Přihlášení

  • Pěstování
  • Popis česneku
  • Odrůdy
  • Choroby a škůdci
  • Články
  • Jak na drátovce?

    „Drátovci“ nazýváme tuhé, žluté, dlouhověké (3-5 let) a pro život ve vlhké humusovité půdě skvěle vybavené larvy brouků kovaříků (Elateridae). Zemědělci je znají jako škůdce šťavnatých a dužnatých podzemních částí a sazenic mnoha užitkových plodin, počínaje obilovinami, kukuřicí, bramborami, řepou cukrovkou a konče zeleninami jako mrkev, rajčata, salát a dokonce i okrasnými hlíznatými a cibulovými rostlinami (jiřinky, tulipány, karafiáty).

    Larvy jsou závislé na vyšší vlhkosti, ze suchých vrstev zeminy unikají do vlhkých, paradoxně však za sucha působí větší škody, protože pak intenzivněji vyhledávají šťavnaté části rostlin.

    U nás škodí larvy více druhů (nejméně 4 druhy rodu Agriotes, 3 druhy rodu Athous, 2 druhy rodu Selatosomus a po jednom z rodů Adelocera, Melanotus a Limonius). Vyskytují se ve volné půdě, ve sklenících, v pařeništích, přičemž preferují vhkou a humusovitou zeminu.

    Původním prostředím pro larvy kovaříků je detrit trouchnivějících stromů, zvláště prorostlý myceliem hub, tlejícími rostlinnými zbytky a humusem prosycené půdní horizonty luk, říčních niv a rašelinišť a všeobecně jsou považováni za biologické indikátory zachovalých ekosystémů. Vesměs mají sklon k polyfagii (všežravosti) a jsou dokonce mezi nimi druhy s dravými (masožravými) larvami.

    Dospělci se živí nejčastěji na květech rostlin (zvláště z čeledi miříkovitých – Apiaceae), jen v nepatrné míře poškozují měkké listy travin (z obilovin např. pšenice) a jsou nápadní svojí schopností „odskakovat“ prudkým pohybem z polohy na zádech.

    Škody, které drátovci působí na intenzivně pěstovaných plodinách, mohou být značné a vedou až k zániku (padání) mladých rostlin a sazenic, požerky na povrchu však také znehodnocují tržní vzhled plodin – zvláště mrkve. Škody, které drátovci působí na česneku (také na šalotce a vzácněji i na cibuli) jsou zpravidla malé a otvůrky v suknicích poškozují spíš jen vzhled cibulí a nemají přímý vliv na výnos ani na kvalitu sadby. Pokud však drátovci, přemnožení na některé z předplodin, napadnou ve větším počtu podpučí rostoucích rostlin, mohou vyvolat druhotnou hnilobu, roztočovitost a vzrůst škod.

    Vzhledem k tomu, že larvy kovaříků – drátovci – preferují biologicky živé prostředí, které by mohla chemická ochrana těžce poškodit, nelze doporučit razantní biocidy (např. Dursbane, Bavistin, Basamid), snad s výjimkou dusíkatého vápna.

    V systémech organického zemědělství se nejlépe osvědčily návnadové pasti na jaře v období, kdy larvy migrují k povrchu půdy do vlhké prohřáté zeminy, tedy hlavně koncem dubna do května a v době podzimního růstu hub.

    Do drážek v meziřádcích ohrožené plodiny zakopáváme v rašelině předklíčenou pšenici a kukuřici, zabalenou v kusech řídké pytloviny do hloubky asi 15-20 cm a ve sponu 50 cm a zahrneme zeminou, případně zakryjeme černou folií (zvyšuje povrchovou teplotu!), jejíž okraje zasypeme. Jinými úspěšnými druhy návnady mohou být přířezy mrkve, košťály zelí, kusy melounů, které zastrkáváme do země. Po týdnu až 10 dnech je nutné návnadu i s drátovci vyjmout, vyvézt z pole a spálit. Protože populace drátovců zahrnuje různověké jedince (2-5 let), je třeba toto ošetření opakovat každý rok až do poklesu počtu zachycených jedinců pod 1 kus na návnadu.

    Ing. Pavel Havránek, CSc.

    Kontakt E-mail, telefon, adresa

    Ing. Václav Kozák a Ing. Jan Kozák
    Chvojenec 75, 534 01 Holice
    IČO: 05439710

    cesnek@cesnek.cz
    E-mail není určen k poradenství.
    Rádi Vám poradíme v diskusi.

    Obchodní podmínky
    Reklamační formulář

    Šlechtění česnekové sadby Grafika zpracována Odemne