mořil Sulkou a cca 20% porostu bylo něčím napadeno uplně stejně. Rostliny hodně zakrslé, listy zkroucené a stroužky česneku při sklizni méně než poloviční. Příště zkusim vyfotit ty malé bílé červíky co se vrtají poblíž kořenového krčku, i když stroužek i celá rostlina ještě není odumřelá.

Tohle vypadá nejspíše na Vrtalku Pórovou, moření by vám nepomohlo, částečně by mohlo pomoci přikrytí netkanou textilií po výsadbě. Ale tento rok už s tím neuděláte nic.

Také bych v tom viděl vrtalku pórovou.

Dobrá věc, doporučuji. Počítejte ovšem s tím, že Vám sláma sebere nějaký dusík.

Zdravím,pan Kozák má pravdu,než jsem aplikoval dvakrát ledek a dvakrát postřik močovinou porost vypadal opravdu bídně.Jinak slámu používám úspěšně na doporučení J. Vyskaly již druhým rokem.

A mohu se zeptat, jak vysokou vrstvu?

Výšku slámy mám +- 5 centimetrů ale je to různé, po vysazení česneku slámu ledabyle poházím aby nebyla vidět půda.

Neztrácejte optimismus. Ze zkušeností se dá předpokládat pouze malé snížení úrody.

Ale je to chytra rostlinka, par tech opozdenych, co se jeste nedostaly do stadia rasici palice (nabo kvetniho stvolu, jak tomu tady rikate), tak hned zacaly hbite nasazovat nove listy. Ty co uz palicku mely, ty jsou bohuzel po krupobiti hin a nadzenmi casti uvadaji. Muj dotaz zni - ma cenu to nechat rust az do leta? Pribude jeste neco pod zemi, nebo to naopak pochcipa i tam? Mam jen maly zahonek, asi 200 kytek, tak at se mi z toho aspon neco urodi :)

Vlnovník je asi celosvětově nevyřešený problém. Velkopěstitelé, kteří mají k dispozici klimatizovaný sklad, ihned po vysušení česnek zchladí na -2 stupně (a 60 % relativní vzdušné vlhkosti) a tím problém nemají. Takové sklady u nás až na dvě výjimky nemáme. Proto česnek, který se po Novém roce prodával v obchodních řetězcích s českou vlaječkou a byl krásně pevný, byl vypěstován jižně od Pyrenejí. A v Číně přidají nějakou chemii.
Ale to jsem moc neporadil. Moření v Sulce by se nemělo zanedbávat, česnek nesázet po česneku ani jiných cibulnatých rostlinách aspoň čtyři roky. Týká se to i květin. Vždyť vědecký název Aceria tulipae naznačuje, že se nejprve vyskytoval na tulipánech.
Problémy vznikají až při uskladnění. Nemám to vědecky ani seriózně pokusem doloženo, ale určitě stojí za zkoušku uskladnění česneku v lučním senu. A čím víc druhů rostlin v senu bude, tím lépe. Navíc seno brání přístupu přílišné vlhkosti těch podzimních mlhavých dnech a také snižuje teplotní výkyvy. Seno nemá každý. Může ještě zkusit prosypat česnekové cibule nějakou aromatickou bylinou (máta, mateřídouška). Ja, a prase zabít před Vánocemi, kdy je česnek ještě dobrý.

S počtem listů si nedělejte starosti Co se týká termínu, vypadá to letos na týdenní předstih. Takže u Vás už to může být.

Bylo Vám to řečeno správně, Stomp i Sharpen mají stejnou účinnou látku (pendimenthalin). V návodu se nepočítá s takto pozdní aplikací, takže nedokážu posoudit možnost případných reziduí v česneku. Je třeba vzít v úvahu i to, že tento typ herbicidu účinkuje asi tři měsíce, což uplyne až v polovině srpna.

Dost těžká otázka, neviděl jsem to tam. Pokud jste ve vinohradu nehnojil organickými hnojivy, pak by to chtělo nějaké zelené hnojení (svazenka, hořčice). V případě zaplevelení vytrvalými plevely (pýr, pcháč, ...),je třeba je do výsadby zlikvidovat. Vinohrad tam byl dlouho. Stálo by to za to udělat půdní rozbor, ať víte, jak jste na tom se živinami.

Dobrý den.Dnes jsem nafotil česnek trochu lépe.O jakou odrůdu jde?Nejsem si jist,jestli to není Bjetin a z těch pacibulek co mi vzešel taky.Děkuji za info.

Ledek vápenatý můžete použít opakovaně, případně i v kombinaci s listovou výživou roztokem močoviny. Já osobně používám na začátku ledek, až je dostatečná listová plocha už jenom močovinu.

Počítáte to správně. Nevím, o jaké hnojivo se jedná, ale řekl bych, že uvedená koncentrace odpovídá zálivce, nikoliv listové výživě. No a při dávce 200 kubíků zálivkové vody by to bylo 500 litrů hnojiva, u dusíku by se jednalo o 25 kg/ha.
Ostatní by mohl doplnit nějaký specialista výživář.