Přihlášení

  • Pěstování
  • Popis česneku
  • Odrůdy
  • Choroby a škůdci
  • Články
  • Diskuse: Šlechtění česneku Zpět na diskusi

    Nové odrůdy

    26. 6. 2022 18:55 Zakladatel vlákna: Antonín Tesař
    Blahopřeji k novým odrůdám Janko a Rusinka. Budou letos na trhu? Děkuji
    26. 6. 2022 19:13 Jan Kozák
    Ano, obě novinky už budou k dispozici.
    27. 6. 2022 15:33 Jozef Sisak
    Kde sa daju ziskať udaje o odrodach ?
    27. 6. 2022 20:26 Jan Kozák ml.
    O nových odrůdách jsme vydali článek Novinky 2022. Popisujeme tam obě nové odrůdy a vysvětlujeme i některé pojmy, se kterými se můžete setkat i jinde na našem webu. Je tam například vysvětleno, proč a jak odrůdy ozdravujeme. Pokud by vás něco dál zajímalo, co ve článku vysvětlené není, můžete se zeptat. Případně text doplníme nebo najdeme nějakou další fotku.
    28. 6. 2022 19:26 Jiří Polách
    Dobrý den. Zajímalo by mne čím jsou nakryté izoláty o kterých píšete ve zmíněném článku, nějaká folie, jestli tak jaká a nebo to jsou nějaké sítě proti hmyzu. Nanic mi ta informace sice není ale to víte , zvědavost. Dík za případnou odpověd´.                    S pozdravem Polách
    28. 6. 2022 22:03 Jan Kozák ml.
    Izoláty jsou pokryté síťovinou proti hmyzu, ten totiž dokáže česnekové viry přenášet na velké vzdálenosti. Na snímkách moc nejde poznat rozměry, ale ten velký izolát má žebra z příhradové konstrukce, na výšku měří 4,5 metru, na šířku 9. Síť se každoročně na zimu sundávala, protože by i s takto masivní konstrukcí dokázal mokrý sníh slušně zacvičit.
    27. 6. 2022 16:14 David Wanegårdh
    Hej, herr kosack! Mycket intressant läsning om nya sorter. Det var ännu mer intressant att läsa om att arbeta med att ta bort virus.
    Jag hoppas att jag får möjlighet att odla dem.

    Sadba

    9. 11. 2021 6:45 Zakladatel vlákna: Jiri S.
    Dobrý den, sadbový česnek si vybírám ze svého
    vypěstovaného česneku již 3 rokem.(Bjetín) Je možné to takto dělat pořád dokola? (za
    předpokladu, že česnek zůstane nenapadený hnilobou, háďátkem,…) Nebo každým
    rokem kvalita česneku klesá a po x letech je nutná obnova sadby ? Děkuji. J
    11. 11. 2021 20:42 Jan Kozák
    Teoreticky by to tak šlo. My to vlastně děláme také tak. Rozdíl je však v tom, že my při tom uplatňujeme poměrně velmi složitou, hodně pracnou a tím i nákladnou metodiku udržovacího šlechtění, aby daná odrůda stále vykazovala stejné znaky a vlastnosti, samozřejmě aby byla stále v dobrém zdravotním i výnosovém stavu. Konkurenční firma SEMO Smržice doporučuje každoroční obměnu sadby. Něco na tom asi bude.

    Japo II

    18. 10. 2021 16:11 Zakladatel vlákna: Marcela Minimalná
    Dobrý den, můžete mi prosím podrobněji vysvětlit co znamená níže uvedená věta?

    Japo II je ozdraveným klonem z původní odrůdy Japo.
    Děkuji Marcela
    19. 10. 2021 19:22 Jan Kozák
    Vzhledem k tomu, že česnek stále tvoří tzv. mikromutace, tedy drobné dědičné změny, je každá odrůda směsí vzájemně si podobných klonů. Klon, který z původní jarní odrůdy Japo nás zvláště zaujal, byl ozdraven od viru původce žluté zakrslosti cibule (OYDV). Tím se dosáhlo toho, že odrůda s původně drobnými cibulemi se může směle poměřovat co do velikosti cibulí s ozimými odrůdami.

    Stvol

    2. 6. 2021 18:42 Zakladatel vlákna: Vaclav Kavka
    Možná nejbližší příbuzný - Allium Pseudoampeloprasum
    A. Pseudoampeloprasum

    Čo je na tom pravda ?

    2. 2. 2021 20:36 Zakladatel vlákna: Jozef Sisak
    Zdroj:
    Doc. RNDr. Jaroslava Ovesná, CSc. a Ing. František Velát: ČESNEK
    (ALLIUM SATIVUM L.): odrůdy, agrotechnika, posklizňové zpracování                                     na stranke F.     Cesnak nadovšetko bola pulikovana inform. o 3 novych odrodach v registracii a pritom ma byť jedna  pre Slovensko zaroveň aj na vašej f. stranke.podrobnosti ?
    3. 2. 2021 9:28 Jan Kozák ml.
    Na nové odrůdy se můžeme těšit za dva roky.
    10. 2. 2021 16:33 Jozef Sisak
    Ešte jedna otazka k teme . podlo publikovane informacii  že jedna odroda pre Slovensko - bude to ozdravena niektora z existujucich odrôd / Matuš , Valko ? ktore mna osobne by potešili / alebo uplna novinka . Nech už teraz viem a nie sam na čo sa mam tešiť . Ak to nie je tajomstvo.
    10. 2. 2021 19:21 Jan Kozák
    Nie je to tajomsto, můžete se těšit na úplnou novinku.

    odrůdy česneku, sadba ,pěstování

    29. 1. 2021 18:59 Zakladatel vlákna: Pavel Skala
    Dobrý večer  chtěl jsem se zeptat ohledně odrůdy  česneků Bjetin ,Lukan,Japo 2 minulá sklizen techto odrůd byla sice  bohatá ale poněkud mnohonásobně menší co se týká palic , oproti odrůdě Germidour která byla sázená pouze zkušebně jak se osvědčí .Germidour dopadl velmi dobře na stejné zahradě ve stejných podmínkách -středně těžká zemina ,pozemek delší dobu odpočíval, může být nějaký nedostek jiných  živin možná špatné místo? Hnojím jen kompostní zeminou kobylincem.... letošní sklizen pokud nějáká bude  tak byl sázený Havran ,Topaz, Benátčan .Zvolil jsem jiné místo i lehčí záhřevnější půdu. Dále bych se chtěl zeptat ohledně odrůdy Karel IV. a Ruský paličák  je šance že by vydržel až do podzimní výsadby ? Obdržel jsem tyto odrůdy poprvé  , jako konzumní  a chtěl bych je zkusit  zasadit pouze pár kusů -experimentálně .Bylo by to možné i na jaře ? Děkuji
    29. 1. 2021 22:34 Jan Kozák ml.
    Dobrý den, pane Skalo, co konkrétně znamená „mnohonásobně menší“? Kolik vážily cibule našich odrůd, které jste sklidil, nebo jaký měly průměr?
    Takto se k tomu lze vyjádřit pouze obecně. Naše odrůdy nejsou šlechtěné na co největší cibule. Při šlechtění se vyhledávají jiné vlastnosti: ušlechtilá chuť (pokud člověk nerozumí tomu, čemu se u česneku říká pachuť, pozná to například při nakládání masa nebo ohřívání pokrmu), odolnost vůči počasí (pracuje se např. na odrůdách nenáročných na závlahu) či škůdcům, možnost přesazování atd. Ne že by na velikosti cibulí nezáleželo vůbec, ale není to primární cíl.
    Ke konkurenčním odrůdám se nevyjadřujeme, nebylo by to seriózní. Stejně tak tu nechceme debatu o sázení konzumního česneku. Jistě chápete, že je to podobné jako chtít na webu producenta filmu diskutovat o tom, kde se dají filmy stáhnout bez placení držiteli autorských práv. U nás je to tak, že nemalou část sadby množíme sami (část pak naši smluvní množitelé), přesto udržování a šlechtění nových odrůd stojí většinu času a úsilí. Obojí je hrazené právě prodejem sadby. Proto tu nechceme diskusi o sázení konzumního česneku.
    31. 1. 2021 15:30 Beda Svoboda
    Česnek Vám těžko vydrží do doby sadby,já to kdysi zkusil experiment.nasadit, něco málo vzešlo, ale pak vše "chcíplo",tudíž nedoporučuji. Vysaďte co nejdříve na jaře,hlavně ošetřete proti škůdcům, namořte. Ale hlavně počítejte s tím, že Vám naroste česnek malý, někdy i 1 cibule, ale vše bude vhodné na podzimní výsadbu.

    Samozřejmě moc souhlasím s Kozákovými, že by se sadba měla kupovat, ale některé odrůdy se opravdu těžce shánějí,proto jsem si dovolil toto napsat. Ale vřele doporučuji nesázet "francouze" ale na podzim zavčas! si vyberte z bohaté nabídky "Kozákových"odrůd. Např. Jovan dělá větší cibule...

    Semena česneku

    2. 11. 2020 11:24 Zakladatel vlákna: Vaclav Kavka
    Jen v rámci sdílené vášně pro česnek, podařilo se mi nakonec jej přimět k vytvoření několika semen.
    Semena
    2. 11. 2020 12:34 Jozef Sisak
    Blahoželám
    2. 11. 2020 18:26 Vaclav Kavka
    Děkuji. Tři roky mi to trvalo.
    3. 11. 2020 9:44 Jozef Sisak
    Toto je asi prvy krok k dosiahnutiu na zlatu cesnakovu olympijku medailu
    2. 11. 2020 19:55 Václav Kozák
    To je skvělý výsledek experimentu, pane Kavko. Moc rádi bychom to i 
    viděli, až pomine shon kolem vyřizování objednávek a sázení česneku.
    2. 11. 2020 20:11 Vaclav Kavka
    Rád se pochlubím, jak to jen půjde.
    3. 11. 2020 14:23 Libor Hejduk
    Tak to je pořádný úspěch, můžu být zvědavý a zeptat se, jak se to povedlo? A jaký byl výchozí materiál? Pač z toho mála, co o česneku vím, tak standardně semena netvoří.
    3. 11. 2020 16:54 Vaclav Kavka
    Zkoušel jsem mnoho a mnoho odrůd, z dostupných se mi nejlslibnější jeví Havran, Slavin, Ivan. Ve druhém sledu, hodné zkoušení, Jovan, Karel IV., Mirka. Popravdě už neurčím, který přesně to byl, ikdyž podezření mám.

    Na internetu toho lze k tématu najít poměrně hodně pod heslem "True Garlic Seeds", sám jsem k tomu něco připsal na jednom českém zahrádkářském diskusním serveru. Na researchgate je mnoho článků, které se tomu z různých stran věnují (v lepším podnebí to jde mnohem snáz), hlavní autoři, kteří o tom psali jsou asi: P. Simon, T. Etoh, Maria Jenderek, Rina Kamentsky,
    Krystyna Winiarczyk.

    Odrůdy, které jsou nejslibnější ke zkoušení z velké části kopírují fylogenetickou klasifikaci česneku (PS, MPS, ...)
    Tohle by bylo téma na dlouhou diskusi a asi bych to tu neměl příliš zaplevelovat.

    Kdyby to zkusilo víc lidí, určitě by se to některým brzy podařilo. Zároveň by bylo takto možné vyzkoušet různé krajové odrůdy. Věřím, že při počtu našich krajových odrůd by se podařilo najít některé, které by překvapily.

    Ten postup je v zásadě jednoduchý, u květního stvolu je potřeba odstranit pacibulky a udržet jej co nejdéle naživu, ať už na rostlině nebo uříznutý ve vodě. Jednoduše napsáno, ale spousta komplikací kolem.
    3. 11. 2020 21:52 Libor Hejduk
    Díky za inspiraci, zběžně jsem už něco hledal, ale bude to chtít víc času. Rád pokusničím, takže asi obětuju pár česneků na pokusy. Uvidím, sic příští sezonu chci zahradu minimalizovat a věnovat se jiným činnostem, ale česnek je srdcová záležitost.

    česnek určený k sadbě vs. ke konzumaci

    2. 9. 2020 15:00 Zakladatel vlákna: Michaela Kruchlová
    Dobrý den, máme doma debatu na téma česnek určený k sadbě vs. ke konzumaci a chci poprosit o vysvětlení. Přítel tvrdí, že mužeme zasadit česnek, který jsme koupili u farmáře ke konzumaci nebo od rodičů - který oni věpěstovali. Četla jsem Váš článek o tom, že tímto koupeným česnekem můžeme na políčko zanést různé choroby. Ptal se mě, jaký je tedy rozdíl mezi česnekem co prodáváte vy (určený k sadbě) a tím koupeným. Nedokázala jsem mu odpovědět...
    Moc děkuji za odpověď
    2. 9. 2020 17:25 Alois Juráň
    Dobrý den .Není to na mne ale pokusím se stručně také odpovědět.Porost česneku  určeného na sadbu musí být kontrolovaný rostlinolekaři jinak nedostane příslušný certifikát a jako sadbový nesmí být prodáván..
    2. 9. 2020 21:10 Jan Kozák ml.
    Jako sadba se označuje ten materiál, který byl vypěstován v režimu zákona o oběhu osiva a sadby. Konzumní česnek je veškerý ostatní. Pro zákazníka to znamená, že dostává sadbovou kvalitu bez závažných chorob a škůdců. Kritéria sadby jsou dána vyhláškou. Když se producentovi sadby pomíchají vizuálně stejné cibule více odrůd, nesmí je prodat jako sadbu. Když se mu cibule rozpadnou nebo jsou příliš malé, nesmí je prodat jako sadbu. I kdyby to byli zákazníci ochotni koupit se slevou. Jako konzumní česnek lze s vhodnou cenovou politikou prodat ledacos.
    Sadba je výrazně více limitovaná. Její distributor se nezodpovídá pouze zákazníkovi, ale i státu ve formě jeho úřadů. Musí kupříkladu evidovat, kterou partii sadby dodal kterému obchodu či pěstiteli, na kterých stanovištích byla všechny předchozí roky množena atd. Aby bylo možné určit, které partie je případně nutné stáhnout z trhu. Je přesně definováno, jak může prodej probíhat. Proto se při prodeji v pytlích sadba plombuje, malá balení musejí být v obalu, ve kterém bez nástrojů nelze cibule vyměnit atd. Distributor mimo jiné garantuje, že po celou dobu uvádění na trh se jedná o identickou odrůdu. Pokud by mu během toho odrůda zmutovala, nesmí ji prodávat.
    Když se podíváte na bratrovu stránku na instagramu, uvidíte tam nějaké laboratoře, hromadu izolátů, všude milion cedulek. To není běžné vybavení, které se používá při produkci konzumního česneku. I když samotná technologie pěstování sadby a konzumního česneku je stejná, nejedná se o stejný produkt.
    Pak je ještě jeden pohled na věc. Šlechtění nové odrůdy je velmi finančně i pracovně náročné. Nedávno se tu uvádělo, že na odrůdu to vychází cca milion korun, plus investice do uvedení na trh a do ozdravování po celou dobu, co je odrůda na trhu. To je financované z prodeje sadby. Aby šlechtění dávalo smysl, jsou odrůdy chráněné a držitel práv k odrůdě má nárok na licenční poplatky těch, kdo z jeho práce těží. Je dobré si uvědomit, že nákupem sadby přispíváte na její vývoj a udržování. Když odrůdu koupíte načerno nebo si pořídíte cibuli, kterou budete donekonečna přesazovat, sice ušetříte, ale je to na úkor ostatních. To je pak na svědomí každého.
    Vrchol je, když pak někdo jde na veřejné fórum držitele práv k odrůdám referovat o tom, jak je skvělé pěstovat konzumní česnek, že odrůdu stačí koupit jednou v životě atd. Což se i zde pravidelně objevuje. Z mého pohledu se jedná o nebetyčnou drzost. (Zdůrazňuji, že se jedná o můj osobní názor.)
    To se týká komerčně dostupných odrůd. U starých krajových odrůd je situace jiná. Ty v sadbové kvalitě neexistují. Jejich udržování je prospěšné, protože když taková odrůda zanikne, už ji nikdo neobnoví. Přitom by v budoucnu mohla být doceněna nějaká její vlastnost, která bude u ostatních chybět.
    3. 9. 2020 9:08 Michaela Kruchlová
    Moc Vám děkuji za Vaši obsáhlou odpověď. Včera jsem u Vás objednala sadbu . Líbí se mi lidé jako jste Vy/Vaše firma - máte hezké, přehledné stránky. Vše do detailu popsané a vysvětlené. Věnujete se jedné veci a tu děláte pořádně. Děkuji
    3. 9. 2020 13:18 Jan Kozák ml.
    Děkujeme za milá slova, udělala nám radost.

    viróza česneku Lukan

    13. 6. 2020 7:41 Zakladatel vlákna: Martina Horáčková
    Dobrý den,

    letos jsem si od vás pořídila sadbu česneku Lukan a napadla ho nějaká viróza - žluté neohraničené skvrny na listech přesně jako na fotkách v sekci choroby a škůdci. Rostliny jsou takové neduživé a malé, ani nevím, jestli půjdou do květu.  Zatím jsem vždy pěstovala "bezejnenou" odrůdu od babičky a ta nikdy takovéto problémy neměla, tak mě to nepříjemně překvapilo (nějak jsem si naivně myslela, že certifikovaná sadba bude odolnější) a napadlo mě v souvislosti s tím několik dotazů: Jsou nějaké odrůdy k tomuto onemocnění náchylnější než jiné? A je možné tento česnek použít na sadbu, nebo se to bude přenášet? A přetrvávají i viry v půdě nebo se vždy znovu rozšíří z okolí? A konkrétněji - je výhodnější takovýto napadený česnek rovnou sklidit nebo mu neuškodí, když ještě ten cca měsíc bude růst? Děkuji
    13. 6. 2020 9:37 Vaclav Kavka
    Dobrý den, bez obrázků asi ani pan Kozák nepomůže. Certifikovaná sadba odolnější nebude, bude přinejlepším před několika lety ozdravená, což nepomůže proti nové infekci.
    Některé tradiční odrůdy mají výhodu, že se na nich virózy na pohled neprojevují. Ohledně setrvání virů v půdě se soudí, že běžné viry česneku nezůstávají. Nicméně se asi úplně neví o všech možných virech a viry, škodící na jiných rostlinách (TMV) v půdě mohou zůstat cca 2 roky za vhodných podmínek. Na některých místech u nás po zaniklém osídlení zůstal volně rostoucí česnek a tyto populace by mohly být velmi odolné vůči čemukoliv. Akorát je těžké o nich získat bližší informace. Virů v česneku byste se doma zbavila nejspíš jen kdybyste dokázala česnek přivést k tvorbě pravých semen.
    Ohledně sklizně, pokud jde o virózu, je to jedno.
    Nicméně v současném mokrém počasí se na mnoha pozemcích probouzí bílá sklerociová hniloba a tam to jedno není. Pokud Vám nějaká rostlina celkově žloutne, měkne, ohýbá se (to by mohly být ty neduživé)- zkuste ji vytáhnout.
    13. 6. 2020 17:21 Jozef Sisak
    Nemôže to byť rez-hrdza? zvyšok ako p.V. Kavka
    14. 6. 2020 15:42 Jan Kozák
    O virózách jsme tady psali nedávno několikrát. Takže znovu opakuji: úplně každý česnek je virózní. Jde jen o to, jestli se viróza manifestačně projeví nebo jestli česnek vypadá jako zdravý. Česnek samozřejmě nechejte dozrát. Pokud se Vám celkově nezdá, tak ho nesázejte.
    23. 6. 2020 22:46 Jan Kozák ml.
    Protože příspěvek výše obsahuje několik nepřesností a problematika není dostatečně známá, zkusím to vysvětlit tak, aby to bylo srozumitelné pro všechny zájemce.
    Svět je kompletně zamořen viry – vzduch, voda, neživé předměty, organismy; člověka a česnek nevyjímaje. Konkrétně na česneku parazitují desítky druhů virů. Velká část z nich není popsaná a jejich přítomnost se nijak netestuje.

    „Bezvirózní sadba“ je odborný výraz, který označuje ty partie sadby (jako „partie“ se bere část produkované odrůdy, která má stejný rodokmen – pokud mají dvě balení česneku stejné číslo partie, znamená to, že byly celou dobu množeny společně), které byly zbaveny viru OYDV + volitelně několika dalších. To se dělá tak, že se v laboratoři pěstují nejmladší části rostliny, u kterých je menší pravděpodobnost, že již byly infikovány viry. V rostlinách se poté testuje přítomnost konkrétních virů. Povinně toho OYDV, což vyžaduje vyhláška, případně od dalších, které daného šlechtitele zajímají. Přítomnost ostatních virů se netestuje. Není to tak, že by rostlina byla zbavená úplně všech virů. To by bylo zřejmě neproveditelné, extrémně nákladné… a naprosto zbytečné.

    Tyto vybrané ozdravené rostliny se neprodávají. Byly by velmi, velmi drahé a pro pěstitele naprosto k ničemu. Stejně jako u pacibulek by mu trvalo několik let, než by z toho vypěstoval rostlinu s plnohodnotnou cibulí, a do měsíce by mu nejspíš všechny uhynuly. Hlavně by po vyjmutí ze sterilního prostředí začalo nezastavitelně docházet k infekci.
    Místo toho se rostlina pěstuje nejprve v laboratoři pod umělým osvětlením, později v izolacích tak, aby se zpomalila opětovná infekce, rostlina se namnožila, narostla a přizpůsobila se prostředí u zákazníka.

    Mozaika na listech česneku není dostatečně prozkoumaná. Je zřejmě vyvolána více faktory. Mimo jiné záleží i na odrůdě. Například tzv. ruské paličáky mozaiku běžně nevytvářejí, i když jsou sebevíc zavirované. Pokud budete „bezvirózní“ česneky blízko neozdravených, jejich reinfekci výrazně urychlíte. To může být matoucí, protože laikovi se může zdát, že právě nažloutlá odrůda je více zavirovaná.

    Ani v rámci jedné odrůdy nelze říct, že jedinec s výraznější mozaikou obsahuje více virů. Naopak. Po ozdravení jsou jedinci k mozaice náchylnější než po letech, kdy virů obsahují více. Ruské paličáky po ozdravení vytvářejí trochu odlišnou mozaiku taky. A ty krajové odrůdy zmíněné panem Kavkou se po zbavení OYDV budou chovat stejně. Tyto odrůdy nejsou vůči virům imunní, naopak jsou zavirované do maximální úrovně.

    Ozdravení se provádí proto, že zvyšuje výnos. (Pochopitelně po letech, protože hned po ozdravení odpovídá velikosti rostliny z malé pacibulky.) Výnos se postupnou reinfekcí opět snižuje. (Dokonce se po čase snižuje pod úroveň, než kdyby se daná odrůda vůbec neozdravovala. To je důvod, proč se jedná o kontroverzní metodu. Už mnoho let nové odrůdy ozdravené být musí, jinak se nesmějí registrovat a prodávat.)

    Samotné snížení výnosu však není přímým důsledkem mozaiky a s ní souvisejícím úbytkem chlorofylu. Je způsobeno jiným působením viru. (Pro přirovnání: aktuální koronavirus se u člověka může mimo jiné projevovat třesem rukou, přesto jeho oběti neumírají na klepání.) Odrůda s mozaikou je virem limitovaná úplně stejně jako ta bezpříznaková. Listová plocha u česneku je dostatečně dimenzovaná na to, aby toto žloutnutí nemělo limitující vliv.
    25. 6. 2020 8:13 Tom Kubelka
    Diskusi sleduji už několik let a podobné vysvětlení polopatě mi chybělo. Nyní některé odpovědi dávají větší smysl.

    Původ odrůd

    1. 5. 2020 19:41 Zakladatel vlákna: Vaclav Kavka
    Dobrý den, prozradil byste nám, které odrůdy mají původ v krajových odrůdách a kterých?
    1. 5. 2020 20:59 Jan Kozák
    Téměř všechny odrůdy česneku vznikly zušlechtěním krajových odrůd. Výjimkou je např. náš Havel, který je spontánní mutací z odrůdy Slavin. Ale z kterých lokalit původní krajové odrůdy jsou, je moje tajemství před konkurencí.
    1. 5. 2020 22:05 Vaclav Kavka
    Děkuju. To je škoda.

    Délka dne

    30. 11. 2019 18:28 Zakladatel vlákna: Vaclav Kavka
    Dobrý den, ví se o našich odrůdách česneku, jaká délka dne spouští růst stroužků?
    30. 11. 2019 21:12 Novák Ladislav
    Příspěvek byl smazán, protože porušoval pravidla diskuse.
    1. 12. 2019 7:11 Vaclav Kavka
    Příspěvek byl smazán, protože porušoval pravidla diskuse.
    1. 12. 2019 9:14 Novák Ladislav
    Příspěvek byl smazán, protože porušoval pravidla diskuse.
    1. 12. 2019 9:41 Vaclav Kavka
    Ale mně je jedno, co Vám vadí. Vaše jízlivost je nepřípadná. Jestli nějaký dotaz není zajímavý pro Vás, neznamená to, že není důležitý pro jiného. Kromě jiného je reakce česneku na fotoperiodu poměrně intenzivně studována a není nepřípadné se zajímat, jak jsou na tom naše odrůdy.
    1. 12. 2019 13:46 Jozef Sisak
    Pozdravujem všetkých nadšencov ako aj "cesnakarov " . Tema ma zaujala a vyhľadavač ma naviedol na https://theses.cz/id/th8jjd/zaverecna_prace.pdf keď človek hľada a najde.
    2. 12. 2019 7:11 Jozef Sisak
    Aj keď tato adresa Vam neda odpoveď na zmazane otazky ale  rozširuje vedomosti šprtakom ako som aj ja .
    6. 12. 2019 19:27 Jan Kozák
    Zajímavá otázka. Já se zaobírám otázkou po praktické stránce dost podobnou a to kdy se rozhoduje o počtu stroužků. Většina odrůd ve zhoršených podmínkách (nejen stanovištních ale i ročníkových) vytvoří méně stroužků. Ale zatím jsem nijak nepokročil. 
    6. 12. 2019 19:55 Vaclav Kavka
    To je taky zajímavá otázka. Mám česnek, který tvoří cibuli o dvou obřích stroužcích. Rád bych to trochu ovlivnil, protože je to sice zajímavé, ale trochu nepraktické.
    2. 12. 2019 20:32 Pavel Dohnal
    Teplota, tlak, rosný bod... hlásili kdysi v rádiu. Délka dne a noci nemá snad vliv na česnek, jako má třeba stoprocentní vliv na ředkvičku. Před pár týdny jsem tu bědoval, že mi už česnek leze. Opět nezklamal! Je mu zima, zastavil růst, konečky v mrazech v lednu zfialoví, to budou zase po pár suchých letech velké cibule!! Bohudík. 
    2. 12. 2019 21:25 Michal Grič
    Pane Dohnale, dost Vašich příspěvků je velmi mylných a mohou zmást ostatní pěstitele. Samozřejmě, že délka dne má vliv na vývoj česneku a ten vliv je opravdu podstatný.
    2. 12. 2019 22:14 Pavel Dohnal
    Občas se rád podělím o dlouholeté zkušenosti. Jestli jsou mylné, posoudíte sám, až se Vám třeba nezadaří. Vím, jaké to je, prosit o radu zkušenější. Prosím Vás, podělte se s ostatními o zkušenost, jaký vliv má délka dne na růst a vývoj. Doteď žiju asi mylně v tom, že prvního prosince  2019 je stejně dlouhý den, nebo noc, jako v roce 1900. Ale každý rok je v listopadu, prosinci,... jiná teplota, jiné srážky,... Sadíte každý rok ve stejný den? Nebo ve stejný měsíc? Já podle přírody, kdy dovolí. 
    3. 12. 2019 9:27 Jan Kozák ml.
    Z důvodu soustavného porušování pravidel a přání provozovatele bylo panu Dohnalovi na měsíc členství v diskusi pozastaveno.
    3. 12. 2019 10:56 Alois Juráň
    Dobře tak!
    3. 12. 2019 17:23 Novák Ladislav
    Skoro se bojím něco napsat, abych nedopadl jako pan Dohnal.Dodatečně jsem si zjistil že česnek má vysoké nároky na světlo.Z toho pro mě vyplývá že ho nebudu sázet do stínu.To je ale asi tak vše co pro něj v této problematice mohu udělat.Já se kvůli pěstování česneku a vytvoření mu lepších podmínek nebudu stěhovat.Pojďme řešit problémy,které může ovlivnit každý z  řadových pěstitelů česneku.Závlahu,její intenzitu a rozložení během vegetační doby,hnojení přímé a nepřímé/můj výraz pro starou půdní sílu,čím více v rozumné míře přehnojím předplodinu např. brambory,které to snesou a zanechají velkou část živin pro následující plodinu.Mrzí mě reakce p.Juráně.Jak z tohoto může mít člověk radost.
    4. 12. 2019 9:56 Alois Juráň
    To není radost! špatně pochopeno!!

    Ořešák

    5. 10. 2019 0:00 Zakladatel vlákna: Pavel Dohnal
    Malopěstitel: Pomalu opadává listí z ořešáku, chystám se na dvacátou sezónu. Pozemek po ničem je zrytý měsíc. Už rozdružuji, zítra namořím Havran, Havel, druhé a třetí místo po Mojem! Během dvou týdnů jde do země. Je asi vtipné a neuvěřitelné, že ten můj, pracovně nazvaný "Pavel", vydrží přes rok při pokojové teplotě. Pane inženýre, jaké martírium bych musel absolvovat, abych si zaregistroval odrůdu? 
    5. 10. 2019 21:12 Jan Kozák
    Po vstupu do EU je možné přihlásit k registračnímu řízení novou odrůdu, která je ozdravena minimálně o virus OYDV. To se dělá laboratorně. Pokud byste si chtěl takovou laboratoř zřídit, počítejte s náklady v řádu stovek tisíc. Dá se to však zařídit u již existující  laboratoře, což je levnější. To by bylo v řádech tisíců, max. desítek tisíc ročně. Ozdravený materiál byste dále množil a šlechtitelsky sledoval v technickém izolátu, na nějž by Vám asi sto tisíc stačilo. Samozřejmě byste musel podle potřeby měnit sítě. Od samotného prvního ozdravení po žádost k registraci uběhne nějakých šest osm let. Pokud se zadaří do deseti let můžete mít odrůdu zaregistrovanou, nákladově se za tu dobu dostanete někam mezi půl a tři čtvrtě milionu. Ale ani uvedení nové odrůdy do oběhu od neznámého subjektu není záležitost jednoduchá a levná.
    7. 10. 2019 21:00 Pavel Dohnal
    Velmi Vám, pane inženýre, děkuji za odpověď. Přesně tak jsem si to představoval. Proto máte moji hlubokou úctu a obrovský obdiv! Mnozí ani netuší, co vše to obnáší, jak udržet kvalitu toho, co už máte, co jste těžkou prací dokázal a musíte stále obhajovat. Držím palce a děkuji Vám za všechny cenné informace. 

    odrůda Slavin

    27. 7. 2018 14:47 Zakladatel vlákna: Jiří Procházka
    Dobrý den, v textech se objevuje odrůda Slavin a Slavin II.  Jde o stejnou odrůdu? Pokud ne, jaký je v nich rozdíl.
    děkuji za odpověď
    27. 7. 2018 15:04 Zdeněk Mácha
    Dobrý den. Toto je odpověd´ pana ing. Kozáka ze dne 10.7. na dotaz ohledně Slavinu: Slavin II je ozdravenou formou původní odrůdy Slavin. Všechny znaky i vlastnosti zůstávají zachovány, Slavin II má v prvních generacích trochu vyšší výnos oproti původnímu Slavinu.

    Slavin

    8. 7. 2018 7:56 Zakladatel vlákna: Richard Bily
    Dobrý den, mám dotaz ohledně odrůdy Slavín. Loni jsem měl Vaši sadbu Slavínu s výsledkem sem spokojen a ted máte na eshopu Slavín II je to jen vyšší stupeň šlechtění a změnily se nějak některé vlastnosti odrůdy ? Děkuji Bílý
    10. 7. 2018 7:21 Jan Kozák
    Jen pro pořádek: odrůda se jmenuje Slavin (s krátkým i).
    Slavin II je ozdravenou formou původní odrůdy Slavin. Všechny znaky i vlastnosti zůstávají zachovány, Slavin II má v prvních generacích trochu vyšší výnos oproti původnímu Slavinu.

    nové odrůdy

    16. 2. 2018 20:31 Zakladatel vlákna: Antonín Tesař
    Dobrý den, někdy v r. 2016 a  2017 jste uváděli, že p. V. Kozák má připraveno několik nových šlechtění česneku. Kdy se můžeme těšit a můžete prosím uvést již nyní nějaké bližší informace? 
    19. 2. 2018 6:51 Jan Kozák
    Máme skutečně několik nových perspektivních klonů. Vzhledem k tomu, že se v současné době mohou v EU registrovat pouze ozdravené odrůdy, musíme si ještě několik let počkat.

    Jak se česnek šlechtí?

    4. 10. 2017 22:23 Zakladatel vlákna: Ing. Petr Vejřík
    Dobrý den,
    předně musím uznat, že si vážím Vaší práce. V hlavě mi ovšem stále vrtá myšlenka. Jak se vlastně česnek šlechtí? Dle mých informací, není tato rostlina schopna se generativně rozmnožovat. Vegetativní množení tak produkuje klony mateřské rostliny. Ty jsou  tedy stále do nekonečna geneticky stejné jako původní rostlina. Jak je možné, že vzniklo tak nepřeberné množství odrůd? Nemám zájem Vám rozhodně fušovat do řemesla, česnek je mým okrajovým koníčkem. Jen otázka, na kterou mi ještě nikdy, nikdo neodpověděl. Vy to přeci musíte vědět, když sám česnek nějakým způsobem šlechtíte. S pozdravem a přáním mnoha úspěchů Petr Vejřík. 
    5. 10. 2017 22:02 Václav Kozák
    Vážený pane Vejřík,
    máte pravdu, že česnek není schopen generativního množení. Proto je u něho i specifické šlechtění. Nové genotypy vznikají mutacemi. Při šlechtění se nejčastěji vychází ze spontánních mutací nebo z krajových odrůd. U nich jsou prováděny několik let výběry a ozdravování od virů (jen velmi zjednodušeně). Na odrůdě se proto musí pracovat obvykle 7 - 10 let, než je připravena k registraci. K registraci se však dostane jen poměrně nízké procento genotypů, na kterých se pracuje, protože až v průběhu šlechtění je možné vyhodnotit jejich vlastnosti. Nelze totiž k existující odrůdě přikřížit genotypy s žádanými vlastnostmi nebo např. donor rezistence, jako je tomu při šlechtění rostlin s generativním množením. Dá se říci, že kvůli tomu je to větší "dobrodružství".
    5. 10. 2017 23:13 Libor Hejduk
    Dobrý den,
    každopádně musí být inspirativní pouštět se do takových dobrodružství. Pro nás nepoučené laiky, nejen v oblasti šlechtění, by bylo ohromující jen si o tom popovídat a vidět vás při práci. Obdivuji Vás a Vašeho učitele a otce v tom, jak držíte nad vodou a vracíte do povědomí takový pojem, jakým je český česnek. Ať se dále daří.
    Ohledně ozdravování by mě ale velice zajímal základní princip, jak je možné ozdravit sadbu od virů. Sám se sice zabývám viry, ne tedy rostlinými, ale konkrétně pracuji s kmeny viru klíšťové encefalitidy, ale jako možné varianty mě napadá snad jen ozdravení látkami s antivirovým účinkem, pěstování klonů v podmínkách nepříznivých pro virus a selekci zdravých klonů. Nebo jen čistá selekce? nevim, netušim, ale strašně mě ten princip zajímá. Samozřejmě pokud není součástí vašeho know-how.
    9. 10. 2017 13:20 Ing. Petr Vejřík
    Moc děkuji za
    odpověď,

    trošku jsem ji z
    části čekal, že půjde o tkáňové kultury. In vitro kultivace zřejmě přispěje i k ozdravení česneku. Nenapadlo mě však,
    že se mohly i v dnešní době uchovat staré krajové odrůdy. A
    přikřížit divoké česneky se nedá? Četl jsem o mnoho druzích,
    které mohly být prapředky kulturního česneku. Nebo jsou také
    sterilní? Kdysi dávno jsem se učil o možnosti rozpuštění buněčných a jaderných stěn vpravení chromozomů z jiné rostliny. Tím se požadované vlastnosti upravit nedají? 
    10. 10. 2017 23:21 Alois Juráň
    Už vám as neodpoví..

    osud odrůdy Mirka II

    13. 2. 2017 11:46 Zakladatel vlákna: Mareš
    Dobrý den pane inženýre,
    dovoluji se zeptat, zda bude již letos konečně k objednání odrůda Mirka II, která je podle údajů NOÚ v registračním řízení už nejméně tři roky. Jaké "mouchy" zkušebníci po tolik sezón u této ozdravené odrůdy hledají? Že by odolnost proti ptačí chřipce nebo moru prasat? Z ohlasů zahrádkářské veřejnosti vím, že tato ozdravená odrůda původní Mirky je netrpělivě očekávána, protože původní sadba Mirky je už za zenitem a to jak výnosově, tak ve skladovatelnosti i zdravotním stavu. Je mi jasné, že průběh registračního řízení ze své pozice ovlivnit nijak nemůžete, ale informaci o dosavadních výsledcích registračních zkoušek a přibližném termínu povolení této odrůdy by Vám dát měli. A to tím spíš, že jste účastníkem řízení, jehož náklady jste musel ze svého zaplatit.
    Za odpověď Vám předem děkuji
    16. 2. 2017 3:33 Václav Kozák
    Vážený pane Mareši,
    musím Vás zklamat, ale žádný nástupce odrůdy Mirka v registraci není. Pro jistotu jsem se podíval i na NOÚ, jestli tam není uvedena nějaká chyba, ale ani tam jsem na odrůdu, kterou uvádíte, nenarazil.
    Krátce se však vyjádřím k dalším informacím ve Vašem příspěvku.
    Je nutné si říci, že je významný rozdíl mezi kvalitou a kvantitou, ač mnoho spotřebitelů tyto dvě věci spojilo v jedno a za hlavní ukazatel kvality považují kvantitu (jak u zeleniny, tak u ovoce). Některé odrůdy, jako např. Matin čí Mirka, nebyly zařazeny do sortimentu s předpokladem, že se bude jednat o odrůdy pro velkopěstitele, ale spíše jako doplňková odrůda či rarita pro zahrádkáře a drobné pěstitele. Ne každý pěstitel totiž u česneku preferuje maximální výnosy, proto i tyto odrůdy si našly své stálé zákazníky a pěstitele, kteří upřednostňují vlastnosti, které jim nabízí právě tyto konkrétní odrůdy. Jestliže pěstitel upřednostňuje velké výnosy, má výběr z více než 10 dalších odrůd, které naše šlechtitelská firma nabízí.
    Důsledkem ozdravení odrůdy od virů je obvykle zvýšení výnosů (ne zcela vždy, proto se při šlechtění vybírají klony, u kterých při ozdravení opravdu k významnému navýšení výnosů dochází). Skladovatelnost ani náchylnost či odolnost vůči chorobám a škůdcům se však ozdravením od virů nemění.
    Asi jsem Vás tímto moc nepotěšil, věřím však, že Vás potěší alespoň fakt, že nyní intenzivně pracujeme nejen na zlepšení stávajících odrůd, ale i na vývoji několika zcela nových odrůd, které budou k registraci připraveny v nejbližších letech.

    Bezvirózní sadba

    9. 1. 2017 15:16 Zakladatel vlákna: Martin Lokaj
    Dobrý deň, chcem Vás poprosiť, či mi môžete upresniť pojem "bezvirózni sadba". V jednom videu som Vás videl hovoriť niečo o tom, že bezvirózna sadba sa nedá pestovať dlhodobo z vlastnej produkcie ale je potrebné ju meniť za novú sadbu myslím že každých 5 rokov najneskôr? Čo sa stane ak by som sadil napríklad Havran viac rokov? Ďakujem
    10. 1. 2017 6:59 Jan Kozák
    Po ozdravení se česnek postupně zpátky zamořuje viry, což má za následek snižování výnosů. Obecně platí, že vlastní sadbu můžete s úspěchem používat po dobu, kdy Vás uspokojuje výnos.

    pacibulky

    22. 11. 2016 10:07 Zakladatel vlákna: bořivoj
    Dobrý den,
    Chci poprosit o radu, před několika lety se mi na česneku Benátčan udělalo květenství s pacibulkami, tyto jsem pokusně zasadil a roste mi paličák, který se pokouším dál množit opět pomocí pacibulek, výsadbu provádím na podzim a stává se mi, že mi vyrostou malé cibule se stroušky, můj dotaz zní je možné tyto cibule rozdělat a použít jednotlivé stroušky na výsadbu? nemáte dle svých zkušeností představu jak to dopadne? a je takto vypěstovaný česnek novou odrůdou nebo se vrátil k původnímu typu ze kterého byl Benátčan vyšlechtěn?
    mnnohokrát Vám děkuji za odpověď
    Bořivoj
    22. 11. 2016 18:00 Jan Kozák
    Úzkolisté nepaličáky v extrémních podmínkách vytváří plnohodnotné pacibulky, z nichž vyrůstá zase normální nepaličák. Docela mě překvapuje, že Vám i potomstvo znovu vytváří květy, ale asi jsou u Vás ony extrémní podmínky.

    Šlechtění

    6. 7. 2016 12:15 Zakladatel vlákna: Pavel Baxa
    Dobrý den,z jakých odrůd je šlechtěná odrůda Havel?
    6. 7. 2016 20:23 Jan Kozák
    Havel je makromutací odrůdy Slavin.

    skladovatelnost a trvanlivost česneku

    8. 5. 2016 9:45 Zakladatel vlákna: Jana Kopecká
    Dobrý den, před časem se tu někdo ptal na skladovatelnost jednotlivých odrůd. Já mám nejlepší zkušenost s odrůdou Japo, již několikátý rok vydrží nejdéle. V současné době mám ještě cibule z PŘEDLOŇSKÉHO ROKU. Ano, jsou již trochu měkčí a stroužky nemají tolik silic. Ale je pořád pěknej. A tak tuto odrůdu pěstuju, ikdyž mi narostou drobnější cibule. Jenže vydrží, fakt vydrží:-) a tak radši loupu drobné prcky, ale je co loupat. Pane Kozák, klobouk dolů, vaše Japo je pašák. Zjistila jsem že základ je dobře usušit a pak najít místo, kde se nemění teploty. Chuťově preferuji jiné odrůdy, ale každý rok nějaké Japo sázím, protože vím, že vydrží. A vyhnul se mu i vlnovník, který se pustil do části loňské sklizně.

    Sadbový česnek Džambul.

    1. 5. 2016 18:56 Zakladatel vlákna: Filounek Jaroslav
    Dobrý den. Dnes jsem si objednal sadbový česnek, leč odrůda Džambul chyběla. Bude později? Děkuji za odpověď.
    2. 5. 2016 9:36 Václav Kozák
    Dobrý den,
    odrůda Džambul se vlastnostmi (barvou, dobou sklizně, složením cibule) velmi podobala Slavinu, jediným viditelným rozdílem byly jeho vyšší výnosy. Výchozí materiál Džambulu byl z ciziny, zatímco Slavin vznikl z české krajové odrůdy, stejně jako ostatní naše odrůdy. Rozhodli jsme se, že budeme dále pracovat s odrůdami, u kterých je výchozí materiál původem z ČR, proto z jednoho z klonů Slavinu vznikne nová bezvirózní odrůda Slavin II, která bude od Džambulu fenotypově téměř nerozeznatelná. Omezené množství Slavinu II by mělo být v prodeji už příští rok.

    novinky v "kozákovském" sortimentu

    9. 4. 2016 15:25 Zakladatel vlákna: Mareš
    Dobrý den,
    dovoluji se pozeptat (jistě i za širokou česnekářskou komunitu), zda letos bude v nabídce některá z Vašich nových odrůd které jsou dosud v registračním řízení. 1. květen, jako začátek příjmu objednávek, se kvapem blíží a taková informace bude zajímat i mnohé další pěstitele. Předem děkuji za odpověď
    St. Mareš
    9. 4. 2016 15:35 Jan Kozák
    První máj se skutečně kvapem blíží a té práce, co ještě musíme do té doby stihnout. Ještě že si nemusím vyrábět mávátko.
    Letos žádná novinka v nabídce nebude, výběr bude "pouze" z 15 odrůd.

    databáze odrůd česneku v ÚKZUZ

    16. 2. 2016 19:07 Zakladatel vlákna: Filounek Jaroslav
    Dobrý podvečer pane inženýre. Můžete mě prosím poslat odkaz na databázi odrůd česneku? V minulosti jsem ji měl v mém počítači, ale s přechodem na Win 10 mi zmizela. Psal jsem mail do ÚKZUZ kde mě paní Šafaříková poslala několik odkazů, ale žádný není takový jak jsem měl dříve. Připomínám, že zde byly odrůdy již registrované i s žádostí o registraci. Také zde byla tabulka s čísly pěstitelů, či šlechtitelů. Děkuji za odpověď.
    16. 2. 2016 19:14 Jan Kozák
    Tož to Vám neporadím. Já hledám informace pouze v dokumentu SPOLEČNÝ KATALOG ODRŮD DRUHŮ ZELENIN. Tam jsou i čísla udržovatelů odrůd, odrůdy s žádostí o registraci tam však nejsou. Jiné zdroje neznám.

    Dotaz

    27. 1. 2016 9:40 Zakladatel vlákna: Marie Mašková
    Dobrý den,

    letos bych ráda začala s pěstováním česneku. Bohužel zatím nemám dostatek zkušeností. Chtěla bych se zeptat. U některých druhů máte napsáno "Na trh se bude dodávat bezvirózní sadba“ a u některých nikoliv. Můžete mi prosím říci co to znamená?

    Děkuji
    27. 1. 2016 11:11 Václav Kozák
    Dobrý den,
    česneky jsou přirozeně virózní, protože se množí pouze vegetativně, takže viry se přenáší z rostliny na rostlinu. Proti virům není povolené používat žádné přípravky. Tzv. bezvirózní odrůdy se ozdravují laboratorně. Po laboratorním ozdravení má daná odrůda vyšší výnosy, než jaké by měla bez ozdravení. Ovšem časem dojde opět k reinfekci, takže je nutná častější obměna sadby než u odrůd klasických (neozdravených).

    Bjetin

    5. 9. 2015 20:39 Zakladatel vlákna: Pavlína Řezáčová
    Dobrý den, koupila jsem si od vás Bjetin, ale vůbec nikde jsem se nedočetla, proč vlastně nedráždí žlučníkáře? Koupila jsem si ho právě z tohoto důvodu, teď jsem ho na sobě otestovala a uvidím, jestli přežiju :) V čem je ten česnek jiný, co obsahuje, nebo spíše neobsahuje, že žlučníkářům nevadí? Moc děkuji za odpověď. Pavlína Řezáčová
    6. 9. 2015 7:00 Jan Kozák
    Touto otázkou se zabývají dvě výzkumná pracoviště. Odpovědět ještě nedovedou.

    staré a ozdravené odrůdy

    3. 9. 2015 20:36 Zakladatel vlákna: Hana Kopecká
    Dobrý den, zaujala mne debata ohledně nově registrovaných, ozdravených a původních odrůd. Chápu, že podle nařízení EU musí být nové odrůdy "ozdravené". Ale nerozumím tomu, proč dochází k "zániku" původních odrůd? To musíte časem přejít u všech odrůd na ozdravené?
    Takhle vlastně časem přijdem o všechny původní odrůdy? Je to tak, že u odrůd, u kterých skončí Vaše registrace tak zanikají? Nebo jsou volné k dispozici, třeba pro Moravoseed, který toto šlechtění může dál udržovat?
    Chystáte do budoucna ozdravenou variantu Lukanu? Přiznám se, že zrovna na mé zahradě se báječně daří původním odrůdám. Děkuji za vysvětlení
    3. 9. 2015 21:10 Jan Kozák
    Toto chce obšírnější odpověď. Připomeňte se, prosím, někdy později.
    3. 9. 2015 21:28 Hana Kopecká
    Určitě neuvědomila jsem si že, máte zrovna pořádně pilné období s rozvozem i odesíláním sadby. Připomenu se koncem měsíce a děkuji

    Pacibulka

    19. 7. 2015 21:04 Zakladatel vlákna: Naďa Filipínová
    Jako český kutil, zahrádkář se musím zeptat na pacibulky. To je vlastně květ? Pak semena? Nevím. Můžete trochu vysvětlit. Děkuji.
    20. 7. 2015 6:58 Jan Kozák
    Pacibulky jsou drobné útvary mezi květy v květenství paličáků. Podle typu je jich v jednom květenství přibližně deset až šest set a dají se využít k vegetativnímu (nepohlavnímu) množení. Česnek kuchyňský semena netvoří, jeho květy jsou sterilní.
    20. 7. 2015 16:36 Naďa Filipínová
    Pochopila jsem správně, nechat vykvést, rozdělit na podzim sadit. Musím se pochlubit česnek Bjetin, půda jílovitá.

    česnek a PCB

    19. 3. 2014 18:25 Zakladatel vlákna: Jožin
    Dobrý den pane Kozáku, chci se zeptat jestli na sebe česnek dokáže vázat polychlorované bifenyly a dioxiny z ryb. Když jím maso z lososa z farmového chovu, a dám si k němu několik syrových nakrájených stroužků česneku, dokáže na sebe navázat tyto nebezpečné látky? Nebo je lepší použít silnější medvědí česnek?
    19. 3. 2014 19:23 Jan Kozák
    Tož takovou otázku jsem ještě nedostal, ale hlavně na ni neznám odpověď. Že by česnek medvědí (Allium ursinum) byl silnější než česnek kuchyňský (Allium sativum), se mi nějak nezdá. Snad v porovnání s čínským.
    K Vašemu dnešnímu svátku Vám přeji hodně lásky.

    Sázecí kolík

    29. 10. 2013 19:43 Zakladatel vlákna: Miroslav
    Dobrý večer,mám dvě otázky,první je že jsem tady někde v (dřívější diskusi))četl že na sázení není vhodný sáz.kolík?(údajně špatné zakořenění) Co, a jak používáte na sázení?Myslím pro pěstitele cca do 5ti kg.
    A druhá otázka je,jestli můžu vypěstovaný česnek od Vás použít jako sadbu,bez možné degenerace,případně nízkého výnosu.Děkuji Miroslav
    29. 10. 2013 19:55 Jan Kozák
    Sázení kolíkem je nejpracnější a pro česnek nejméně vhodný způsob výsadby. To proto, že podpučí není pevně spojeno se zemí, čímž se zpomaluje zakořeňování.
    Smyslem naší práce není každoroční obměna sadby u zákazníka, ale předpokládá se, že bude ještě několik roků přesazovaná. Tzv. bezvirózní odrůdy potřebují obměnu třeba už po třech letech, klasické odrůdy můžete při šťastné ruce při výběru sadby pěstovat celá desetiletí.
    29. 10. 2013 22:57 Hana Kopecká
    Dobrý den, to mě přivádí k dotazu proč tedy klasické odrůdy nahrazovat bezvirozními? Jsou opravdu natolik odolnější než "klasika" a vůči vlastně jakým zejména virům a "chorobám". Vím, že jste to tu už vysvětloval, ale bezvirózní odrůdy odolávají vůči jakým virům. Má napadení případnou "virozou" vliv na výnos, skladovatelnost, atd ?
    Naivně jsem předpokládala, že česnek nejčastěji napadají spíš hniloby, a pak škůdci jako houbomilka, vlnovník- úroda, hádátko atd. Ptám se asi hloupě, ale ráda se zas přiučím.
    30. 10. 2013 18:50 Jan Kozák
    Neptáte se hloupě, hloupé je nařízení EU, že nově registrované odrůdy musí být "bezvirózní". Ozdravování má smysl u některých odrůd, např. Japo II, Džambul. U nich se zvýšil výkon o stovky procent. Úplně bezvirózní česnek neexistuje, Tzv. bezvirózní odrůdy jsou ozdraveny povinně od jednoho viru (OYDV), dobrovolně i o některé další. Během pěstování dochází k opětovné infekci a snižování výnosu až pod úroveň, kdy se odrůda ozdravovala. Tyto odrůdy nejsou odolnější vůči ničemu v porovnání s klasickými odrůdami. Jejich udržování je finančně velmi náročné.
    30. 10. 2013 12:01 Tomáš Samek
    Stroužek prostě zapíchnu do země. Záhon je samozřejmě max. nakypřený a stroužky bez delších kořínků.

    Petr Fišer - směs sázení

    4. 10. 2013 10:32 Zakladatel vlákna: Jirka
    Pozemek po bramborách a okurkách, který byl hnojen ořešákem, králičincem zalévám kalovkou /bahnem z ryb/ je připraven rotavátorem měsíc před výsadbou ve druhé trati 15.října. Podle provazu udělám mělkou rýhu do které házím namořený česnek, který má různou vzdálenost, stranu, směr kořenů nahoru, hráběma ho jednostranně slaběš pořihrnu, poté jdu po řádku jako po laně, tímto je česnek zatlačen hlouběji a k tomu se do zimy ještě o 2 cm zatáhne. Z tohoto důvodu pěstuji orientovanou sadbu, která mi tady jde.
    Ještě otázka na pana ing. Kozáka. Máte sadby česneku, neklonují se v různých krajích způsobem obdělávání, půdou,nadmořkou výškou, chutově atd. S pozdravem Jirka 151 m nad mořem
    4. 10. 2013 20:30 Jan Kozák
    U česneku během pěstování dochází k mikromutacím, to je běžný jev, ale myslím si, že nesouvisí s lokalitou nebo způsobem pěstování.

    ruský paličák

    20. 9. 2013 13:35 Zakladatel vlákna: lukáš
    Dobrý den p. Kozáku. V jednom příspěvku jste myslím psal, že jste měl odrůdy ruského paličáku a dal jste ho pryč. Zajímá mě, jaké jsou nevýhody tohoto česneku a proč jste se vydal cestou šlechtění.
    20. 9. 2013 21:38 Jan Kozák
    Na začátku své šlechtitelské práce s česnekem jsem shromáždil přes 200 klonů tzv. ruských paličáků. Mým šlechtitelským cílem bylo dosažení vyrovnaného počtu stroužků na osm ve většině místech pěstování a mít tento typ úplně bez pachuti. To se mi nepodařilo, proto jsem se nadále věnoval pouze tradičním českým materiálům. A udělal jsem dobře.

    Sadba

    16. 8. 2013 21:09 Zakladatel vlákna: Taros
    Dobrý večer všem. Chtěl bych se zeptat jak veliký česnek sadíte? Zda velikost zasazeného stroužku je přímo úměrná velikosti vyrostené hlavy či nikoli. V této otázce nemám vůbec jasno, člověk od člověka jiný názor.
    17. 8. 2013 21:15 Jan Kozák
    Nezáleží ani tak na velikosti stroužku, jako na původu sadby. Sám doporučuji sázet stroužky úplně všechny.

    Pacibulky

    13. 8. 2013 13:37 Zakladatel vlákna: Jiří Polách
    Dobrý den vážený pane Kozáku a všichni pěstitelé česneku, mám dotaz ohledně pacibulek... Pěstoval jsem několik odrůd paličáků vedle sebe a nechal jsem si pár rostlin z každé odrůdy na pacibulky, jenom mě zajímá, jestli se mohou navzájem zkřížit nebo si uchovají svou původní odrůdu a vlastnosti? Napadlo mě to, až při sklizni, když se stvoly s květenstvím vzájemně dotýkali...
    S přátelským pozdravem
    Jiří Polách
    (Těším se na září, až mi dorazí Slavin. Budu rád, když mi doporučíte nějakou literaturu o pěstování a všech možných úskalích děkuji)
    16. 8. 2013 5:54 Jan Kozák
    Česnek se nekříží. I pacibulka je vegetativní orgán, který si zachovává vlastnosti mateřské rostliny.

    Pacibulky

    12. 8. 2013 8:19 Zakladatel vlákna: Adam Tomanek
    Dobrý den pane Kozák, Nechal jsem na zkoušku u bjetinu pár palic s pacibulkami, abych porovnal, o kolik se sníží výnos, A na 2 palicích z 15 se ukázaly tzv Velké pacibulky- velikosti třešnové pecky a na ostatních klasické drobné pacib. "obilí". Je tento jev náhodný, nebo založen nějak hlouběji geneticky. Díky Tomanek
    16. 8. 2013 5:52 Jan Kozák
    To se občas stane. Ale jestli se to u potomstva opakuje, nevím.

    Počet stroužků při rozmnožování

    7. 8. 2013 13:36 Zakladatel vlákna: Miroslav Pala
    Dobrý den Pane Kozáku. Ještě jeden dotaz ohledně toho rozmnožování. To že když rozloupu třeba česnek s počtem 4 stroužků-to chápu že budu mít opět 4 cibule. Ale zajimá mě kolik ty cibule budou mít stroužků. Jestli je danný to že když rozloupu česnek se čtyřmi stroužky,naroste cibule opět se čtyřmi stroužky,nebo o jeden víc,či méně.
    Předem děkuji za odpověď. Miroslav Pala
    7. 8. 2013 21:48 Jan Kozák
    Počet stroužků je dán odrůdou a vnějšími podmínkami daného roku v dané lokalitě. Kdysi jsem se intenzívně zabýval tzv. ruskými paličáky. Měl jsem jich přes 200 klonů (všechny jsem je postupně vyhodil). Přinesl mi jeden pěstitel celou svou úrodu. Všechny cibule byly osmistroužkové, což byl můj šlechtitelský cíl. Následující rok v jiné lokalitě se vytvořily cibule tří až pětistroužkové, další rok zase. Z toho plyne, že s tím nic nenaděláte.

    Vnitřní stroužky

    23. 6. 2013 18:05 Zakladatel vlákna: Ludmila
    Dobrý den pane Kozáku.Na podzim jsme nasadili nepaličák Lukan,a sadili jsme i vnitřní stroužky,je možné že by z nich vyrostli menší cibule než z těch obvodových stroužků?Děkuji za odpověd.
    25. 6. 2013 14:34 Jan Kozák
    Už je to dost dlouho; tehdy jsem vysazoval odrůdu Anton, každou cibuli zvlášť a to postupně jak byly stroužky v cibuli umístěny v genetické spirále (od okraje ke středu). Navíc u některých cibulí byly vyneseny středové stroužky na prodlouženém stonku nad cibuli. I ty byly vysazeny. Kdyby mělo platit to, co jste uvedla, měly by být sklizené cibule od největší k nejmenší. Ale tak to nebylo. Ve sklizené řadě se nedalo podle velikosti jednotlivých cibulí určit, ve kterém směru se sázelo.

    prodejci sadbového česneku

    16. 9. 2012 15:10 Zakladatel vlákna: simkovapa
    Vzdala jsem zdlouhavé a neuspokojivé hedání na netu a ptám se přímo u "zdroje". Kolik je u nás vlastně šlechtitelských stanic, prodejců sadbového česneku? Kde mohu koupit česnek bez obav, že je o podvod. Děkuji Šimkova
    16. 9. 2012 20:51 Jan Kozák
    Jsme pouze tři producenti česnekové sadby. Mimo nás je to ještě Moravoseed Mikulov a Tagro Červený Dvůr u Tábora. Letos však nikdo nedodával do tržní sítě, takže sadbu českého česneku můžete nakoupit výhradně u nás ještě obě následující soboty. V tržní síti může být sadba z dovozu - pozor: vždy požadujte předložení dokumentace, že se jedná o sadbu. Pokud někdo nabízí (a není jich málo) česnek coby českou sadbu, tak je to podvodník. Nejčastěji takto nabízejí španělský konzumní česnek.

    velikost sazeni

    17. 7. 2012 12:57 Zakladatel vlákna: honza
    Dobrý den chtěl bych se zeptat jako začatečnik když zasadím malé stroužky budou při sklizni male nebo normalne narostou dekuji za odpoved honza
    17. 7. 2012 19:53 Jan Kozák
    Samotná velikost stroužku není příčinou výnosového úspěchu nebo neúspěchu. Záleží na důvodu, proč jsou stroužky malé (letos budou menší než jiné roky) a na množitelském stupni - metodika udržovacího šlechtění je dost složitá. Z kvalitní i malé sadby vyroste česnek normální velikosti.

    odrůda

    6. 4. 2012 19:41 Zakladatel vlákna: Josef Chromík
    Zdravím p. Kozák
    Poprosil bych informaci jestli odrůda pod kódem BL 183 má již nějaké jmenovité označení??

    Děkuji Chromík Znojemsko
    6. 4. 2012 20:24 Jan Kozák
    Novošlechtění BL 183 je v registračních zkouškách, jeho předpokládaný název je Blanin II.

    28. 3. 2012 21:17 Zakladatel vlákna: JOZEF CHŇUPKA.
    Pan Kozak jedna otázka na Vás zatial ste sa Vy nevyjadril ako Vám cesnak prezimoval veľmi by ma to zaujímalo a verím ,že i ostatných pestiteľov cesnaku
    29. 3. 2012 19:52 Jan Kozák
    Ještě jsem všechny porosty neviděl, ale většina je jich více nebo méně mrazem poškozena.

    Anin versus Anin II

    7. 2. 2012 19:38 Zakladatel vlákna: hloupý Honza (Sendy)
    V aktuálním seznamu registrovaných odrůd již není původní Anin a zároveň je neukončené registrační řízení ke klonu Anin II.
    Pane inženýre, sdělíte nám podstatné k tomuto stavu, nebo jde jen o formálně jiný stav prodložení registrace?
    Pokud si mohu tipnout, tak nový Anin II bude deklarován již jako bezvirózní klon původní odrůdy.
    Pokud tomu tak je, kdy bude možné tuto sadbu objednat.

    S.
    8. 2. 2012 21:06 Jan Kozák
    Klasickou odrůdu Anin jsme vyřadili, protože máme za ni bezvirózní náhradu, která je v registračním řízení. Předpokládám, že se mi podaří získat povolení od ÚKZÚZ, abychom tuto ozdravenou odrůdu mohli prodávat už letos, tedy ještě před její registrací.

    Sadba pro příští rok

    15. 10. 2011 20:58 Zakladatel vlákna: "Brácha" Sendy
    Protože je sadba standardní pro konečného pěstitele jehož produkcí je konzumní česnek a pak je sadba určená k rozmnožování sadbového materiálu, tak mám otázku jestli je základní rozmnožovací materiál, C1, elite sadba a SE sadba dostupná pouze licenčním smluvním pěstitelům? Nebo jestli uvažujete i s možností objednání a prodeje drobnějším nelicencovaným pěstitelům (cílem bude jako F1 sadba pro vlastní potřebu + F2 konzumní "napřesrok").
    16. 10. 2011 9:39 Jan Kozák
    Ačkkoliv uvádíme do oběhu standardní sadbu (podobně jako obě další české firmy, které se zabývají produkcí česnekové sadby), předpokládáme, že je bude zákazník pro svou potřebu využívat ještě několik roků. Je možné, že v budoucnu změníme obchodní strategii a budeme prodávat i vyšší množitelské stupně.

    velikosti hlávek česneku

    19. 8. 2011 7:36 Zakladatel vlákna: Pařenica Jan
    Dobrý den, ve vašem popisu Vámi vyšlechtěných a prodávaných odrůd čeneku popisujete velikosti hlávek jako střední nebo velká. Podle mých výsledků v pěstování česneku se dosti často rozcházím s Vámi udávanou velikostí, na př. Anin, Jovan, Slavín. Zajímalo by mne kolik centimetrů , od do má střední a velká hlávka rád bych se v tom orientoval. Děkuji
    19. 8. 2011 15:09 Jan Kozák
    Ve svém popisu vycházím z oficiálního popisu odrůdy, který je součástí dokumentace o registraci odrůdy Ústředním kontrolním a zkušebním ústavem zemědělským. Samotného mě to nikdy nenapadlo změřit.

    rusky a cesky cesnek

    1. 8. 2011 17:09 Zakladatel vlákna: Eva neuwirthova
    Dobry den pane Ing. Kozaku,
    jsem celkem zacatecnik v pestovani cesneku. Rada bych se zeptala jaky je rozdil mezi ruskymi palicaky- tedy palicaky z Ruska- a ceskymi certifikovanymi odrudami? Dale me take zajima, jaka odruda je nejlepsi co se tyka zdravotni prospesnosti, protoze je znamo, ze cesky cesnek ma dvojnasobne mnozstvi prinosnych latek, antibiotickych nez cinsky cesnek. Ktery je ale nejlepsi z tech ceskych ci ruskych.... Dekuji Eva
    1. 8. 2011 21:22 Jan Kozák
    Ruské česneky je souhrnný název pro skupinu klonů, které se vyznačují malým počtem velkých stroužků (obvykle 4 - 6) a pocházejí z různých částí bývalého SSSR. Jejich nevýhodou je mírná, ale pro gurmány nepříjemná pachuť. Proto my s nimi nepracujeme, ačkoliv jsem jich kdysi měl přes 200 klonů. Do letošního roku jsem je považoval za dosti odolné proti chorobám, dnes už vím, že to tak není. České registrované odrůdy vycházející z českých krajových odrůd jsou v chuti ušlechtilejší. Je-li však některá odrůda zdraví prospěšnější než jiná, to nevím, ale dost o tom pochybuji.

    Odrůda Vinar

    19. 7. 2011 11:29 Zakladatel vlákna: Josef Klínský
    Dobrý den, chci se zeptat na odrůdu Vinar. Nemáte ji v odrůdách uvedenou, vy jste její šlechtění zrušil? nebo není uvedená jen chybou?
    19. 7. 2011 20:36 Jan Kozák
    Odrůda Vinar neprošla pro jistou závadu registračním řízením, takže neexistuje. Vzhledem k tomu, že jsme jí udělali jistou propagaci, využívají tento vlastně neexistující název různí spekulanti pro prodej svého pochybného zboží.

    Evidence genetických zdrojů

    19. 7. 2011 0:13 Zakladatel vlákna: Standa
    Je pravdou že máte pro šlechtění k dispozici všech evidovaných cca 600 klonů "česneku kuchyňského"? Nebo tato kolekce zanikla se smrtí Ing. Havránka?
    19. 7. 2011 20:30 Jan Kozák
    Tato kolekce nezanikla. Jejím vlastníkem je VÚRV Ruzyň. Já k ní nemám žádná práva.

    JP633

    30. 6. 2011 13:12 Zakladatel vlákna: Ludmila
    Dobrý den,
    pod jakým názvem odrůdy nyní najdu novošlechtění JP633?
    Děkuji
    30. 6. 2011 20:45 Jan Kozák
    Novošlechtění JP633 je registrováno pod názvem JAPO II. Pod tímto názvem bude od letošního roku uváděno do oběhu.

    poděkování

    23. 3. 2011 20:58 Zakladatel vlákna: Alena
    Zdravím, ráda bych Vám poděkovala za kvalitní sadbu, která se projevuje už nyní, protože všech 10 odrůd přečkalo zimu bez úhony. Nevadily jim ani vysoké jarní mrazíky a to jsme v Podkrkonoší. Všechny už vylézají a je na ně moc pěkný pohled. Smekám před "autorem" takto kvalitních odrůd!!!!! Děkuji Vám. Alena M.

    dotazy

    15. 3. 2011 11:26 Zakladatel vlákna: Jiří Junek
    Dobrý den pane Kozáku, prosím o odpověď na pár dotazů. Jaký význam má orientace sadby na výnos či na ošetřování ať už porostu, nebo záhonu? Jak se provádí šlechtění- křížení česneků, když netvoří květy? Pomohlo by proti háďátku ošetření sadby vakuem pomocí igelitového pytle a vysavače?Děkuji Junek
    15. 3. 2011 20:09 Jan Kozák
    Vzhledem k tomu, že jsem nikdy neslyšel o pokusech s přísně orientovanou sadbou (všechny stroužky mají bříška na stejnou stranu), myslím si, že je to záležitost pouze estetická.
    Šlechtění česneku spočívá ve vyhledávání mutací, případně jejich indukci a následně ustalování těchto mutací. Je to práce odborně náročná a hlavně nákladná. Popsaný způsob háďátku určitě nic neudělá.

    Největší možné výnosy

    14. 1. 2011 18:56 Zakladatel vlákna: Alena Mihulková
    Zdravím, mohl by jste nám prosím pro zajímavost říci jaké jsou zatím ve Vaší "česnekové praxi" zjištěny nejvyšší možné výnosy v přepočtu na hektar plochy? A, u kterých odrůd. Zkoušela jsem propočet mezi Vašimi odrůdami, a zjistila, že u Lukanu a Benátčanu jsou nejvyšší. Z těchto odrůd se nejméně prosází. Oprotitomu u méně stroužkových druhů s velkými stroužky- Jovan a DHV potřebuji na stejnou plochu skoro dvojnásobné množství sadby. Je moje kalkulace správná? Tzn: že u Lukanu stačí bohatě 1 tuna sadby na 1ha X a u DHV musí být skoro dvojnásobek? Počítám se sponem 0,35x 0,1. Ještě by mě zajímalo, jaké jsou mezi Vašimi novými odrůdami připravenými ke schválení nové odrůdy. Bude mezi nimi i nový modrý paličák s počtem stroužků 9-12...? Děkujeme za Váš drahocenný čas, který věnujete zvídavým česnekářům. Alena Mihulková.
    15. 1. 2011 7:56 Jan Kozák
    Největší výnos, s nímž jsem se v praxi setkal byl u pěstitele v obci Lutopecny v okrese Kroměříž. Ten vysázel 100 kg Vekanu na 3 ary - porost byl hustý jako obilí. Sklidil asi 1 tunu (960 kg bylo v sadbové kvalitě a jistě měl i nějaký odpad), což v přepočtu znamená přes 30 tun z hektaru.
    Váš propočet potřeby sadby je správný. Proto ekonomicky uvažující pěstitel pěstuje raději vícestroužkové odrůdy a ještě nepaličáky.
    V letošním roce nám budou registrována novošlechtění DHV a JP 633. V registračních zkouškách máme ještě novošlechtění ZAH, což je nepaličák. Na dalších klonech pracujeme, ale ještě nejsou ve stádiu, kdy by bylo možné přihlášení k registraci.

    Český česnek

    28. 1. 2011 15:08 Zakladatel vlákna: Tomáš Havránek
    Smekám před Vámi! Našeho česneku je opravdu málo a je jen dobře,že se šlechtění a pěstování našeho česneku,který nejde srovnávat s česnekem z dovozu někdo věnuje.
    S pozdravem Tomáš.

    Kontakt E-mail, telefon, adresa

    Ing. Václav Kozák a Ing. Jan Kozák
    Chvojenec 75, 534 01 Holice
    IČO: 05439710
    Kontakt

    cesnek@cesnek.cz
    E-mail není určen k poradenství.
    Rádi Vám poradíme v diskusi.

    Obchodní podmínky
    Reklamační formulář

    Šlechtění česnekové sadby Grafika zpracována Odemne