Kristalon start jako zálivku, případně postřikem na list, ledek vápenatý (15,5 % N), večerní postřik pětiprocentním roztokem močoviny. To poslední já preferuji.

Česnek roste rychleji, než stačí kořeny život, proto si bere živiny sám ze sebe a začíná u nejstarších listů a od špiček. Neznamená to, že v půdě není dostatek živin. Na příjem živin mají výrazný vliv stresové faktory (hlavně hodně mokro, hodně sucho, vysoká teplota, nízká teplota, výrazné teplotní výkyvy). Každá odrůda reaguje jinak, proto mezi nimi vidíte rozdíly. 
Částečně může pomoci přihnojením ledkem vápenatým (15,5 % N) v dávce 1 kg na ar, účinnější je postřik pětiprocentním roztokem močoviny, který můžete dělat výhradně navečer.

Ďakujem pekne za všetky rady. 

Myslím si, že si to nemyslím. Samozřejmě pokud nemáte k dispozici LV, je použití ledku amonného s dolomitem použitelné, třebaže ne plnohodnotné řešení. Dřívější aplikace, jak uvádíte, bude patrně vhodná.

Je chladno a ještě minimálně týden chladno bude. Ledek se dává na počátku intenzivního růstu, což nebude dřív než za čtrnáct dní.

YaraMila complex dejte pouze jedenkrát, potom ledek vápenatý jednou až dvakrát, záleží na tom, kdy se nám otevře jaro. No a pak už močovinu.

YaraMila complex doporučují přihnojit co nejdříve. Klidně už na konci února.

Správná připomínka.

Můžete, ale pokud máte možnost, bylo by lepší přihnojení na list postřikem roztokem  močoviny.

Máte prosím nějakou osvědčenou značku? Každopádně mě vylezlo z krabičky od vás cca 98% :) 

Přidávám se k dotazu, na podzim jsem hnojil Cereritem, dávkou cca 200kg/ha, a brzo z jara jsem dával ledek 15%, se stejnou dávkou, (únor-březen), tak jestli uz bude stačit roztok močoviny na list a nebo mám dát ještě slabší dávku ledku, Popřípadě ještě mi doporučíte nějakou alternativní výživu na list, která se do kombinovat s močovinou, Díky za radu

První dávku dáte teď, druhou na přelomu dubna a května, třetí po dvacátém květnu. Větší účinnost má přihnojení roztokem pětiprocentní močoviny na list. To ale až je dostatečná listová plocha, tzn. místo třetího ledkování.

Děkuji za odpověď.
Jenom se zeptám ohledně správné aplikace při přihnojování ledkem.
Česnek potřebuji samozřejmě teď co nejdříve to počasí dovolí okopat.
Dát hnojivo až po okopání česneku, nebo nejdříve rozhodit ledek a pak jej okopáním zapravit do půdy?
Děkuji za radu.

Nejdříve rozhoďte ledek, pak okopávejte.

Můžete to hodit naráz. Česnek si nejprve vezme dusík z ledku, následně ze síranu. Síru rovněž využije.

Teď dejte ledek. Česnek má zatím malou listovou plochu, takže moc močoviny nezachytí. Já jsem používal pětiprocentní roztok v množství 200 l/ha. V tom případě byste potřeboval šest litrů roztoku ze třiceti deka močoviny.

Hoďte do česneku ledek vápenatý (15,5 % N) v dávce 1 kg ledku na ar a porost převláčejte, ke konci dubna toto hnojení opakujte, od poloviny května je účinnější hnojit na list postřikem roztokem pětiprocentní močoviny.

Ledkem už můžete pohnojit, ale zatím není pilno; česnek má ještě dusík z původního stroužku. Na 500 metrů čtverečních dáte 5 kg ledku. Z našich dřívějších pokusů vycházelo nejlépe první a druhé přihnojení ledkem vápenatým a další dvě roztokem močoviny na list (5 %. 200 l/ha). Pokud použijete močovinu na rozhoz, určitě ji se stejným účinkem spotřebujete víc než v roztoku.

Těžko odpovědět, když ani Vy sám neznáte zásobu živin v půdě. Pokud jste dával před výsadbou Cererit nebo jiné hnojivo s draslíkem, pak bych volil síran amonný.

Děkuji,lze ledkem vápenatým česnek i přehnojit? Počítám u obou kombinaci 100kg/hektar?

Nepřehnojíte česnek, ale spodní vodu. Pamatuji si pěstitele, který si spočítal, že na pět arů spotřebuje pytel ledku. Tak ho tam rozházel, ale ještě mu trochu chybělo, tak pět kilo přikoupil. Znamená to, že dal jedenáctinásobnou dávku. Na česneku se to neprojevilo ani pozitivně ani negativně, vzal si pouze to, co potřeboval. Zbytek částečně využila následná plodina, větší část však skončila ve vodě.

Těch informací máme málo. Neznáme předplodinu a hnojení k ní. Každopádně je nejvyšší čas hořčici zaorat či zarýt. A ledek na podzim nedávejte, hodně dusíku by se v zimě ztratilo.

Pokud je u Vás sucho jako u nás, pak má smysl přihnojit  ledkem formou zálivky. Dostane se ke kořenům rychleji.
Postřik močovinou je účinnější než ledek do půdy, ale má smysl, až je dostatečná listová plocha, většinou je to kolem 10. května. Pak tento postřik aplikujeme v desetidenních intervalech a končíme asi týden po odhlávkování.

Dobře, je u nás sucho dost. Ledkem jsem poprvé přihnojil před týdnem. Po jakém časovém intervalu mám provést další zálivku, a kolikrát mám tento proces opakovat? Děkuji

Pokud nebudete hnojit močovinou na list, pak použijte zálivku ledkem vápenatým vždy po třech týdnech. Vycházelo by to ještě dvakrát.

Teď dejte druhou a za tři týdny třetí. Tu můžete nahradit postřikem roztokem močoviny, což je lepší.

Tohle je zde oblíbené téma. I já jsem s tím otravoval. Věda o rostlinách tvrdí, že jednoděložné rostliny mají víc nitrate reduktázy, takže snáz přijímají dusičnany, než dvouděložné. Dusičnany se také mohou v rostlině hromadit (tedy je pak rostlina může použít, kdy chce) a nejsou na rozdíl od NH4+ fytotoxické. Další argument je, že  dusičnan se přijímá jako aniont, čímž se rostlině neblokuje příjem živin ve formě kationtů ( Ca, K, atd).
Pak jsou i protiargumenty, že přijmout aniont dusičnanu stojí rostlinu víc energie, než amonný iont, ale rozdíly jsou v řádech procent. Podobných argumentů se dá napsat ještě víc. Podle různých experimentů zase většinou vychází nejlíp určitá na míru šitá kombinace NO3/NH4. Argument pro ledek vápenatý je jeho supersnadná rozpustnost a tedy rychlost působení. Amonné ionty stejně částečně prochází v půdě nitrifikací, ale pro česnek to asi nebude významné, protože na jaře má málo času. To opět favorizuje ledek vápenatý. Na začátku jara je tedy asi nejlepší využít ten, následně cokoliv. Můj neodborný názor tedy je to udělat naopak.

Plně souhlasím se závěrem pana Kavky. Nejsem odborník na výživu rostlin, ale fakt je ten, že i ve vlhké půdě je dusík z ledku amonného přijímán později než z ledku vápenatého.

Pro každé hnojení by bylo dobré znát zásoby živin v půdě.Jestliže výrazně přehnojím předplodinu a zpátky několik let byl pozemek v dobré kondici,t.j. že byla dobrá úroda si česnek poradí i bez výrazného přihnojování.Bylo by dobré jednou za čas si nechat udělat základní půdní rozbor.Pokud mě pamět neplete,již tady bylo odpovězeno že je vhodnější použít ledek vápennatý.Amonný dusík česnek neumí využít.

Pro první přihnojení česneku vždy volím a doporučuji ledek vápenatý (LV, 15,5 % N), protože je okamžitě přijatelný; vzhledem k tomu, že je silně hygroskopický, je přijímán i v suchém období. Naproti tomu ledek amonný s vápencem (LAV, 15,5 % N) je přijímán později, v suchém období zůstává ležet na povrchu půdy bez užitku. Hnojivo DASA 26-13 (26 % N, 13 % S) má asi nástup také pomalejší; soudím podle toho, že se nepoužívá k regeneračnímu hnojení ozimů. 
Není na škodu nechat si udělat půdní rozbor v pětiletém cyklu. Zemědělská laboratoř k výsledkům také doporučí hnojení pro udanou plodinu. 

Důvod je jediný, dusík z ledku vápenatého je nejrychleji přijímán.

Děkuji. Takže při vhodné kombinaci amonného dusíku a ledku by rostliny mohly mít vyrovnanější příjem dusíku.

Nejsem výživář, nevím. Ale nejen z našich zkušeností vyplývá, že je lepší opakované použití ledku vápenatého 15,5 % N) než ledku amonného s vápencem(27 % N).

Žloutnutí listů je fyziologický jev. Jde o nedostatečný příjem dusíku, nemusí to však znamenat, že je ho v půdě v přijatelné formě nedostatek. Většinou pomůže přihnojení ledkem vápenatým (15,5 % N)v dávce 1 kg/ar.

 Barva ledku vápenatého závisí na barvě použitého vápence při výrobě. Ledek vápenatý se vyrábí z kys. dusičné a vápence, neutralizuje se to následně čpavkem. No a ten vápenec, což je kámen, bývá různě od přírody zbarven. takže od bílé (vápence lilijicové), přes žluté až hnědé (dolomitické vápence) až po červeně zbarvený železem. Zelený pravděpodobně nebude, protože obsah mědi v přírodě je v tomto státě minimální. Takže buďte v klidu.

Kristalon modrý můžete použít. Myslím, že je to pouze velké balení mezi zahrádkáři známého Kristalonu Start, který jako náhražku za ledek vápenatý rovněž doporučuji.
Myslím že v nadmořské výšce nad 450 m se už s houbomilkou nepočítá, takže u Vás by spolehlivě být neměla. Pokud někdo proti houbomilce (v oblastech jejíhovýskytu) ještě nestříkal, tak už nestříkejte. Je to zbytečné, nálet skončil.

Postřik proti houbomilce považuji už za zbytečný. Předpokládám, že nálet už skončil. První přihnojení ledkem vápenatým by mělo přijít asi 14 dní po mrazech, druhé bych viděl na přelomu dubna a  května a třetí koncem května.

Takže nezáleží na tom zda je česnek venku,nebo ještě nevylezl při aplikování postřiku?
Děkuji za odpověď

Je to tak. Houbomilka nalétává i na porosty, které ještě nepíchají.

Síra je určitě užitečná. Já bych k ledku spíš volil síran draselný, ale pokud ho nemáte, tak dejte amonný a počítejte i s tím dusíkem, který jste přidal a který budou rostliny přijímat později než ten z ledku vápenatého.

Nejsem specialista na výživu, ale vycházím z toho, co se v praxi dělá. Nikdy jsem neslyšel o listové výživě ledkem, z toho usuzuji, že to nelze. Ověřená je účinnost u postřiku roztokem močoviny.

Dobry vecer, u me uplne to same. Vedle sebe mam Havran, Dukat a Bjetin a kousek dale na poli jeste Slavin. Jen Havran zacal cca tyden zpet zloutnout. Pred par dny jsem prihnojil ledkem a zalil vodou s lignohumatem, od te doby se to zatim stale zhorsuje, snad to je jen stresova reakce na probehle teplotni zmeny (rano mraz, pres den >15C) a problem se prihnojenim vyresi.

Žloutnutí listů v tomto období je způsobeno porucho v příjmu dusíku. Tato porucha je způsobena aktuálními vnějšími podmínkami a každá odrůda reaguje jinak. Stejné to bylo i v minulém roce, kdy některé velkostroužkové odrůdy (včetně našeho Havranu), v jiných letech krásně zelené po celou vegetaci, ukázaly, že tomu tak být nemusí. Přitom Havran i tak dal svůj standardně vysoký výnos. Zajímavé je i to, že u nás v technickém izolátu se tento problém neprojevil. Většinou pomůže přihnojení ledkem vápenatým (15,5 % N), jindy až přihnojení pětiprocentním roztokem močoviny na list někdy v polovině května.

Jestli použít YaraMila Complex nebo ledek vápenatý by Vám napověděl půdní rozbor. Výhodou prvního jmenovaného je obsah síry.

Pokud nebyla rostlina vytržena ze země, porost i po poškození. Ledek vápenatý (15,5 % N) se dává v dávce 100 kg/ha, tedy na 20 a přijde 20 kg.

První dávku ledku už můžete dát.

Ne že by to nešlo, ale pokud se močovina nezapraví do půdy, jsou velké ztráty dusíku. Pokud bude v době aplikace sucho, tak při mělkém zapravení se dlouho nedočkáte hnojivého účinku. Ale pro přihnojení na list je močovina výborným řešením.

Ještě se zeptám na síran amonný zda je vhodný na přihnojení? Obsahuje síru kterou česnek potřebuje,ale nevím jak u toho dusíku zda budou také ztráty.

Síran amonný asi není pro česnek špatné hnojivo. Musíte však počítat s tím že to bude nějakou dobu trvat, než si česnek začne brát dusík Amoniaková forma se musí nejprve oxidovat na dusičnanovou.

Ledek vápenatý můžete použít opakovaně, případně i v kombinaci s listovou výživou roztokem močoviny. Já osobně používám na začátku ledek, až je dostatečná listová plocha už jenom močovinu.

Porost máte pěkný. Potřebu dusíku z této fotografie těžko posoudím. Pokud začnou žloutnout špičky listů, pak je dobré přihnojit ledkem vápenatým (15,5 % N) v dávce 1 kg/ar nebo zálivka KRISTALONEM start.

Jde o fyziologickou reakci na stresové faktory (hodně teplo, hodně zima, hodně sucho, hodně mokro, velké teplotní výkyvy aj.). Při ní je rostlina nedostatečně zásobena dusíkem, proto si potřebný dusík bere sama ze sebe. Neznamená to však, že je v půdě nedostatek dusíku v přijatelné formě. Většinou pomůže přihnojení dusíkem, nejlépe ledkem vápenatým (15,5 % N). Pokud se žluté špičky objevují později, kdy už je dostatečná listová plocha, je velmi účinný postřik pětiprocentní močovinou. Všechna listová hnojiva s obsahem močoviny je nutné aplikovat večer.

První přihnojení by mělo být v době, kdy česnek očividně roste, je to přibližně v 10 cm výšky.