Přihlášení

  • Pěstování
  • Popis česneku
  • Odrůdy
  • Choroby a škůdci
  • Články
  • Diskuse: Škůdci česneku Zpět na diskusi

    Prosba o vlnovníka na pokusy

    29. 3. 19:22 Zakladatel vlákna: Vítězslav Dotzauer
    Dobrý den,mohl by mi prosím někdo z okolí Blata u Pardubic/zákaz cestovat do jíného kraje/ darovat česnek s vlnovníkem.Rád si pro něj přijedu a stačí tak 20 stroužků.Děkuji předem.
    vita.dotzauer@seznam.cz
    vlnovník

    Aplikace karate

    25. 3. 7:57 Zakladatel vlákna: Pavel Rouha
    Dobrý den, pane Kozáku,
    Chci se zeptat zda touto dobou ještě může nalétávat houbomilka, když se po dlouhé době oteplilo. Již v únoru jsem aplikoval první dávku karate, ale kvůli zimně jsem neaplikoval druhou. Mám tedy aplikovat druhou nyní? Jaký by byl případně nejlepší postup?
    Děkuji za odpověď a přeji hezký den, Pavel Rouha
    25. 3. 19:11 Jan Kozák
    Nevím o nikom, kdo by dělal signalizaci houbomilky. Já už bych teď nestříkal.
    25. 3. 23:12 Pavel Rouha
    Děkuji, takže jsem z tohoto pohledu ošetření nepodcenil?
    27. 3. 11:12 Jan Kozák
    Myslím, že to bude bez problému. Pokud budete mít česnek v tomto směru v pořádku, nezapomeňte se dívat po sousedech, kteří neošetřovali, zda-li budou houbomilku mít. Pokud ne, pak můžete v příštím roce ošetření vynechat.

    opožděná výsadba

    25. 3. 7:47 Zakladatel vlákna: Věra Kšírová
    Česnek jsme místo v zimě vysadili  teprve před dvěma týdny. Textilií jsme nezakryli. Mám to ještě přikrýt nebo postříkat? Vaše stránky jsou velmi vyčerpávající - myslím, že příště budeme postupovat důsledněji dle návodů zde. Děkuji.
    25. 3. 19:10 Jan Kozák
    Nedělejte nic. Mezi půvaby jarní výsadby patří nepotřebná ochrana proti houbomilce.

    Houbomilka česneková

    12. 3. 18:07 Zakladatel vlákna: Jiri S.
    Dobrý den, myslíte, že by zítra mohl být den "D" na houbomilku ? nebo ještě počkat? Brno, 300mnm. (postřik KARATE). Děkuji za radu.
    1
    12. 3. 18:51 Vaclav Kavka
    Myslím, že ty dny byly před 2 týdny. 
    12. 3. 19:42 Jan Kozák
    Hobomilka nemá teploměr, spíše se řídí pocitovou teplotou. Takže bude-li ještě letos létat, pak zítra to asi nebude.
    23. 3. 6:19 Libor Baloušek
    Dobrý den, 
    Mám ještě zakryto netkanou textilií a česnek je venku cca 10 cm. Myslíte, že houbomilka již nedorazí a mohu textilii odstranit?
    24. 3. 19:05 Jan Kozák
    Pokud nemáte v plánu nějakou operaci (hnojení, vláčení), tak to nechte do víkendu.

    Houbomilka

    2. 3. 21:44 Zakladatel vlákna: Jiri S.
    Dobrý den, minulý rok jsem měl česnek napadený houbomilkou (cca 5% rostlin). Je předpoklad, že tento rok bude houbomilka aktivní ve větší míře, nebo to není pravidlo? Pokud bych použil postřik Karate, kdy byste doporučil aplikovat? (Brno venkov,300mnm.) Děkuji za odpověď. 
    5. 3. 8:06 Jan Kozák
    Spolehlivě předpovědět výskyt škůdce je velmi složité, často se to nedaří ani u hospodářsky nejvýznamnějších plodin. Houbomilkou se nikdo nezabývá. Ve druhé polovině devadesátých let došlo k jejímu výraznému rozšíření a poměrně rychle i k ústupu. Pokud se v přecházejícím roce objevila, je ochrana namístě. Aplikovat postřik po několika dnech oteplení nad 10 stupňů. Ale obávám se, že hlavní nálet už proběhl
    6. 3. 8:04 Jiri S.
    Dobrý den, Děkuji za odpověď. Myslíte, že postřik Karate zabere ? (viz příspěvek níže, kde prodejce deklaruje účinnost proti houbomilce) Děkuji
    6. 3. 18:25 Jan Kozák
    Tož to ví jenom sám Pán Bůh. Je to stejné jako postřik proti kadeřavosti broskvoní. Stříkáte, když patogena nevidíte, a až během vegetace zjistíte účinnost tohoto zásahu. Ale stejně nevíte, pokud se Vám zásah jevil jako úspěšný, jestli jste se trefil do správného termínu nebo jestli by nebyl daný rok žádný problém i bez postřiku.
    Když správně trefíte houbomilku, Karate to zařídí.
    6. 3. 20:48 Jiri S.
    Dobrý den, velice děkuji za cenné rady. Znamená to tedy, počkat jakmile budou denní teploty min. 10°, stříknout a za 3-4 dny postřik opakovat? Děkuji
    6. 3. 22:22 Vaclav Kavka
    Někde jsem četl, že larva houbomilky se líhne za cca 14 dní od nakladení vajíčka. To by měl být důvod, proč se má postřik po 14 dnech opakovat. Z toho by plynulo, že stříkat hned, abyste případně zachytil líhnoucí se larvy. Po zavrtání do rostliny už Karate nepomůže.
    7. 3. 16:41 Jan Kozák
    S ohledem na termín stříkal bych jen jednou, bez opakování.
    7. 3. 20:01 Jiri S.
    Děkuji. Platí jak píšete výše, počkat na teploty nad 10°? (podle předpovědi  příští víkend). Děkuji za odpověď.

    Postřik Karate proti houbomilce

    2. 3. 15:56 Zakladatel vlákna: Jana Nováková
    Dobrý den, prosím o radu ohledně aplikace postřiku Karate Zeon 5 CS. Tento postřik jsme zakoupili jako náhradu za Reldan 22. Nejsme si úplně jistí dávkováním, a to jednak koncentrací a jednak na jakou plochu postřik vystačí. V návodu v krabičce není dávkování pro česnek uvedeno. Dále prosím o radu, zda postřik aplikovat 1x či 2x a případně po jaké době. P.S. U některých výrobců je uvedeno v názvu Zeon 5 SC. Je mezi CS a SC nějaký rozdíl? Děkuji za Vaši odpověď.
    Karate Zeon
    2. 3. 19:53 Jan Kozák
    Dávkování na česnek uvedeno není, protože tento přípravek už není do česneku registrovaný. Ale kdysi byl, dával se ve dvou dávkách. Předpokládám, že první nálet houbomilky už proběhl, proto bude stačit postřik jeden. Není ani tak důležitá koncentrace, jako dodržení dávky 0,2 l/ha, tedy 2 ml/ar.
    2. 3. 21:38 Jiri S.
    Dobrý den, na stránkách jednoho prodejce jsem našel, že je přípravek Karate opravdu účinný na houmilku (možná se ale jedná o přežitek), a to v tomto poměru:
    Houbomilka

    Ochrana netkanou textilíí.

    1. 3. 17:58 Zakladatel vlákna: Filounek Jaroslav
    Dobrý podvečer. Jak dlouho nechat česnek zakrytý bílou netkanou textilií? Česnek už krásně leze, nadzvedává zakrytí. Děkuji za odpověď.
    1. 3. 19:40 Jan Kozák
    Sice už bylo několik dní teplo, ale já bych počkal ještě na další oteplení. Po týdnu teplot nad deset stupňů už můžete textilii bez obav sundat.
    2. 3. 0:06 Ing. Petr Brožek
    Máte, prosím, na mysli celodenní teplotu nad 10 stupňů či nejvyšší denní??
    2. 3. 19:41 Jan Kozák
    Nejvyšší denní, na celodenní byste se moc načekal.

    Postřik proti houbomilce

    16. 2. 23:27 Zakladatel vlákna: Zdeněk Fišer
    Dobrý den, chtěl bych se zeptat, kterým přípravkem stříkat ted z jara porost proti houbomilce, všechny postřiky ,který jsem používal jsou již zakázány a nejsou v prodeji. Je nějaká alternativa, popřípadě bych potřeboval vědět dávkování. Děkuji
    17. 2. 16:40 Antonín Tesař
    Dobrý den, pokud si místo na odkaz "DISKUSE" kliknete na odkaz "CHOROBY A ŠKŮDCI" najdete podrobné a ucelené informace nejen o houbomilce, ale též o dalších chorobách a škůdcích na česneku. Případné dávkování přípravků je vždy uvedeno přímo na informačním letáku, který je povinnou součástí konkrétní postřikové látky. 
    17. 2. 17:29 Jan Kozák
    Máte pravdu, pane Fišere, v současné době není proti houbomilce česnekové registrován žádný přípravek. Pokud máte jenom záhonek, pak je spolehlivou ochranou překrytí bílou netkanou textilií. A řečnická otázka: je u Vás houbomilka?
    19. 2. 8:57 Zdeněk Fišer
    Dobrý den, houbomilka se u nás vyskytuje, a dělám toho víc, takže přikrytí netkanou textilii je nereálné :)
    20. 2. 19:16 Jan Kozák
    Tak jsem hledal a našel jsem https://zahradkari.cz/odborne/soubor/12_zelenina_cibulova.pdf
    Nevím, jsou-li uvedené přípravky aktuálně registrované proti houbomilce.
    21. 2. 21:06 Jozef Sisak
    Stranka je pristupna len členom ČZZ
    23. 2. 16:06 Jozef Sisak
    Alternativa z  Poľska -INSODEX480 EC či je ešte v predaji neviem.
    23. 2. 20:04 Martin Perníček
    Mohl bych se zeptat, jak jste přišel na to, že by tento postřik mohl být alternativou za postřik proti houbomilce?
    23. 2. 21:31 Zdeněk Fišer
    Koukám se na účinné látky a Reldan 22 má chlorpyrifos methyl 225 g/l (21,4%)
    a INSODEX480 EC má psanou Chlorpyrifos 480 g/l (44,4 %), tak nevím přesně jestli to může být jako alternativa, budu si to muset ještě ověřit
    23. 2. 23:01 Vaclav Kavka
    Také yperit by proti houbomilce mohl zabrat. Aby ta chemická válka proti houbomilce měla správnou sílu.
    25. 2. 6:03 Jozef Sisak
    Ja svoj cesnak na ploche 0,5 a. ochranim aj netkanou textiliou chemiu nepouživam ale mať aj taketo vedomosti nie su na škodu . Nahradu sa da použiť len treba prepočitať množstvo pripravku na aplikaciu .
    25. 2. 7:35 Vaclav Kavka
    Organofosfáty jsou jedny z nejhorších jedů vůbec. Jistý Skripal by mohl povídat.
    V EU od 17.4.2020 není povoleno  prodávat připravky s účinnými látkami chlorpyrifos / chlorpyrifos-methyl

    Vlnovník česnekový

    29. 1. 21:52 Zakladatel vlákna: Vítězslav Dotzauer
    Dámy a pánové
    na žádost z nejpovolanějších osob tohoto diskusního klubu doplňuji technické informace k likvidaci vlnovníka česnekového PODTLAKEM.
    Podtlaková nádoba s doplněním podtlakovým manometrem byla podrobena testem třech dostupných vysavačů.Foto 1-průmyslový vysavač Einhell 1500 Wattů  dosáhl podtlaku
    -0,135  Barů /zakoupen v OBI a cena 1999 Kč/.Foto 2-vysavač Raimbow 730 Wattů dosáhl podtlaku -0,09 Barů a to dle výrobce stačí na likvidaci roztočů v peřinách/zakoupen cca před 15 roky cca 50 000 Kč/.Foto 3 vysavač HYLA 1000 Wattů, též na vodní bázi filtru, dosáhl podtlaku -0,05 Barů /cena cca 41 000 Kč/.
    Z tohoto testu vyplývá, že bude záležet na vnitřní konstrukci vysavače-nejmenšího průměru točivé vrtulky pr. 49 mm má HYLA.Raimbow má pr. 75 až 90 mm/kuželová vrtulka/.Vysavač EINHELL  TC-VC 1930 S má točivou vrtulku o průměru 109 mm/ měřitelné po odejmutí filtru s nástavcem/.Výrobci nikde neuvádějí otáčky vrtulek ,takže není možnost porovnat tuto veledůležitou informaci.Foto 4 vítěz dnešních podtlakových testů EINHELL na podtlakové nádobě.
    Foto 5 normální atmosferický tlak/ 1013  hPa/cca 1 atmosféra/10 tun na metr čtvereční proti vakuu, ale na podtlakovém manometru je NULA.
    Tento tlak nevnímáme,je pro nás přirozený,ale ve výšce 5500 m nad mořem  je tlak již  poloviční.Změna atmosferického tlaku může u citlivých lidí vyvolat bolest hlavy/ u mě vyšší tlak neboli je venku hezky a tak dám kafe a je to lepší/.
    Závěrem lze říci, že potřebujeme průměr vrtulky vysavače větší jak 82,5 mm/u kuželové zprůměrováno/ na minimální podtlak -0,09 barů.Bohužel na otáčkách to také bude záviset a to čím víc otáček -tím větší podtlak.
    Doplním vnitřní průměr sazotrubky z mého předešlého článku a to 31 mm. Asi 2% stroužků neprošlo kvůli svému velkému rozměru.Foto 6 cibuli  lze také takto ošetřit.
    ČESNEKU ZDAR-COVIDU ZMAR
    Podtlak vysavače EinhellPodtlak RainbowHelaVítěz EinhellNormální atmosferický tlak 0Přeprava s cibulí
    18. 2. 8:31 Bohuslav Coufal
    Díky za obsáhlou látku k zamyšlení k boji s vlnovníkem. Abych pravdu řekl, ten naprosto minimální podtlak od vysavače mě velmi
    překvapil, myslel jsem, že bude potřeba jít podstatně níže. Proto bych měl pár oblastí k zamyšlení:

    a)     Podtlak 0,13barů od nejlepšího vysavače odpovídá změně nadmořské výšky cca 1300m. Pokud by šlo pouze a jenom o ten podtlak, tak by to znamenalo, že stačí česnek naložit do kufru, zajet s ním na hory na lyžovačku a po návratu mám po vlnovníku. Nebo jinak řešeno, ve vyšších polohách vlnovník nepřežije. Tomu samozřejmě nevěřím.

    b)    Nespočívá obdobný boj s roztoči tím, že se z peřiny v pytli vysaje vzduch a roztoč se udusí a možná i rozmačká působením atmosférického tlaku na pytel? Pak by primární prostředkem nebyl mírný podtlak, ale vysátí vzduchu - splasknutí pytle, ve kterém toho vzduchu moc nezůstane na dýchání a mechanické rozdrcení roztoče.

    c)     Pokud by to bylo na tomto principu, tak mírný podtlak v nádobě moc nepomůže, pořád tam toho vzduchu zůstane hodně - není zde efekt splasknutého pytle. Není zde žádné mechanické působení na vlnovníka - rozdrcení.

    d)    Původně jsem přemýšlel o podtlaku alespoň 0,8 barů - to by +-dokázal kompresor z ledničky. Nebo přímo vakuová vývěva, tam už se lze dostat na 0,99baru. Co by to udělalo s česnekem nevím. Při takto velkém podtlaku už v nádobě moc vzduchu nezůstane a navíc už by mohl začít skutečně fungovat vlastní podtlak na vlnovníka.

    Tímto nechci tento postup zatracovat. Spíše pátrám a přemýšlím o tom, co primárně při vašich pokusech vlnovníka zahubilo. Když by se
    přišlo na ten primární element, mohl by se tento postup optimalizovat pro co největší účinnost. Po letošní úrodě mohu otestovat i s vakuovou vývěvou a maximálním podtlaku kolem 0,99baru - vliv na vzejití sadby, vliv na skladování, chuť,…
    18. 2. 18:01 Jozef Sisak
    Bol som tiež inšpirovany a tak som v malom množstve realizoval ošetrenie vo vakuovych dozach, bez kontroly pod mikroskopom ale kontrola po 1. mesiaci pri opakovani ošetrenia som nenašiel dalšie poškodenia od vlnovnika. nadoba na väčšie množstva s meračom je vo fazy projektu.
    20. 2. 23:29 Vítězslav Dotzauer
    Dobrý den pane Coufal
    tak jste mě donutil k tomu,abych požil dar od přítele Googla a pokusil se zjistit příčinu záhuby vlnovníka na česneku.Mluvíme zde o velice rychlém podtlaku neboli
    desaturační aeropatii a současně též kesonově nemoci.Záhubu  vlnovníka patrně  způsobí 
    hypoxická hypoxie plus v krvi se začne dusík uvolňovat do bublinek-plynová embolie.U člověka nic hezkého,posuďte sami,nejdříve necitlivost končetin pak ochrnutí,halucinace,křeče a smrt.Snad na vlnovníka to působí stejně.
    21. 2. 18:50 Bohuslav Coufal
    Dobrý den, pane Dotzauer,
    na ty nemoci z potápění jsem taky myslel, ale na to se mi zdál moc malý podtlak. 0,1 bar podtlaku, to je jako 1 metr pod vodou (ale
    přetlak) - snad se nemýlím. A to je naprosto bezpečné. Mám dojem, že 5 metrů a více by mohlo dělat problémy. To by ale odpovídalo skokovému uvolnění podtlaku 0,5 barů a k tomu mají vysavače hodně daleko.
    Možná jsou ale vlnovníci a roztoči citlivější na změny tlaku než člověk. To nedokáži posoudit.
     
    Podle mne bude důležitá skoková změna tlaku - to jest rychlé uvolnění podtlaku z nádoby. Ta změna je asi důležitá z podtlaku, který musí trvat určitou dobu, jestli si vybavuji váš test z prvního příspěvku. Pro své budoucí testy budu používat vakuovou vývěvu, tam je velký prostor pro experimenty s velikostí podtlaku.
    28. 2. 1:05 Vítězslav Dotzauer
    Dobrý den,pane Coufal,
    tak jste mě úplně nahlodal,jelikož než jsem přidělal vzduchový kohout na podtlakovou nádobu,tak jsem čas měřil a rychle podtlak uvolnil.Po namontování kohoutu jsem podtlak nechával dojít do vyrovnání tedy cca 4 min.Většinou jsem někam poodběhl za jinou činností.To budu muset vyzkoušet jak to vlastně je.
    Oslovil jsem pana doktora Hrnčíře FN Královské Vinohrady a tedy že rozhodně
    takto malí podtlak nemůže způsobit dekompresní nemoc ani nevede k barotraumatu.A pak by jste měl pravdu s tím rychlím uvolněním tlaku.
    Respektive do 6-ti vteřin udělat podtlak,ten nechat 150 vteřin a rychle podtlak uvolnit.Možná ten cyklus udělat i několikrát do minuty.Velký prostor pro pokusy.Děkuji za věcnou připomínku.
    28. 2. 8:13 Jozef Sisak
    Pri mojom malom prevedení vo vakuovych dozach som podtlak /bez možnosti merania/ pomocou namontovaneho ventilu rychlo uvolnil . bolo to učinne , bez dalšieho pozorovaneho poškodenia cesnaku vlnovnikom
    28. 2. 9:59 Vaclav Kavka
    Aby členovec dostal kesonovou nemoc (bublinka v cévě), musel by mít uzavřenou cévní soustavu, což nemají. Takže o mechanismu účinku změny tlaku asi moc nevíme.
    Ví se ale, že bytoví roztoči se téměř nevyskytují ve výškách na 1500mnm. (Ale neví se proč).

    krtek v česneku

    22. 1. 17:58 Zakladatel vlákna: Beda Svoboda
    Každý rok chvíli po vysazení česneku mi záhon navštíví krtek. Letos s tím počkal až na začátek roku. Neodradí ho ani zalití záhonu po výsadbě sulkou, plašiče různé,pasti,lahve, kuličky,zápachy, atd.atd. Je zajímavé, že jakmile česnek vzejde, krtek tam už nevleze,asi mu něco "smrdí"?Já vyzkoušel už desítky návodů a bez úspěchu. Nezná někdo nějaký způsob, jak se tohoto škůdce zbavit?  (ano škůdce, likviduje daleko užitečnější žížaly a užitečné tvory,těch pár škodlivých ponrav co sežere,ho neomlouvá. Na toto téma jsem-o jeho škodlivosti, četl několik článků). Bohužel,ani kočky na něj neplatí. Pokud má někdo-a věřím, že nás takových je dost, též problémy s tímto,bohužel chráněným tvorem,sdělte prosím, jak jste se ho zbavili, či nezbavili.
    22. 1. 20:48 Martin Perníček
    Dobrý večer, můžete být rád, že máte potíže ´´pouze´´ s krtkem. U nás na polích a určitě i u jiných pěstitelů tvoří největší škody přemnožená divoká zvěř.  Třeba takto si opakovaně dovede prokousat zajíc cestu česnekem přes celé pole. Škody po spárkaté zvěři jsou ještě větší.
    Zajícova cestaZajícova cestaZajícova cestaCestička po daňkoviDančí
    24. 1. 19:46 Beda Svoboda
    P.Perníček, lituji Vás, my máme naštěstí zahrady oplocené,ale trápí nás další škůdci, např. krtonožky, loni při suchu se mi "vykoupal" několikrát bažant v mladé cibuli, tak bylo po ní atd. No, je to boj s přírodou, naštěstí vždy aspoň něco (málo) z úrody zbude i pro nás
    23. 1. 20:55 Antonín Tesař
    To, že krtek je zvlášť chráněným živočichem je nepravda, která se vrací neustále jako bumerang. Krtek obecný, jako každý savec požívá pouze obecnou ochranu a konkrétně u krtka není odchyt nebo hubení jako škůdce zakázáno.
    Tyto informace lze najít ve  vyhledávačích, na Wikipedii atd.
    Domnívám se, že ten,  kdo chce ve svých záhoncích, nebo v trávníku  krtka lovit, tak  může. Ten, kdo jej chce ve svých záhoncích chránit - nic mu v tom také nebrání.
    24. 1. 19:29 Beda Svoboda
    P.Tesař, dík za info, "kámen úrazu"je, JAK se krtka zbavit, osobně jsem zkusil desítky způsobů a když už něco fungovalo, tak jen krátce. Nebo účinnou látku zakázala EU. Osobně mě nejvíc vadí, že mi krtek zlikviduje úplně všechny žížaly jak v záhonech, tak v kompostu.
    25. 1. 9:06 Antonín Tesař
    Já mám vyzkoušené železné pasti, na internetu je najdete pod názvem "Past na polní myši a hryzce". Koupě buď na internetu nebo v železářství. Pořiďte si najednou alespoň 3 ks a najednou je umístěte  do odhrnutých  krtinců nebo do chodbiček a zaklopte např. větším květníkem. Otvor pro umístění pasti dělejte na míru. Cca 2 x denně kontrolujte, pokud se krtek nechytí, tak opravte průchodnost nor k pasti natáhněte naprázdno spuštěné pasti. Pokud se krtek chytí, již tam past neumísťujte, je to zbytečné. Většinou se Vám cca do 14-ti dnů nastěhuje nový nájemník, tak potom můžete postupy opakovat 
    25. 1. 19:32 Beda Svoboda
    Tak ty pasti mám,asi to bude někomu připadat divné, ale u mne fungují tak, že pokud je nastražím do záhonu, krtek tam prostě nevleze, ale vleze do záhonu o kus dál.  A mít např. 20 pastí, tak to jaksi... Když jsem kdysi našel 2 zatoulané tablety invetu a dal,zatlačil je do nory dobrého půl metru, krtek ty šíleně smradlavé tablety prostě vytlačil ven.  Neplatí na něj vlasy, větvičky borovice, ocet,kuličky,karbid,elektroplašiče a další. Působil jen gel, ale ten EU zakázala, nynější gely nefungují. Kočka krtka chytí jen,pokud vyleze ven, což je vzácné.
    27. 1. 10:15 Vlastimil Mitiska
    Kdepak, ty železné kleště fungují perfektně. A asi jako jediné. Dat přesně do chodbičky, tu předtím vyčistit, aby past nesklapla brzy, já jsem ji vždycky nahoře zadělal plevelem a pak zahodil hlínou, aby krtek necítil průvan a málokdy nebyl během jednoho, dvou dní chycený. Smrt je to ovšem všelijaká, většinou byly kleště o pěkný kus dál a vnich různě chycený mrtvý krtek. Pokud je neumíte nastražit, tak pak už zbývá jen motyčka a čekat - zjara a napodzim bývají hodně aktivní, ale rozkopete si i pěstované rostliny. Já jsem ho jednou ve zlosti vyhrábl i rukou, držel jsem ho za ocásek a jak mě chtěl hned kousnout. Každopádně jen díky kleštím jsem si vyčistil všechny zahrady a teď tam krtek vleze opravdu jen náhodou a většinou stačí pořádně ušlapat krajovou cestičku na zahradě, odkud přitáhl.
    27. 1. 18:01 Jan Kozák ml.
    Vzhledem ke svému způsobu lovu není krtek schopen úplně všechny žížaly zlikvidovat. V porovnání například s počasím (déšť, mráz, sucho) je jeho vliv na populaci žížal zanedbatelný. Žížaly jako potravu velmi silně preferuje, takže to, že se na nějakém místě zdržuje dlouhodobě nebo je tam nahrazován dalšími jedinci, jednoznačně dokládá, že se tam žížal nachází nadprůměrné množství.
    Před časem jsem v diskusi o krtkovi zmínil, že má hodně dobrý marketing, který vyzdvihuje jeho domnělé výhody. U žížal totéž platí ještě víc. U nich si málokdo uvědomuje jejich negativní vliv. Absurdní je, že žížaly si na rozdíl od krtka lidé na zahradu opravdu kupují.
    27. 1. 19:47 Beda Svoboda
    Tak jsem si přečetl odkaz O KRTKOVI, no krtek dělá většinou krtince, krtice prolézá záhony a dělá tunely,do nich se tedy dají dát ony železné pasti. Mě lozí většinou krtek samec. Navíc velice nepravidelně jednou za pár dní. Sežere žížaly, za týden zas, tak vyhubí postupně většinu žížal.To samé v kompostu, takže když na podzim beru kompost,nenajdu ani 1 žížalu. Jen je zajímavé že  jakmile na jaře česnek vzejde, krtek do něj nevleze. Měl by p.ing. Kozák nebo p. J.Kozák mladší na to nějaké  vysvětlení? Děkuji
    27. 1. 20:33 Jan Kozák ml.
    Kompost žížaly nezbytně nepotřebuje. Krtek loví tak, že když mu do chodby spadne žížala, díky výbornému sluchu ji uslyší, doběhne za ní, umrtví ji a odnese do zásobárny, případně ji sežere. Když zvážíme četnost jeho tunelů v půdě, je to poměrně neefektivní metoda, pokud by měl chtít v daném teritoriu všechny žížaly vyhubit.
    Hádal bych, že se do česneku po vzejití krtek nevrátí, protože přemnožené žížaly, které se živily zarytým organickým materiálem, uhynou hlady nebo v důsledku počasí.
    28. 1. 16:03 Beda Svoboda
    P.Kozáku ml. můj  názor je takový, že půda nutně potřebuje žížaly jednak k provzdušnění půdy (což krtek taky dělá) ale hlavně zpracují  organické zbytky (což krtek nedělá) a tím obohacují půdu trusem,což je vynikající hnojivo,navíc přírodní. Žížaly v kompostu urychlí přeměnu materiálu a tím zlepší kompost. Proto čím více žížal v záhonech (i v kompostu) tím lépe. Dovolil bych si nesouhlasit s tím,proč se krtek nevrátí do vzešlého česneku, neboť v praxi mám dlouhý (užší)záhon dělený na části, v 1 části krtek ryje, další část, kde je vzešlý česnek "obejde" a v další, kde je např. mrkev,opět ryje. Dle mne asi vzešlý česnek něco? produkuje, co krtek nesnáší. Funguje to i v případě, že když vysadíte česnek do meziřádků mezi jahody, krtek tam též nevleze (navíc naroste česnek  větší). Toto lze samozřejmě jen v zahrádkách. Také si myslím,že žížaly neuhynou, alespoň v mé půdě mají "jídla"až až. Žížal je všeobecně málo dle vědců, tak si vážím každé žížaly co mi krtek nesežere.
    28. 1. 19:12 Vaclav Kavka
    V Severní Americe, kde na většině území lesů mírného pásma žížaly nežily, se zavlečením rozšířily evropské žížaly. Původně tam povrch pokrývala silná vrstva tisíciletého humusu, kterou žížaly sežraly a zmineralizovaly. Jako výsledek zmizela většina druhů bylinného patra a rozšířily se druhy eutrofních společenstev.
    Z toho plyne poučení, že žížala urychluje zánik organické hmoty v půdě. Nic proti nim, já je mám taky rád. Jen je třeba vědět, že nám užírají pracně budovanou organickou složku v záhonech. Taky z části působí, že kompost ubývá. Bez žížal by kompost vznikal pomaleji a bylo by ho víc. Ale na druhou stranu zase žerou háďátka atd. To jen na vysvětlenou, nic proti žížalám.
    28. 1. 20:39 Zdeněk Mácha
    Žížaly ale zárovenˇobohacují půdu svými exkrementy při požírání organické hmoty.
    28. 1. 20:46 Vaclav Kavka
    Bezesporu. Toto urychlení koloběhu živin je jedním z důvodů popsaného rozvratu. Na záhonu ten dopad tak dramatický nebude, z části je i chtěný, přesto je dobré o tom vědět. Taky z toho plyne poučení, že pokud chceme organiku v půdě dlouhodobě udržet, měla by být ve formě hůř žížalám stravitelné.
    31. 1. 14:43 Beda Svoboda
    Na našich zahradách na záhonech zase není tolik žížal,aby zničily organickou hmotu. Proto velice souhlasím s p.Máchou, že obohacují půdu  "žížalím"kompostem. A to i těm,co pěstují na polích.
    30. 1. 11:48 Jan Kozák
    Krtek, divoké prase, srnčí zvěř a k tomu moje poznámka. Chybí mi jen krtonožka. Jedná se o aktuální zkušenost.
    Krtek ryl pod zemí, divočáci na povrchu a srnky přebíhaly. Byla to louka. Loni v létě byla třikrát orána, v září bylo rozhozeno a zapraveno dusíkaté vápno. Sousední louka je tak rozrytá, že ani není poznat, jde-li o zorané pole nebo louku. Krtek na obdělaný pozemek ani nepáchne, půl metru od něho však krtiny tvoří velmi hustě. Prasata se drží ve vzdálenosti nějakých deseti metrů. Ale potvory srnky pořád přebíhaly. Tož jsem pořídil pachový ohradník a je pokoj (už od středy). Uvidíme, po jaké době bude nutné znovu aplikovat smradlavou látku.
    Krtonožky naštěstí nemáme, ale kilometr od nás se už objevují, v Holicích jsou běžné. Takže osobní zkušenost není žádná, přesto si myslím, že je dusíkaté vápno při správné aplikaci bude likvidovat a nějakou dobu na takový pozemek nebude nalétávat. Zkuste to.
    31. 1. 14:48 Beda Svoboda
    My krtonožky máme,naštěstí už málo, s těmi, pokud nejsou přemnoženy,se v celku dá bojovat. Bohužel,  s krtkem je boj skoro marný,navíc,pokud už ho chytíme,přileze druhý...

    Vlnovník česnekový

    6. 1. 14:30 Zakladatel vlákna: Vítězslav Dotzauer
    Dámy a pánové, dovolte aby zde lehce prezentoval výsledky podtlakových testů česneku na likvidaci vlnovníka česnekového.Vyrobil jsem z 3 mm silného plechu podtlakovou kruhovitou nádobu s odnimatelným víkem tak,aby se tam vešla plastová přepravka přiměřeně naplněná česnekem.Výsledky jsou takové,že 15 sekund nestačilo,30,60 a 90 také ne.Až čas přes 150 vteřin měl uspokojivé výsledky kdy se vlnovník ani po 6 hodinách již nepohyboval.Ale kvůli vajíčkům vlnovníka,které podtlak nezlikviduje se musí tento proces za 2-3 dny opakovat.Takto jsem ošetřil i veškerý sadbový česnek a v rámci pokusničení  jsem 1/3 sadbového neošetřil  v Sulce.Tato třetina již vystrkuje růžky přes to,že byla sázena o týden později.Nyní je v rostoucím česneku rozdíl mezi ošetřeným a neošetřeným v Sulce asi 2 až 3 týdny. Takže podtlak česneku neublíží a lze ho pak i sázet!Veškerý česnek jsem co 14 dní takto ošetřoval jelikož nemám dezinfikovanou dílnu,kde přepravky s česnekem byli uloženy.Osobně se domnívám,že ta Sulka může trochu té síry přidat česneku na pálivosti a současně ho chránit před vlnovníkem .Otec poctivě mořil 6 hodin a já jen dvě.Česnek jsem měl větší ale táta pálivější.Na Sulku bych rozhodně nezanevřel ale bohužel až po sklizni budu o něco málo /možná/ chytřejší a rozhodně dám vědět.Po sklizni chci sledovat rozdíly ve velikosti,zdravotním stavu a pálivosti.Manželka tvrdí,že na velikosti záleží.
    Rozměry podtlakové nádoby-vnitřní průměr 715 mm,výška je 360 mm a víko má pr. 750 mm.Nádoba je doplněna čtyřmi pojezdovými kolečky,gumovým těsněním na hraně nádoby a uprostřed kolmo nahoru je  přivařená tyčka o pr. 5 mm v délce 355 mm.Tato tyčka bude procházet přepravkou.Konec tyčky je zabroušen do půlkulata,aby neponičila  česnek.Víko je doplněno z vnitřní stany přivařenou matkou M 30-je zde na vystředění  na tu tyčku.Tato tyčka vymezuje průhyb dna a víka při podtlaku.
    Později jsem víko doplnil o kulový ventil na plyn a po 10 sec.  zapnutého vysavače jsem uzavíral podtlak v nádobě a vysavač vypnul.Podtlak mi tam vydrží zhruba 4 minuty.Materiál stál kolem 3 000 Kč a nevím proč ale podtlakový manometr za 1200 Kč jsem již nekoupil.Vysavač stál 2000 Kč zakoupen v OBI. A saje i vodu,trošku jako průmyslový,spokojenost veliká.
    Závěrem chci popřát všem příznivcům českého a nebo i ruského česneku především hodně zdravíčka,štěstíčka a mnoho pěstitelských úspěchů.
    ČESNEKU ZDAR-COVIDU ZMAR
    Podtlaková nádobaVlnovník
    6. 1. 16:07 Jozef Sisak
    Zaujimavý pokus-- overenie až na buduci rok
    7. 1. 12:25 Libor Hejduk
    Zajímavý pokus. Zeptám se obecenstva, zkoušel někdo něco podobného v malém provedení s domácí vakuovačkou na potraviny? Pro nás malé rodinné zahrádkáře by to možná bylo z hlediska množství takto zpracovaného česneku dostačující varianta.
    7. 1. 14:16 Vítězslav Dotzauer
    Určitě by to šlo,ale potřebujete na to pevnou nádobu NÉ IGELITOVÝ SÁČEK  česnek by se pomačkal.Možná něco jako vynález pana Papina ale ten je dělán na přetlak a ten by vlnovníka mohl asi také zničit-prostor pro pokusy ale já mám podtlakovou nádobu.
    A navíc už bohužel žádného vlnovníka na pokusničení s přetlakem nemám.
    7. 1. 19:14 Vaclav Kavka
    Pokud je součástí účinku i podtlak ( ne jen absence vzduchu), tak to v igelitu nepůjde. Tam naměříte stále ten atmosferický tlak.
    Rostlinné buňky mají buněčnou stěnu z celulózy, to by je mohlo zvýhodňovat oproti živočišným buňkám v případě podtlaku.
    Zajímavá otázka by byla, zda by stačila i obyčejná vodní vývěva, to by celou věc učinilo jednodušší.
    8. 1. 6:21 Jozef Sisak
    Lacnejšia varianta je - použiť sudy ktore použivame na daždovu vodu počas sezony , alebo bednička doplnena aj krytom a to cele vložiť do igelitoveho vreca či vakuoveho vreca na uskladnenie sezonneho oblečenia .
    9. 1. 16:51 Vítězslav Dotzauer
    Dobrý den p. Sisaku
    máte pravdu,že by ty kovové sudy na vodu šli použít jako podtlakovou nádobu.
    Dořešit víko,gumové těsnění a nějaký ten ventil a je to.
    Právě jsem takový sud podrobil podtlakové zkoušce 30 sec. a on to k mému podivu vydržel.
    Sud by mohl být tak 70 cm nad/konstrukce nebo palety/ zemí,aby se nemusel člověk tak ohýbat.Víko by mělo nahoře pant,aby se dalo překlopit na sud.Dá se tam přepravka s česnekem,víko zaklopí a může se jít vysávat.
    Mohl jsem ušetřit 3000 Kč.Bylo by mi potěšením s Vámi spolupracovat nad dalšími projekty.
    Už přemýšlím nad tou bedýnkou-pozor na ostré hrany.Možná i kovový kbelík s nějakým víčkem/pokličkou bez ucha.
    Kovový sud
    8. 1. 21:31 Vítězslav Dotzauer
    Dobrý den p. Kavka
    dovoluji si oponovat Vašemu tvrzení,že to v igelitu nepůjde.
    Mám originální igelitový pytel cca 100x200 cm na likvidaci roztočů v peřinách.
    Peřina i s polštářem se v pohodě vejdou do řekněme tohoto přípravku.Slovo pytlík nebo pytel již nebudu používat.Hubice aktivního vysavače se vloží mezi peřinu a polštář.Obouma rukama se přimačkává na hadici igelitový přípravek.
    Zhruba za 20 sec. dojde k obrovitému smrštění obsahu tohoto přípravku a to
    asi na jednu desetinu původní velikosti-je tam tedy podtlak?Myslím,že je!
    Když nedodržíte po těch 2-3 minutách podtlaku návod a vypnete vysavač,budete nemile překvapeni.Špinavá voda z tohoto vysavače/RAIMBOW/ pronikne mezi polštář a peřinu.Podtlak z přípravku dokáže natáhnout vodu z vysavače.Bohužel vlastní zkušenost a pochvala zase žádná/od manželky/.
    Myslím,že padali i barvité metafory a něco o obyvatelích Kréty.Povlečení převléknout,vyprat a zbytek usušit.
    Pevný hrnec s /NÉ! skleněnou/ pokličkou, plný česneku  a v igelitu baleném by podle mě šel v poho použít.Asi bych dal z boku hrnce něco jako houbičku na mytí nádobí/moje oblíbená/ a na ní bych sledoval ,jak se bude v podtlaku zmenčovat, antož zde nebude absolutně žádný indikátor účinnosti.
    Předpokládám,že každý má doma vysavač,větší hrnec a silnější a větší přípravek.
    9. 1. 3:56 Vaclav Kavka
    To jste pouze napsal, že když stlačíte pružinu (vysajete polštář) a potom ji pustíte, vrátí se zpět. To, že na ni celou dobu bude tlačit okolní atmosféra, se nezmění.
    9. 1. 10:02 Vítězslav Dotzauer
    Dobrý den p. Kavka 
    konečně si začínáme rozumět.Jde o to,že právě ta pružina zabije toho vlnovníka.Představte si,že tlačíte na tu pružinu a na druhé straně je ten vlnovník opřený o zeď.Proč to zabije vše viditelné okem úplně přesně nevím,ale moje manželka by Vám jednoduše odpověděla-cituji-PROTOŽE PROTO!
    8. 1. 6:22 Jozef Sisak
    Mohli by ste uverejniť označenie typu vysavača prip. technicke udaje ? Čo sa tyka dezinfekcie priestoru , ak sa to neda chemicky ako alternatíva germicidny žiarič napr. https://www.lelux.sk/sk/produkty/1924/uv-c-germicidna-trubicova-lampa-stolova-s-casovacom Použivam kratkodobo . Ake je pôsobenie na kuchynsky  uskladneny cesnak a cibuľu či zemiaky neviem . ak dôjde k poškodeniu - schopnosti kličiť je to len na predlženie skladovateľnosti ?
    8. 1. 16:21 Vítězslav Dotzauer
    Dobrý den p. Sisak
    nejdůležitější bude výkon to jest 1500 W.
    Germicidní lampa může poškodit česnek ale na kolik tak to netuším-zabijí to kytky v pokoji.
    Vysavač

    Postřik

    27. 11. 2020 18:12 Zakladatel vlákna: Polický Antonín
    Dobrý den pane Kozák. Chci se zeptat jestli Vaztak bude působit na Houbomilku jako Karate a Reldan (o kterém jsem se dočetl,že není moc eko),a v jaké dávce, protože na etiketě o škůdci není nic psáno.
    27. 11. 2020 19:04 Jan Kozák
    Nevím, ale pochybuji o tom. A jste si jistý, že u Vás houbomilku máte? Problém je i v tom, že v současné době není žádný přípravek proti ní registrovaný.

    Vlnovnik

    4. 11. 2020 20:26 Zakladatel vlákna: Tomáš Přibyl
    Dobrý den
    Tak to mám asi stejný problém jako kolega,taky vlnovník ? Stroužky jsou na místech zjevně matné a měknou
    Pokud budu sázet až za týden můžu namořit nechat zaschnout a zasadit později? A pak mám ještě poslední dotaz...pokud mám doma více druhů česneku k sadbě který poškozený není ..je dobré ho taky namořit preventivně před výsadbou ? 
    Vlnovnik
    4. 11. 2020 23:04 Václav Kozák
    Jedná se též o vlnovníka. Letos se v některých oblastech objevuje o něco více, než předchozí roky (bez ohledu na odrůdu), zdaleka však ne v takové míře, jako v období 2013 - 2015. Neznamená to však, že by vymizel, proto stále doporučujeme preventivně sadbu mořit už v září.
    Rostliny si jsou schopny proti některým chorobám a škůdcům vytvářet obranné látky. To však jen v případě, že se s daným škůdcem setkají už během vegetace. Pokud jsou napadeny až po uskladnění, efektivně se bránit nedokážou. To však  neznamená, že škůdce nepřežívá i na materiálu zdánlivě nenapadeném. Naopak může být i zdrojem problému. Proto je vhodné sadbu mořit všechnu  a každoročně.
    V současné době už česnek není v dormanci (v klidovém stádiu), tudíž jakmile bude namořen, bude se snažit vyvíjet kořeny. Při moření v tomto období doporučujeme vysazovat do cca 24 hodin po namoření.
    Nemusíte však mít obavu ani materiál na fotografii vysadit. Po 2 hodinovém moření v sulce se zbavíte všech vývojových stádií tohoto roztoče a s výjimkou prostředního stroužku nebude mít toto stádium napadení viditelný vliv na konečný výnos.
    5. 11. 2020 9:03 Tomáš Přibyl
    Když dodržím předepsanou dobu moření 6 - 12 hod, můžu česneku uškodit? Potom mě ještě napadlo místnost kde napadeny česnek ležel tak aspoň to místo vystříkat savem.. a krabici v níž byl tak spálit..vzhledem k tomu že ho tam budu skladovat příští rok ..pokud vyroste
    5. 11. 2020 10:39 Václav Kozák
    Z experimentů je zřejmé, že moření delší než 2 hodiny má už negativní vliv na česnek samotný, na druhé straně právě 2 hodinové moření spolehlivě roztoče zlikviduje. Naopak při moření již roztočem napadeného materiálu je riziko počkození česneku při delším moření vyšší.
    Vystříkáním prostor, kde byl napadený česnek uskladněn savem, nic nezkazíte, sami se podobná opatření snažíme dodržovat i přesto, že podle literatury by neměl být vlnovník bez hostitele schopen rok ve skladu přežít. Ovšem ne vše, co je uvedeno v literatuře, platí i v praxi. Kdyby platilo vše, co se v odborné literatuře dočteme, vlnovník by neměl žádnou šanci na přežití.
    Největším problémem je však jeho šíření. Přestože se jedná o živočišného škůdce, jeho šíření lze přirovnat spíše ke sporám plísní. Rozšiřuje se vzduchem a to podle argentinských výzkumníků dokonce až tisíc kilometrů. Proto boj s vlnovníkem není úplně snadný a je dobré pro prevenci udělat maximum.

    Vlnovník česnekový v prostoru

    31. 10. 2020 15:15 Zakladatel vlákna: Jiří Vaněk
    Dobrý den. Stalo se, že dle příznaků zde popisovaných, mám celou úrodu (pro vlastní potřebu) cca 120 palic napadených. Chystám se koupit sadbu Havran, na sadbu i na spotřebu během zimy.
    Starou úrodu spálím. Co ale s prostorem, kde byla uskladněna? Přetrvává tam ten roztoč? Je potřeba to nějak desinfikovat? Případně čím.

    Děkuji za odpověď.
    31. 10. 2020 18:52 Jan Kozák
    Může prostor vystříkat Savem nebo vysířit, případně tam česnek dva roky neskladovat.
    31. 10. 2020 18:59 Jozef Sisak
    Ako alternativa aj : Germicídne Lapma VT-3238 38W s dvojitou ochranou pomocou UV a ozónu je spolahlivým ničiteľom vírusov, baktérií a plesní
    31. 10. 2020 20:30 Jiří Vaněk
    Děkuji. Moc jsem tomu nevěřil, v podstatě jsem se ptal jenom pro jistotu. A ono jo.
    Když teda asi použiji sýrné knoty z prodejny vinařství, nic nepokazím.

    A ještě prosím podotázka. Nemám možnost změnit záhon. Zahrádka malá a záhon na cibuli a česnek pouze jeden. Může to mít nějaký vliv? Je ten vlnovník i v půdě? Opět případná pomoc...
    Děkuji.
    1. 11. 2020 19:59 Jan Kozák
    Sice ne moc, ale nějaký vlnovník v půdě bude. Každopádně namořte v Sulce a ještě bych doporučil zapravit před výsadbou dusíkaté vápno. Jeho dezinfekční účinek už bude  hodně snížen, ale nějakou službu udělá.

    česnek z Ekvádoru

    7. 10. 2020 21:14 Zakladatel vlákna: Fiala petr
    Zdravím Vás pane Kozáku a chtěl bych vědět, zda se k Vám dostala informace stran česneku (údajně) z Ekvádoru. Sadbu jsem dostal pozdě na jaře, zasadil, porost byl zdravý, trochu divoký,nepaličák, v několika stvolech 1-4 pacibulky nad sebou. Protože byl zasazen pozdě, hlávky nebyly moc velké, fialové zbarvení slupky, někde utvořil jednu cibulku. Zatím nevím, jak bude skladovatelný, agresivnost mírnější oproti Ruskému paličáku. Několik pacibulek jsem namořil a chtěl bych vědět, zda mi nehrozí zavlečení nějakých chorob, tady neznámých.  Děkuji za odpověď, Fiala Petr z F-M.
    8. 10. 2020 20:00 Jan Kozák
    Česnek se pěstuje na celém světě (asi mimo Antarktidu), tak proč by nemohl být z Ekvádoru? Samozřejmě neznám Váš konkrétní materiál, ale obecně platí, že se ze vzdálených zemí k nám dostávají choroby a škůdci, které neznáme, případně choroby u nás běžné, ale jejich kmeny s nimiž si pak nevíme rady. Neodrazuji Vás tím od jeho pěstování, ale zbytečně tento česnek dál nerozšiřujte. Pokud se Vám bude líbit, nechte si ho.

    Moření česneku

    1. 10. 2020 23:02 Zakladatel vlákna: Vlasta Tomsová
    Zdravím, prosím do kdy můžu mořit česnek, není začátek října již pozdě. Děkuji Vlasta
    3. 10. 2020 19:12 Jan Kozák
    Zatím to ještě lze. česnek je ve vegetačním klidu. Ale zbytečně neotálejte.
    3. 10. 2020 19:23 Vaclav Kavka
    Rád se nechám opravit, ale podle mě je potřeba zkontrolovat spodní konec stroužků. Když se začnou nalévat špičky budoucích kořínku, už bych nemořil, hrozí popálení.

    Jinak letos jsem poprvé zkusil mořit jen 2 hodiny a zdá se mi, že to nestačí. Z některých balíčků se šíří česneková vůně, vlnovník tam pracuje.
    4. 10. 2020 9:05 Jan Kozák
    Pokud se šíří "česneková vůně", bude to způsobeno jiným problémem než vlnovníkem. Máte to řádně suché?
    4. 10. 2020 10:22 Vaclav Kavka
    Zdá se mi, že ano. Je to ve vytápěné místnosti.
    6. 10. 2020 20:00 Vaclav Kavka
    Snad to byl jen jeden kus
    Stroužek
    7. 10. 2020 9:37 Jan Kozák ml.
    Tohle není způsobené vlnovníkem, ten se projevuje jinak: zhnědnutím, zmatněním a svraštěním povrchu stroužků, uskladněný česnek je cítit zatuchlinou. Toto na snímku bude nejspíše důsledek mechanického poškození (otlačení cibule).

    Chci upozornit všechny návštěvníky, že informace, že by 2 hodiny moření nebyly dostatečné, není ověřená. (Na e-mailu už evidujeme 6 dotazů zákazníků, které to zmátlo.)
    7. 10. 2020 10:00 Vaclav Kavka
    Tak to se omlouvám. Ten obrázek jsem sem dával s tím, že je vidět, že to není, co jsem řikal.

    Skladování česneku

    19. 9. 2020 11:14 Zakladatel vlákna: Pavel Veselý
    Vážený pane Kozáku, je prosím vás podle vašich zkušeností vhodné skladovat česnek na zimu, s předpokládanou spotřebou česneku do února - března následujícího roku po jeho sklizni, při teplotě 30 - 33 stupňů Celsia a zároveň při vlhkosti jen 23 - 30 %? Takové podmínky u mne totiž panují v komoře nad kondenzační kotlem. A mám dojem, že by to mohlo být po mých nezdarech při skladování česneku ideální místo pro skladování. Z diskuse o skladování česneku jsem si vzal, že je dáván větší důraz na sucho než na teplotu skladování. Sám uvádíte v odpovědi panu Hanzalovi ze dne 3.8.2020, že teplota může být vyšší než 20 stupňů Celsia. Děkuji za vyjádření.
    19. 9. 2020 19:29 Jan Kozák
    Pokud nebude česnek napaden vlnovníkem česnekovým, tak by mělo být toto místo velmi vhodné.

    Kukla nějakého živočicha mezi uskladněným česnekem

    13. 9. 2020 9:56 Zakladatel vlákna: Milan Zemek
    Přeji dobrý den pane Kozáku.

    Manželka našla v našem příručním zásobníku na česnek (a cibuli) jakousi kuklu neznámého (pro nás neznámého) živočicha.
    V této krabičce máme letošní česnek, tedy vždy jen pár kusů na domácí spotřebu.
    Žena tvrdí že jsme si to domů přinesli ze zahrady.
    Co by to mohlo být? 
    Je to pro česnek nějak nebezpečné?
    Jde o to že letos budu sázet Havran a Bjetin a pokud bych měl na záhonku (sázet letos budu po bramborách) nějakého škůdce tak abych ho mohl včas zlikvidovat.
    Pomůžete prosím s určením živočicha?
    Děkuji.
    Hezký den.
    KuklaKukla2
    13. 9. 2020 19:40 Jan Kozák
    Myslím, že to kukla vrtalky pórové. Vaše žena má pravdu, přinesli jste si to ze zahrady a dokonce s česnekem. Vrtalka sice napadá i česnek, škody jsou až na výjimky nepatrné. Na pozemku po bramborách určitě nebude.
    14. 9. 2020 17:37 Milan Zemek
    Dobrý den.
    Mockrát děkuji za odpověď.
    Už jsem klidný a vyrovnaný.
    Už jsem se bál že to bude něco horšího co nám bude likvidovat příští úrodu.
    Hezký den.

    Vyvýšený záhon nebo záhon

    7. 9. 2020 21:35 Zakladatel vlákna: Vaclav Pokorny
    Dobrý den pane inženýre,
    prosím o radu, zda by jste preferoval výsadbu česneku do (zavedeného) záhonu po bramborách, když byl ale na vedlejším záhonu vzdáleném cca 5m pěstován česnek a byl silně napaden houbomilkou, nebo výsadbu do nového vyvýšeném zahonu ( o 20 m dál), vytvořeném jen pro česnek? A popřípadě, jaký by byl asi tak idealní poměr v novém zahoně - zemina kompost písek ? Děkuji za odpověd Pokorný
    8. 9. 2020 20:40 Jan Kozák
    Pět metrů nebo dvacet metrů - je to jedno. Pokud máte houbomilku, přikryjte v předjaří (nebo hned po výsadbě) česnek bílou netkanou textilií. Na otázku poměru jednotlivých složek v záhonu odpovědět neumím.

    Vlnovník česnekový

    30. 8. 2020 20:37 Zakladatel vlákna: Petr Rubeš
    Dobrý den, reaguji na vlákno vlnovník česnekový. Pro česnek určený ke spotřebě není nikde žádná zmínka o ochraně před vlnovníkem. Neberte to jako návod, ale jako příběh, kterým jsem osobně prošel. Zakoupil jsem sadbu česneku (dva druhy ozimého paličáku) a poté ji namořil Sulkou s délkou moření 6 hod. (což se patrně projevilo na horším zakořenění a potažmo i výsledku). V příhodnou dobu jsem vysadil a výsledek nic moc. Proto jsem objednal novou sadbu u stejné firmy a ve stejném složení – stejné druhy česneku.

    Po dvou měsících sušení svého výpěstku jsem zjistil, že některé stroužky v palicích jsou částečně scvrklé, což naznačovalo napadení vlnovníkem. Mé podezření se bohužel při prohlídce pod mikroskopem potvrdilo. Česnek byl výrazně zamořen vlnovníkem. Při hledání po internetu jsem nenarazil na žádnou informaci, která by tento problém řešila. V situaci podobné zoufalství nezbývalo, než se zamyslet nad možnostmi, které jsem měl k dispozici a pomohly by mi zachránit česnek. Padla volba na argon (netečný plyn na svařování v ochranné atmosféře). Po zjištění, že se používá jako ochranná atmosféra pro bramborové lupínky jsem neváhal a bezodkladně jednal. Česnekové palice jsem naskládal do nádoby, kterou bylo možno hermeticky uzavřít a napustil ji plynem (argon je těžší než vzduch). Česnek zůstal v nádobě čtyři dny. Po otevření a následné kontrole pod mikroskopem se ukázalo, že všechny vzorky vykazují přítomnost vlnovníka v mortalitní podobě. Při následných čtrnáctidenních kontrolách se již žádný živý jedinec neobjevil. Stroužky, které byly před ošetřením málo napadené, vydržely až do zkonzumování (červen následujícího roku). Domnívám se, že argon vytěsní veškerý vzduch z česnekových cibulí a udusí nejen dospělce, ale i zárodky ve vajíčkách.

    Poté co dorazila zásilka sadbového česneku a byla mořena dvě hodiny v Sulce jsem ji i přesto nechal projít plynovou procedurou a ukázalo se, že velmi dobře zakořenila.

    Letošní sklizeň byla proti předešlým rokům excelentní a po měsíci sušení již prošla ozdravnou procedurou a vypadá to, že část určená na sadbu již nebude třeba ani mořit v Sulce. Předesílám, že jsem malopěstitel a množství vypěstovaného česneku je kolem 10kg. Nijak jsem dále neexperimentoval (např. s časem při kterém dojde k usmrcení vlnovníka). Mohla by to být ale jedna z možností, jak poměrně jednoduchým způsobem před vlnovníkem ochránit česnek učený ke spotřebě a možná i na sadbu. Je jisté, že česnek musí být uskladněn v prostředí, kde se nevyskytuje vlnovník, jinak patrně dojde k opětovné kontaminaci.
    31. 8. 2020 13:10 Vaclav Kavka
    Dobrý den, možná by šlo použít i obyčejný CO2? otázka je, nakolik potřebují dormantní stroužky dýchat a tedy jak dlouho vydrží bez kyslíku.
    1. 9. 2020 7:44 Jozef Sisak
    Nad touto problematikou som sa zamýšľal aj ja CO2 je dostupnejšia ,

    pri koncentracii 20% je smrtelna pre človeka a využiva sa aj ako roztok na narkotizaciu akvarijnych rybičiek a ako plynná zmes  pri inseminacii včiel to len informacia naviac .

    Asi len pokusmi najdeme odpoveď na dane otazky

    Vami odporučane - skôr- použitie postreku Kumulusom je prevencia , čo robiť  v skladoch je ...? napr. vakuovanie či nasledovne zaplynenie a s čim je len na skušani

    P. Peter Rubeš vytvoril svojim úspešným pokusom začiatočnú schému - čiaru na ktorej sa da pracovať - experimentovať.
    1. 9. 2020 7:53 Jozef Sisak
    Pozdravujem
    ake zväčšenie ste použil ?Predpokladané pôsobenie plynu bolo spravne lebo to potvrdili aj vysledky pokusu . Použili ste to k čomu ste mali pristup v mojom pripade tekuty dusik - 196st. a plynny - 60st. čo je problem a preto  stale nemam odvahu do toho isť. Preto asi CO2 bude riešenim
    1. 9. 2020 19:48 Petr Rubeš
    Zdravím. Nejsem chemik a tak úzké souvislosti si netroufám
    deklarovat, ale CO2 s vodou reaguje na kyselinu uhličitou a navíc
    nemusí být při vstřebání dostatečně účinný. Co to udělá
    s česnekem nedokáži odhadnout. Před pár roky jsem česnek
    zavakuoval do plastového sáčku a po měsíci byla ze sáčku
    nafouklá koule a ani s česnekem to nedopadlo dobře. O dusíku si
    netroufám polemizovat. Argon jsem vybral z toho důvodu že je to
    netečný plyn, který za běžných podmínek s okolním prostředím
    nereaguje. Dá se říci, že je to i letos pokus s tím, že to na
    první dobrou loni vyšlo. Letos se spíše zaměřím na pravidelné
    kontroly pod mikroskopem (zvětšení 150x), zda se vlnovník
    neobjeví. Po měsíci od ošetření argonem je zatím vše v
    pořádku.
    1. 9. 2020 22:04 Jan Kozák ml.
    Osobně se mi váš experiment hodně líbí. Zajímalo by mě, jaká je minimální doba působení na vlnovník. Čtyři dny jsou příliš dlouhá doba. Dále by mě zajímalo, zda to nemůže mít preventivní funkci, obdobnou té, která je přičítána Sulce, kdy po namoření je od vlnovníku spolehlivě pokoj.
    2. 9. 2020 19:56 Petr Rubeš
    Zdravím. K té délce expozice si osobně také myslím, že čtyři dny je zbytečně moc a že polovina by měla stačit. Vzhledem k

    tomu, že loňský rok byl o tom čím česnek ošetřit, tak doba expozice byla spíše výstřel od boku. Pravdou je, že jsem nepociťoval žádné chuťové změny. Letos jsem byl vytížen jinými záležitostmi a tak došlo jen na zopakování toho, co se již povedlo. I tak je to záležitost na experimentování.

    Co se týče druhého bodu, to si netroufnu rozebírat ani v teoretické rovině. Přikláním se k tomu, že patrně dojde k napadení, ale vše může být jinak ...
    6. 1. 21:53 Vítězslav Dotzauer
    Dobrý den,CO2 jsem zkoušel ale bez zdárných výsledku ani po třech dnech.Asi někde chyba- spíž to zvlhlo a velký špatný.

    Vlnovnik

    20. 8. 2020 16:02 Zakladatel vlákna: Klimo Radek
    Dobry den pane Kozák.
    Dva predchozi roky mi vlnovnik po vysadbe zlikvidoval zbytek uskladnene úrody, je jasné, že sucho a chladno je běžným pestitelum nedostupne. Loni jsem tedy poprve moril v sulce, zatím je uroda v pohode. Snazil jsem se dohledat nějakou ochranu a na stránkách Mendelovy univerzity jsem se dočetl, že existuje dravy roztoč, ktery je údajně schopen likvidovat vlnovnika. Roztoč se jmenuje amblyseius cucumeris. Nemáte nahodou nějaké poznatky, případně osobni zkušenosti? Děkuji za odpověď.

    Síření

    24. 7. 2020 22:07 Zakladatel vlákna: Vaclav Kavka
    Dobrý den, měl bych otázku. Vysířil jsem sklep sirnými knoty a až zpětně jsem si uvědomil, že jsem tam měl uskladněno několik zajímavých stroužků na sadbu. Mám očekávat problémy? Stroužky jsou v misce zabalené v papírových pytlíkách, nicméně celý objem byl "vykouřený". Stroužky by měly být plně spící již několik týdnů. Lze to případně brát jako svého druhu moření proti vlnovníkovi?
    25. 7. 2020 7:20 Jan Kozák
    Kysličník (teď se tomu blbě říká oxid) siřičitý je ve větší koncentraci biocidem, tedy hubí všechno živé s výjimkou některých mikroorganismů, tedy i rostliny. Pokud této koncentrace nebylo dosaženo, stroužky přežijí, vlnovník určitě ne. Nevím, jak to bude s jeho vajíčky.

    Nepoznáte škůdce ?

    9. 7. 2020 11:26 Zakladatel vlákna: Ondřej Turek
    Dobrý den,

    po sklizení česneku, téměř každá rostlina má ve stvolu zavrtaného (místy i hluboko) škůdce - podobného zrnku kmínu - viz foto. Chci se zeptat co s tím než česnek svážu do svazků a zavěsím k vyschnutí. Nemají se napadené stvoly uřezat ? Nenapadne, nesežere škůdce i cibuli ?
    Sázel jsme v prosinci a vše bylo mořeno v Sulce.

    Děkuji za radu a přeji klidný den.
    Ondřej Turek
    Škůdce 1Škůdce 2Škůdce 3
    9. 7. 2020 12:01 Antonín Tesař
    Asi je to kukla vrtalky pórové
    10. 7. 2020 7:00 Jan Kozák
    Ano, je to kukla vrtalky pórové. Cibuli Vám tento škůdce nesežere, ale po vykuklení napadne v okolí pór.

    Sušení česneku

    30. 6. 2020 19:01 Zakladatel vlákna: Tomáš Kala
    Dobrý den, jelikož jste mi o pár příspěvků níže určil že mám v česneku háďátko. Tak jsem se chtěl zeptat jestli se haďatko bude šířit i při sušení česneku? Při sběru budu napadený česnek ihned vyřazovat, ale nejsem si jistý jestli se mi podaří všechen špatný česnek při sklizni vyřadit. Děkuji za odpověď Kala 
    30. 6. 2020 19:31 Jozef Sisak
    Sadba - NIE   a  v kuchyni tam vadiť nebude
    30. 6. 2020 20:15 Jan Kozák
    Při sušení se háďátko šířit nebude, ale počítejte s tím, že může být napadený všechen, ačkoliv nebudou viditelné žádné příznaky. Tedy určitě nesázet. A vyřazený česnek ani zbytky po čištění nepatří do kompostu.

    Háďatko

    26. 6. 2020 14:11 Zakladatel vlákna: Martin Lokaj
    Dobrý deň. Tak sa aj u mňa objavilo háďatko. Asi mu prospeli tieto dažde. Vyskytuje je v takých kruhoch cca 5-10 rastlín  a potom väčšinou o pár desiatok metrov. V cca 1300 m² som našiel asi 10 takýchto nálezísk. Chcem sa spýtať, ak plánujem zber cca za dva týždne,  mám to preložiť na skorší termín? Pýtam sa preto, lebo máte  v popise pri škodcoch, že pri priaznivých podmienkach dokáže zlikvidovať celý porast behom krátkej doby, avšak je rozdiel jedneho týždňa zásadný? Keďže sa jedná o pomerne väčšiu plochu, tak ošetrenie by som volil Dusikaté vápno, môžem ho aplikovať už teraz na miesta kde som vybral napadnutý cesnak, alebo prípadne aj na okolie kde je stále cesnak v pôde? Alebo aplikovať až po zbere? Celkovo by som potreboval použiť Dusikaté vápno na cca 2000 m², je to však podstatne drahšie  ako keby som použil  len nehasené vápno. Ak Dusikaté vápno obsahuje cca 50% CaO a používa sa 4-5 kg/ár tak potom by som mohol použiť nehasené vápno v polovičnej dávke po zbere, zapravil by som ho diskovými bránami a počkal cca 2 týždne  a potom vysial horčicu s facéliou. Môže to tak byť alebo by to bolo na škodu? Ďakujem za akékoľvek rady, chcem to riešiť  preto najlepšie už teraz v tých náleziskách, lebo o dva roky tam asi budem musieť zasa sadiť cesnak, nemám totiž iný pozemok len na dva roky, možno tri, samozrejme sadba bude certifikovaná, dúfam že aj od vás.  Prajem úspešný zber  dobrú úrodu. 
    27. 6. 2020 7:36 Jan Kozák
    Omyl, dusíkaté vápno je nejlevnější možnost jak omezit háďátko pod mez škodlivosti. U dusíkatého vápna nejde o Ca, ale o ten zbytek, proto ho v tomto směru normálním vápnem nenahradíte. 
    Doporučuji všechny příznakové rostliny z pozemku odstranit a vynést někam do remízku nebo do lesa, určitě ne do kompostu ani na pole či louku. Ještě aspoň jeden metr od ohniska nákazy rostliny teď sklidit, protože budou silně napadené i tím jsou i zdrojem tohoto škodlivého organismu k zamoření půdy. Takto uvolněné plochy je dobré ošetřit dusíkatým vápnem už teď a po sklizni celý pozemek. Pokud bude dusíkaté vápno zapraveno do půdy, uváleno a k tomu bude půda vlhká a bude teplo, tak výborný účinek bude mít dávka 5 q/ha, tedy 1 q na 2000 metrů čtverečních Vaší plochy. Dá se však předpokládat, že se Vám tento problém objeví i na ostatních plochách, proto by asi nebylo marné ošetřit i je.
    Není Vaší povinností upozorňovat zákazníky, že v česneku může být háďátko, protože neprodáváte sadbu, přesto byste mohl nabízet ne česnek, ale konzumní česnek, případně konzumný cesnak.
    29. 6. 2020 16:40 Martin Lokaj
    Ešte jedna otázka k tomu Dusikatému vápnu, máte skúsenosť aj s použitím na jar, myslím keď sa oteplí a prípadne by sa zapravilo pri poslednom bránení? Ďakujem 
    29. 6. 2020 19:19 Jan Kozák
    Ničemu byste ani s bráněním nezabránil, bylo by to jen velmi drahé hnojení.

    Určení choroby

    25. 6. 2020 23:08 Zakladatel vlákna: Tomáš Kala
    Dobrý den, 
    Nejsem si vůbec jist co je to za chorobu. Poradíte mi prosím? Děkuji Kala 
    ...,...
    27. 6. 2020 7:10 Jan Kozák
    Háďátko jak Brno. A na pátém snímku možná sklerocium. Rostlina na šestém snímku nevykazuje žádný problém.
    Co s tím? Jednoznačně novou sadbu; počítejte s tím, že i zdánlivě zdravé rostliny mohou být napadeny. Tohle mokré období šíření napomáhá.
    27. 6. 2020 16:01 Tomáš Kala
    A jaký názor máte na plečkování česneku v této fázi růstu?
    Aktuální stavPlečka.

    Škůdce

    9. 6. 2020 18:01 Zakladatel vlákna: Jiří Müller
    Dobrý den, chtěl bych Vás požádat o názor jakého škůdce mám v česneku. Jedná se o odrůdu Benátčan. Česnek normálně rostl a nyní začal chřadnout. Po vykopání 2 sazenic jsem narazil na stejný výsledek viz. foto. Nějaký malý brouček. Jiné odrůdy na stejném políčku jsou "zatím" nedotčené. Děkuji Müller
    SkudceČesnekČesnek
    9. 6. 2020 19:19 Ladislav Holeček
    Opět háďátko!
    9. 6. 2020 20:00 Jan Kozák
    Ten malý brouček česnek nepoškodil. Škůdcem je háďátko zhoubné (okem neviditelné).

    Choroba nebo škůdce

    7. 6. 2020 14:48 Zakladatel vlákna: Aleš Náprstek
    Prosím o identifikaci choroby nebo škůdce. Děkuji.
    .,-¨¨
    7. 6. 2020 17:09 Ladislav Holeček
    Jednoznačně háďátko. Ale zaujalo mě docela dost zdravý stav rostliny.
    7. 6. 2020 20:32 Jan Kozák
    Háďátko tu je jednoznačně. Asi v suchu se pomaleji množilo a když přišla voda, tak se do toho pustilo. Proto jsou rostliny nezvykle hodně vyvinuté.

    Choroby

    28. 5. 2020 17:23 Zakladatel vlákna: Nikola Burkoňová
    Dobrý den,

    chtěla bych Vás poprosit o radu o co se jedná. Loni jsme si koupili a nasázeli jsme odrůdu Bjetin. Česnek pocházel od nejmenovaného pěstitele. Dále pěstujeme i jiné odrůdy a ty jsou bez problémů. V porostu se nacházejí velké zdravé rostliny až zcela zakrnělé a uschlé. Přikládám fotku níže. Děkuji a přeji hezký den. Burkoňová 
    ChorobaChorobaChoroba
    28. 5. 2020 19:28 Jan Kozák
    Riziko výsadby konzumního česneku není sice příliš vysoké, ale případné negativní důsledky jsou zcela zásadní. V tomto případě jste si vysadila ve své zahradě i háďátko zhoubné. Máme tu příklad, že mé varování před výsadbou konzumního česneku není plané.
    12345Starší >

    Kontakt E-mail, telefon, adresa

    Ing. Václav Kozák a Ing. Jan Kozák
    Chvojenec 75, 534 01 Holice
    IČO: 05439710
    Kontakt

    cesnek@cesnek.cz
    E-mail není určen k poradenství.
    Rádi Vám poradíme v diskusi.

    Obchodní podmínky
    Reklamační formulář

    Šlechtění česnekové sadby Grafika zpracována Odemne