Spon 20 x 20 určitě není hustý. Pokud by se nejednalo o záhonovou výsadbu, odpovídalo by to 250.000 rostlinám na hektar, což je tak akorát. Ale při záhonové výsadbě to bude nějakých 150.000 rostlin, což je už zase zbytečně málo. Nebál bych se dávat v řádku na 12 cm (Vekan), případně 15 cm (ostatní odrůdy). A cibuli na 10 - 12 cm, s výjimkou odrůdy Globo - tu na 20 cm.

Moc děkuji za radu odrůda je havran a pěstována na poli. Cibule též. Moc děkuji 

Pozdravujem . Skuste tzv poschodove pestovanie rozostup ako ma byť ale druha vrstva o 15 cm. vyššie . nemam odskušane len som zachytil informaciu o takom pestovani. problem môže spôsobiť charakter pôdy ako aj vlastny zber.

Děkujeme za váš zájem, paní Maršálková. 1 kg sadby odpovídá 16cibulové balení. Protože je letos výnos v průměru menší, balení sice kilogram neváží, ale počet cibulí, které získáte, odpovídá kilogramu v průměrném roce.
U odrůd, u kterých se 16cibulové balení nezobrazuje, už toto balení koupit nelze.

Tak jsme si objednali,jeste jsem se chtea zeptat proc ma byt spon v rozmezi 20 cm a vice jestli by to neslo nasadit 15 na 15 cm

Malý spon po překonání určité hranice, která bude u každé kombinace odrůdy a stanoviště jiná, vede k problémům s výživou, vzájemnému stínění rostlin a rychlejšímu šíření patogenů.
Než spon 15×15 bude lepší 30×8 cm, abyste měla větší mezery mezi řádky, jinak se do záhonu nedostanete. Nezapomeňte, že rostliny budou mít ještě listy.
Počítejte s tím, že u takovéto hustoty budete muset přihnojovat. O trvalé udržitelnosti nemůže být řeč. Doporučil bych vzdálenost zvětšit.

Ok,dekuji za podrobne informace

Oslavovali jsme stejně jako Vy, mohu se zeptat jakou máte rozteč řádků? Vypadá že je to sázeno jako brambory, tedy dva řádky mezi kola traktoru?

Máme vysazeno na rozteč 45 cm. Na přípravu a zahrnování řádků se nám letos osvědčila ruční plečka s radličkou.  Jinak používáme Vari s hrobkovací radlicí.

Dobrý den
sice nejsem pan Kozák, ale mám z poslední sklizně podobnou zkušenost a tudíž se mohu o ni podělit. Upozorňuji jen, že jsem zahrádkář amatér. Na relativně malé zahradě šetřím místem a tak vše sázím o něco hustěji. O dostatečný přísun hnoje je postaráno z tak velké hromady, že si mohu vybírat, jak moc čerstvý nebo uleželý (a plný žížal) hnuj chci. Pod letošní rajčata ho přišlo habaděj a tak jsem i já měl sklizeň až nad hlavu. Česnek byl v záhoně po loňských rajčatech, ve sponu cca 20 na 20, pro jistotu jsem do brázd podhnojil cereritem, ale na jaře cca v dubnu, už si přesně nepamatuji, česnek začal žloutnout, lehce jsem mu přisypal vápenatého ledku, co jsem měl ve sklepě, žloutnutí nepokračovalo. Ještě jsem párkrát zalil "hnojovou vodou" (odleželý hnuj od zimy v kýblu zalitý vodou - rozmícháno část v zálivce) a to bylo vše. Se sklizní jsem byl spokojený, většina cibulí průměrná až nadprůměrá, malých byla menšina.
Takže ve výsledku opravdu jde jen o živiny, pokud je dostatek všech potřebných živin pro česnek, nebude problém dát ho hustěji.

Kde je potom ekonomika , do huste vysadby date vic nez z ni ziskate 

Ještě k té Sulce, z ní dostane síry téměř nula.
Jestli potřebujete doplnit síru, dosypte na záhon sádru. nevím jak česnek, ale o cibuli jsem četl, že odebírá typicky 20kg síry /ha, tedy cca 100g sádry na 10m2. Berte odhadem, sádra je velmi pomalu rozpustná, pokud to nepřeženete úplně, můžete dát o dost víc.

Dobrý den pane Hanzlíček,
Myslíte, že dřevěné uhlí obsahuje zvýšené množství síry? Obecně je ve dřevě síry poměrně málo. Je to jeho složením, převážně z ligninu, celulózy a hemicelulózy. Síra se většinou vyskytuje ve vyšších koncentracích především v bílkovinách a těch je ve dřevě velice málo. Obecně bývají u rostlin spíše v živých pletivech listů a také v plodech.

Dobrý večer pane Vejříku.Dřevěné uhlí opravdu není zdroj síry.Také sem nic takového nenapsal.Funguje v půdě jako akumulátor.Jak vody,tak živin a samozřejmě také různých mikroorganismů.

Už jsem toho viděl hodně. Pamatuji si jednoho pěstitele (byla to obec vedle Kroměříže), který metrák Vekanu vysadil na tři ary. To by odpovídalo asi 70 rostlin na metr čtvereční. Koncem první dekády května, kdy jsem ho navštívil, vypadal porost skoro stejně jako porosty obilí. Ten člověk sklidil víc než tunu, konkrétně 980 kg tržního zboží. Samozřejmě tam byla velmi úrodná půda, asi i dobrý ročník, navíc Vekan má úzké listy.
Jiný pěstitel pěstuje velkostroužkové odrůdy v rozteči 15 x 15 cm, tedy asi 45 rostlin na metr čtvereční, v záhonech, pak má cestičku. A říká: "Musím ho trochu víc nakrmit." Sklízí prakticky samé tržní zboží.
Co se týká hnojivého účinku Sulky, tak to je skutečně zanedbatelné.
Sádra se běžně na hnojení nepoužívá. Okyseluje půdu, kdysi se požívala na úpravu půdní reakce. Pro případné doplnění síry (mimochodem síra se v posledních letech stává v půdě nedostatkovým prvkem) bych spíše volil síran draselný.

O.K. Síran draselný. Děkuji, zkusím...

Dobrý den pane Hanzlicku, Terra Preta je v našich končinách zcela nutně uměle vytvořený půdní typ. Není tomu jinak ani v mém případě. Terru Pretu jsem studoval asi 3/4 roku na netu a minulý podzim jsem se dal do díla. Udělal jsem růčo cca. 6 kubíků něčeho, co by, podle mých nabytých znalostí, mělo mít veškeré atributy Terry Prety.
No a protože jsem ji dělal osobně, vím co do ní přišlo a co nikoliv. Proto si také dokážu spočítat, kolik ústrojných látek (asi tak) obsahuje... a samozřejmě i mikroprvků, atd.
Dal jsem si s tím vším opravdu dost práce a prostě vím svoje.
A právě co se týká síry, mám pocit, že bych mohl v případě česneku právě opravdu trochu přitopit.
Dřevěné uhlí vskutku neobsahuje žádnou síru, pokud mu ji nedodáme. Je to totiž téměř zcela čistá uhlíková struktura, nic jiného.
Tento podzim jsem se, po velkém úspěchu s rajskými, dal do dalších 6ti kubíků Terry Prety. Uvidíme hlavně ale příští rok, co Terra Preta z minulého roku (po rajských) udělá. Určitě vám dám vědět, jak si poradí s česnekem. To co ale předvedla letos (a to podle všeho, první rok údajně nemá být nějak nic moc - co se týká úrody), tak tedy opravdu před ní klobouk dolů. A to jsem patrně ani nezmínil, že výsadba rajských na záhony proběhla až (!!!) 15. června a to z důvodu nemoci. První měsíc po výsadbě se nic zvláštního nedělo, co se ale dělo potom... tak to jsem tedy vůbec do dneška nevydejchal. 
Rajský jsem zastřihoval 15.9. jinak by rostla a nakvétala jako z praku dál a dál. Původní tyčky u rajských (neočekával jsem tento rok opravdu žádný extrovní úspěch...) jsem musel někdy v červenci dodatečně podepřít a prodloužit zezadu střešními latěmi, z obrázku to asi není úplně patrné.

Ještě pro úplnost, Terra Preta byla lifrována do záhonů až dva dny před výsadbou. Šlo o totální výměnu půdy v záhonech. Byl jsem v ohromném časovém presu, takže žádná osvědčená schemata...
Uvidíme ale, jak se půda bude chovat v příštích letech. Její budoucí vlastnosti budou právě rozhodující pro posouzení toho, zda jsem vlastně udělal Terru Pretu, anebo nějaký ten úrodnější paskvil.
Nicméně, tento rok jsem zaléval celkem třikrát. To, myslím, mluví za hodně.
Tož tedy tak. Česneku zdar!

Dobrý den pane Hochmut,


můžu se zeptat na složení Vaší Terra Prety, jestli to teda není osobní tajemství, letos ji mám v plánu též vyrobit z informací z netu, hlavně z německých zdrojů a youtube, ale jednoznačně se všude pracuje při teplotách 20 st. a výš, přes zimu je půda často úplně nebo skoro promrzlá, pokud ji teda nevyrábíte doma ve sklepě, což pochybuji, v našich podmínkách ji přece nelze půl roku vyrobit, maximálně si připravit materiál jako kompost, dřevěnou drť a dřevné uhlí.

Díky moc za info, klidně pošlu i svoje výsledky z pokusů u různých plodin. Co jsem zjistil, tak se pokusy s biouhlem omezují na kombinaci maximálně s hnojem, což je samozřejmě málo a terra preta si žádá více specifických přísad jako kamenná moučka, fosfor, dusík  třeba z trávy, efektivní mikroorganismy a nevím co ještě. Děkuji.

Máte více možností.
1. Rozsadit. Pracovat opatrně, aby se co nejméně poškodily kořeny, po rozsázení zavlažit, zálivku podle potřeby opakovat.
2. Vyjednotit. Ponechat vždy jednu nebo dvě nejsilnější rostliny. Ostatní vytrhávat po jedné, aby se nevytrhnul celý trs. Vytržené rostliny je možné upotřebit v kuchyni.
3. Nechat být. Česnek naroste, bude ale výrazně menší.

Záleží na výživě. Ekologičtí pěstitelé, které znám, používají velká spon. Někdy až 40 x 25 cm. Na druhé straně znám jednoho pěstitele, který sází na 15 x 15, ale jak říká, musí patřičně nakrmit.
A ještě drobnost. Vám nejde o palice, ty má česnek podobně jako člověk nahoře, od toho se rozlišuje paličák a nepaličák. Konzumní částí česneku je dělená cibule.

Znám člověka, který sází do sponu 15 x 15 s velmi dobrým výsledkem. Ale jak správně říká, musí ho patřičně nakrmit. Tedy ve Vašem případě by měla být dávka hnojiva trojnásobná.

1. Spon 35 x 12 cm.
2. Kvůli upěchování. Ale nejdříve závlahu, pak textilii. Nevím, jak je to u Vás, ale nám teď dost prší. Takže bych to asi nechal na přírodě.

V takové hustotě jsem česnek už viděl. Jednou to bylo na Hané, kde pěstitel na 3 ary vysadil metrák Vekanu. A světe div se: sklidil tunu krásného česneku. Podruhé jsem to viděl u pěstitele na Českomoravské vrchovině na poměrně úzkých záhonech řádně doplněných kompostem. Měl tam více odrůd. Výborný výsledek. Takže: pokud bude mít česnek stále plnou mísu živin, nemusíte nic přesazovat.

Rovralem nic nepokazíte, ale já si myslím, že jeho význam je minimální. Pokud už ho máte, tak ho použijte k moření česneku, pokud pro něj jiné využití nemáte.
Pro obě odrůdy bych volil spon 35 x 12 cm.

Vzdálenost řádků volte podle toho, jak dáváte většinu ostatní zeleniny (mrkev, petržel, cibuli, salát,...). V řádku pak 12 cm.

20 - 25 rostlin na metr čtvereční, vzdálenost v řádku si vypočtete podle vzdálenosti řádků.

Pro Bjetin bych doporučil 25 - 30 rostlin na metr čtvereční, tj. např. 33 až 40 x 10. Co se týká odrůd Dukát a Unikát, směřujte svůj dotaz k firmě Moravoseed.

Bjetin bývá i ve vyšších nadmořských výškách, než je ta Vaše, spolehlivý. Rovněž Lukan a Vekan. Spon závisí hlavně na výživě. Obecně bych doporučil sázet Bjetin a Lukan na 35 x 12, Vekan na 35 x 8 cm.

Spotřeba sadby je orientačně jedna tuna na hektar, tedy deset kilo na ar. Záleží na sponu a velikosti stroužků. Lukanu Vám může stačit osm metráků, Havranu budete potřebovat dvě tuny. Hektarový výnos by měl být mezi osmi až deseti tunami z hektaru, pod šest tun je neuspokojivý.

Při vzdálenosti řádků 35 cm doporučuji u obou odrůd v řádku 10 - 12 cm.